33 C 61/2022-76 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a dále částky [částka] (smluvní pokuty), to vše z titulu úvěru poskytnutého žalované právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení před podáním žaloby výzvou ze dne [datum]. 2. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení a uvedla mimo jiné, jakým konkrétním způsobem její právní předchůdkyně identifikovala při uzavírání tvrzené smlouvy žalovanou a na základě čeho lze usuzovat, že právě žalovaná projevila vůli tvrzenou smlouvu uzavřít, a dále aby uvedla, z čeho vyplývá, že peněžní prostředky obdržela právě žalovaná. Tuto výzvu k doplnění obsahově obdobnou poučení, které by poskytl při ústním jednání, soud žalobkyni sdělil již před ústním jednáním (usnesením ze dne 18. 2. 2022, č. j. 33 C 61/2022-68, doručeným právnímu zástupci žalobkyně dne [datum]), žalobkyně tedy mohla a měla předpokládat, že její skutková tvrzení a předložené důkazy nejsou být pro vyhovění žalobě dostatečné. Soud ji zároveň upozornil, že pokud svá tvrzení nedoplní či nenavrhne důkazy potřebné pro prokázání svých tvrzení, vystavuje se nebezpečí, že bude ve sporu zcela či zčásti neúspěšná. Žalobkyně k této výzvě uvedla, že k ověření totožnosti žalované došlo zadáním čísla občanského průkazu a poskytnutím jeho kopie a dále provedením verifikační platby. Žádný další konkrétní důkaz v tomto směru, nad rámec toho, co již přiložila k žalobě, žalobkyně nepředložila. Z ústního jednání soudu se omluvila, soud ji tudíž nemohl (fakticky znovu) poučit o nedostatečnosti jejích skutkových tvrzení resp. důkazů podle § 118a odst. 1 resp. 3 o. s. ř. při ústním jednání. 3. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila. 4. Před zahájením prvního jednání ve věci vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět, a to v rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši [částka], tvrzené smluvní pokuty ve výši [částka], jistiny ve výši [částka] s úrokem z prodlení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka]. Soud proto v tomto rozsahu řízení podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastavil (výrok I.). 5. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 6. Předně nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela tvrzenou smlouvu. Soud k důkazu provedl k tomu předložené listiny (text dvou smluv o úvěru totožného čísla [číslo], avšak rozdílného data – [datum] a [datum], a text obchodních podmínek), ze žádné z těchto – nikým nepodepsaných – listin však nebylo možno zjistit žádný projev vůle žalované k uzavření tvrzené smlouvy. V doplnění na výzvu soudu žalobkyně poukázala na poskytnutí kopie občanského průkazu; tu soudu nepředložila, nicméně soud k tomu podotýká, že i kdyby se tak stalo, má za to, že kopie občanského průkazu může dokládat, že strany spolu byly v nějakém kontaktu, avšak nikoli že ujednaly smlouvu konkrétního obsahu. Obdobně pokud jde o verifikační platbu, i ta může dle soudu dokládat nanejvýš to, že existoval bankovní účet tvrzeného čísla a že strany byly mezi sebou v nějakém kontaktu, a to samozřejmě za předpokladu, že se vůbec prokáže, že mezi nimi taková platba proběhla, avšak nic více z ní obvykle neplyne. Nadto dle výpisu z účtu, který k tzv. verifikační platbě žalobkyně předložila a soud provedl k důkazu, tato platba proběhla dne [datum], tedy až po tvrzeném uzavření smlouvy (a po vyplacení částky [částka] žalobkyní – k tomu viz níže) dne [datum]. I z tohoto pohledu nemůže být taková platba považována za výraz souhlasu s konkrétní smlouvou konkrétního znění. Soud proto shrnuje, že nebylo prokázáno, že žalovaná projevila vůli tvrzenou smlouvu se žalobkyní uzavřít. 7. Vzhledem k tomu se soud již nezabýval tím, zda byly prokázány skutkové okolnosti svědčící o splnění povinností podle § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, zejména posuzování úvěruschopnosti žalované, neboť jestliže nebylo vůbec prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, bylo by takové zkoumání nadbytečné. Nad rámec řečeného lze nicméně uvést, že žalobkyně k tomu žádné důkazy nepředložila ani neoznačila, dokonce výslovně uvedla, že jimi nedisponuje. 8. Soud dále shledal, že nebylo prokázáno, že žalobkyně tvrzené finanční prostředky ve výši [částka] zaplatila právě žalované. Žalobkyně k tomu předložila výpisy z účtu o provedení plateb ve výši [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum] (které soud provedl k důkazu), avšak nikoli důkaz o tom, že by šlo o bankovní účet žalované a ta by tyto prostředky přijala. S ohledem na to nebylo možno mít za prokázané, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně cokoli obdržela. 9. Prokázáno bylo, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalované výzvu k úhradě (prokázáno výzvou ze dne [datum] a podacím archem). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dohodu o postoupení pohledávek (prokázáno touto dohodou o potvrzením o přijetí platby) a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím archem). Soud nepovažoval za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě výzvami ze dne [datum], [datum] a [datum] (které k důkazu provedl), neboť nebyl předložen důkaz o jejich zaslání, tím spíše ne doručení, žalované. Právní zástupce žalobkyně odeslal žalované výzvu k úhradě před podáním žaloby (prokázáno výzvou ze dne [datum] a podacím archem). 10. Z nepodepsaného přehledu údajů, zčásti v anglickém jazyce, výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně, výpisu úkonů mimosoudního vymáhání a tabulky s údaji o platbách soud žádná pro věc podstatná skutková zjištění neučinil. 11. Po skutkové stránce tedy soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, ani že žalované poskytla jakékoli finanční prostředky. Vzhledem k tomu dospěl k právnímu závěru, že nevznikla pohledávka, která měla být předmětem postoupení na žalobkyni, a žalovaná ani nemůže být v prodlení s jejím zaplacením. S ohledem na to nebylo možno žalobě ani zčásti vyhovět, a to ani podle právní úpravy úvěru (§ 2395 a násl. o. z.), ani bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). 12. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož by měla být přiznána účastníku, který měl ve věci plný úspěch. Žalované však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.