29 C 64/2022-40 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 089 Kč s příslušenstvím, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, jako právní nástupkyni společnosti [právnická osoba], z titulu dlužného jízdného ve výši 89 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč za jízdu vlakem [právnická osoba] [číslo] dne 24. 4. 2021 bez platného jízdního dokladu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Při splnění podmínek dle § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Jelikož se jedná o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné, je odůvodnění koncipováno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř., když obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci. 5. Z provedených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že dne 24. 4. 2021 žalovaný nastoupil ve stanici [obec] [anonymizována dvě slova] - směr [obec] do vlaku [právnická osoba] [anonymizováno] [číslo] bez platného jízdního dokladu. Neboť žalovaný odmítl zaplatit jízdné, byla mu vypsána hlášenka č. * [číslo] za nedodržení smluvních přepravních podmínek společnosti [právnická osoba] Výše jízdného činila částku 89 Kč a výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu činila částku 1 000 Kč [právnická osoba] následně postoupila tuto pohledávku, včetně jejího příslušenství, žalobkyni. Společnost [obec] [anonymizováno] a Žalobkyně zaslaly dne 14. 10. 2021 žalovanému oznámení o postoupení pohledávky a vyzvaly jej k úhradě dlužné částky. Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil ani po této předžalobní výzvě. 6. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok žalobkyně ze smlouvy o přepravě podle § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle které byl žalovaný povinen se při nástupu do vlaku [právnická osoba] prokázat platným jízdním dokladem dle smluvních přepravních podmínek dopravce, což neučinil, čímž mu vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 89 Kč a dále povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč (§ 37 odst. 5 písm. b) a c) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách ve spojení s čl. 77 Smluvních přepravních podmínek [právnická osoba]), a to se splatností ke dni provedení přepravní kontroly. Příslušenství – úrok z prodlení z dlužných částek náleží žalobkyni podle § 1968 a § 1970 o. z., a to ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 7. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I). 8. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy procesně plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé, podání žaloby), která činí částku 200 Kč za každý úkon do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátního tarifu), celkem částku ve výši 600 Kč, náhrada hotových výdajů, která činí částku ve výši 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem částku 300 Kč a náhrady 21% DPH ve výši 189 Kč podle ust. 137 o. s. ř. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za podání jejího právního zástupce ze dne 9. 12. 2021, neboť jej nelze považovat za písemné vyjádření k výzvě soudu, když soud žalobkyni vyzval pouze k předložení listinných důkazů k prokázání jejích tvrzení obsažených v žalobě. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta. 9. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.