30 C 1/2022-46 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 50 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byla prostřednictvím webové stránky [webová adresa] dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Úvěr byl poskytnut dne [datum] z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], žalovaná tak úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalobkyně, který nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], se proto domáhá zaplacení poskytnuté jistiny, v případě, že soud neuzná nárok ze smlouvy, požaduje vydání bezdůvodného obohacení ve výši poskytnuté jistiny. 2. Soud vyzval žalovanou, aby se k žalobě vyjádřila. Dále soud vyzval účastnice řízení, aby sdělily, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k otázce rozhodnutí věci bez nařízení jednání se nevyjádřila žádná z účastnic. Soud proto v souladu s § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. 3. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek (listina na č.l. 15) s tím, že skutečnost, že předmětem této smlouvy je i pohledávka za žalovanou, prokazuje příloha k této smlouvě na č.l. 25 spisu představující seznam postoupených pohledávek. Soud však dospěl k závěru, že není prokázáno uzavření smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Ustanovení § 562 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o.z.) podmiňuje zachování písemné formy u elektronických prostředků tím, že umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Smlouva o úvěru splatném ve splátkách (listina na č.l. 10), ze které žalobkyně dovozuje svůj nárok, neobsahuje podpis žalované, ale pouze její předtištěné jméno, a ani z ostatních důkazů nelze dovodit, že by došlo k uzavření smlouvy. V daném případě tak absentuje jasný, vážný a srozumitelný projev vůle směřující k uzavření smlouvy a nelze spolehlivě určit, že předložená úvěrová smlouva je skutečně projevem vůle žalované, neboť neobsahuje její podpis a osobu jednajícího tak nelze spolehlivě ztotožnit. 4. Soud má z předloženého výpisu z účtu za prokázané, že dne [datum] byla z účtu [číslo] na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 50 000 Kč [právnická osoba] učiněným k návrhu žalobkyně bylo zjištěno, že majitelem účtu [číslo] je společnost [právnická osoba], majitelem účtu č. [bankovní účet] byla ke dni [datum] (a je doposud) žalovaná. S ohledem na shora uvedenou absenci smlouvy o úvěru byla částka 50 000 Kč poskytnuta žalované bez právního důvodu a představuje tak na její straně bezdůvodné obohacení, které je žalovaná ve smyslu § 2991 a násl. o.z. povinna vydat, k čemuž jí žalobkyně jakožto právní nástupce původního věřitele vyzvala výzvou ze dne [datum] (č.l. 14) odeslanou dne [datum] (podací lístek na č.l. 8). Co do částky 50 000 Kč je žaloba důvodná. 5. Žalovaná měla bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o.z.), přičemž s ohledem na výši plnění soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jeden pracovní den. Výzva k plnění byla zaslána dne [datum], má se tedy za to, že byla žalované doručena dne [datum] (§ 573 o.z.). Nejpozději tedy měla žalovaná plnit dne [datum]. Počínaje následujícím dnem [datum] se ocitla s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení ve smyslu § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zákonného úroku z prodlení za zbývající období, tedy od [datum] do [datum], soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. 6. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 178 Kč, kdy přiznal žalobkyni částku 2 000 Kč za soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a odměnu advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu desítky dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud určil tuto odměnu na částku 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. jednoduchá výzva k plnění). Soud dále přiznal náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že je zástupce žalobkyně plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 378 Kč.