7 C 111/2019-189 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce podal žalobu na zaplacení sporné částky s odůvodněním, že žalobce je společenstvím vlastníků, který vykonává správu budovy [adresa] v [obec] k. ú. [část obce], na adrese [adresa], ve kterém se nachází bytová jednotka [číslo] jejím vlastníkem je žalovaný a zároveň spoluvlastníkem společných částí budovy a na pozemku s podílem [číslo]. Byt se nachází ve čtvrtém podlaží budovy, před vstupem je chodbička, která je společnou částí budovy a je dle prohlášení vlastníka přístupná všem spoluvlastníkům společných částí. Na chodbičce se nachází rozvody elektřiny, vody, plynu a ostatních médií, včetně měřidel. V roce 2000 měl žalovaný chodbičku zazdít, v rámci stavební úpravy instalovat mříž, kdy klíče od této mříže měl mít pouze žalovaný. Žalobce nikdy nevydal souhlas k užívání této chodbičky, ani k stavebním úpravám, proto vyzval žalovaného k odstranění mříže, z tohoto důvodu podal k příslušnému soudu žalobu na odstranění mříže a stavebních úprav a vyzval zároveň žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 300 Kč měsíčně za užívání chodbičky o ploše cca 10 m² bez právního důvodu, za 3 roky zpětně před podáním žaloby, tak požaduje 10 800 Kč. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu s tím, že neuhradí-li spornou částku žalovaný, bude podána žaloba k soudu. K částce, která je předmětem sporu 300 Kč za prostor za měsíc dospěl žalobce na základě rozhodnutí shromáždění SVJ, požadovaná částka je za období od [datum] do [datum]. Žalobce původně požadoval přiznání úroku z prodlení ze sporné částky za období od [datum] s tím, že po dotazu soudu s ohledem na předmět sporu změnil úrok z prodlení od [datum] vzhledem k tomu, že v době, která byla původně požadována, nebyly ještě všechny částky, které byly požadovány splatné. Soud výše uvedenou změnu usnesením při jednání připustil. 2. Žalovaný navrhoval, aby žaloba byla zcela zamítnuta s odůvodněním, že spornou prostoru nelze pronajímat a nelze za ni požadovat nájemné, protože za mříží jsou umístěny elektroměry k dvěma bytům na patře a přístup ke sklepní kóji, prostora nebyla zamykána, měla přístupná. Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout s odůvodněním, že se jedná o šikanózní žalobu, kdy žalovaný byl jediným, kdo se vzepřel, z těch, kdo měli mříží přehrazenou chodbu. V rámci své procesní obrany odkazoval na znalecký posudek znalkyně [celé jméno znalkyně], z kterého vyplývá, že se jedná o prostor, který nelze pronajímat. Mříž měli zřídit jeho předchůdci manželé [příjmení] za souhlasu SBD [obec]. 3. Soud provedl důkaz těmito listinami: -) výstup z vyhledávání osob ve výkonu vazby, trestu či zabezpečovací detence týkající se žalobce, -) fotografie mříže s dveřmi v pozadí bez datové stěny, -) informace o jednotce ze [datum] ze stránek katastrálního úřadu, -) výzva k odstranění stavby a úhrady bezdůvodného obohacení datovaná [datum], s podacím lístkem, -) výpis z OR žalobce z [datum], -) výstup z evidence obyvatel, týkající se žalovaného, -) zápis ze shromáždění žalobce z [datum], -) výstup ze stránek MF ČR o plátcovství DPH zástupce žalobce, -) výzva k odstranění stavby a úhrady bezdůvodného obohacení datovaná [datum], -) listina datovaná [datum] označená jako věc: Osazení mříží u jednotky, -) žaloba adresována k [příjmení] [obec a číslo] [datum] o odstranění mříže (spis OS 9 [obec a číslo] sp. zn. [spisová značka]) -) obsahem spisu [příjmení] [obec a číslo] sp. zn. [spisová značka] z něj zejména rozsudkem z [datum] a usnesení Městského soudu v Praze z [datum], -) z přílohových obálek ze spisu [příjmení] [obec a číslo] -) listinou datovanou [datum] - osazení mříží u jednotky příloha [číslo] (duplicita), -) listina datovaná [datum] – souhlas předsedy družstva s dočasným podnájmem garáže, stejné sp. zn. jako předchozí listina tedy [číslo] – Pa, -) příloha [číslo] bez datové stěny fotografie dveří, -) situačního plánek s popiskem, s fotografiemi mříže a dveří -) znaleckým posudkem znalkyně [celé jméno znalkyně] z oboru ekonomika odvětví ceny a odhady nemovitých věcí [číslo] -) nákresem žalovaného k situaci k otázkám znalce, -) listinou, která měla být vystavena stavebním bytovým družstvem [obec] se sídlem [adresa], -) fotografiemi prostoru, který je předmětem sporu, -) výstupem ze stránek ministerstva spravedlnosti týkající se výše uvedené znalkyně, pokud žalobce původně navrhoval výslech sousedů z jeho bytu, na tomto důkazu netrval, další důkazy nebyly navrhovány přes poučení o koncentraci řízení dle § 118b odst. 1 o.s.ř., respektive dle § 119a odst. 1 a 2 o.s.ř. 4. Výše uvedenými důkazy má soud za prokázána skutková tvrzení žalobce o tom, že žalovaný užíval společné prostory domu v kterém žalobce vlastní bytovou jednotku, o ploše cca 4,80 m2, kde prostor byl přehrazen mříží v době, která je předmětem sporu, když nepodstatné je zda byla zamykána či nikoliv, pravomocným rozsudkem [příjmení] [obec a číslo] byl žalovaný uznán povinným odstranit mříž před vchodem do jeho bytové jednotky a uvést společný prostor do původního stavu, rozsudek nabyl právní moci [datum], odvolání proti rozsudku soudu prvého stupně bylo odmítnuto pro opožděnost, dále bylo zjištěno, že ze zápisu ze shromáždí společenství vlastníků jednotek dne [datum] bylo odhlasováno, že cena pronájmu za celou předchodbu je 300 Kč za měsíc. Z původní žaloby vyplývá, že žalobce měl za to, že prostor má 10 m², dle žalobce po přeměření v průběhu řízení 4,80 m², žalovaný tvrdil, že prostor má plochu 4,554 m², ačkoliv z jeho nákresu vyplývalo, že je to 4,704 m² (2,80 × 1,68 m). Ze znaleckého posudku vyplývá, že znalkyně zvolila při stanovení ceny nájmu z porovnávacího způsobu, vycházela z ceny nájmu bytů obdobných bytu žalobce, za použití koeficientu 0,4 a dospěla k závěru, že možné nájemné za sporné období, za celou spornou prostoru, za měsíc je pro rok 2015 - 284 Kč, 2016 - 307 Kč, 2017 - 323 Kč a za rok 2018 - 344 Kč, tedy za 3 měsíce roku 2015 - 852 Kč (3× 284), 2016 – 3 684 (12 × 307), 2017 – 3 876 (12 × 323) a za 9 měsíců roku 2018 - [číslo] (9 × 344 Kč). 5. Soud se v průběhu řízení pokoušel o smírné řešení sporu, po zjištění, že žalobce požadoval za metr čtvereční za každý měsíc nájmu 30 Kč, po redukci plochy z 10 m² na 4,80 m² soud doporučil smírné řešení sporu na částku 5 184 Kč (36 měsíců x 30 Kč x 4.80 m2), na tuto sumu byl žalovaný ochoten uzavřít smír, žalobce však přes přeměření a zásadní změnu plochy setrvával na částce 300 Kč za celou plochu s tím, že setrval na svém stanovisku s ohledem na to, že se jedná o záležitost v rovině osobní (viz protokol z [datum]. 6. Dle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Soud konstatuje, že žalovaný bez právního důvodu užíval předchodbičku o ploše 4,80 m², protože na ní neměl platnou smlouvou, není podstatné, zda mříž zhotovili jeho právní předchůdci se souhlasem či bez souhlasu, či žalovaný sám, podstatné je, že prostoru žalovaný užíval bezúplatně bez smlouvy, užíval cizí hodnotu, vzniklo mu proto bezdůvodné obohacení, které by dle znaleckého posudku mohlo být až v celkové výši 11 508 Kč za celé období, avšak soud byl zavázán žalobou, dle které žalobce požadoval paušál 300 Kč za celou plochu o ploše 10 m², tedy 10 Kč za m² a měsíc. Soud byl vázán původním návrhem, pokud se týká požadavku na 30 Kč za m² a měsíc, nemohl překročit tento limit, a proto přiznal částku, kterou již dával účastníkům v úvahu v rámci doporučení ke smíru a v rámci předvídatelnosti rozhodnutí ve věci, tedy částku 5 184 Kč. Tato částka byla přiznána společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o osm procentních bodů ke dni požadovaného počátku prodlení v souladu s § 1970 obč. zák. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. S ohledem na shora uvedené soud do zbytku žalobu zamítl do výše 5 616 Kč, protože tato částka byla nad výše uvedený požadavek 30 Kč za m² a měsíc. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud rozhodl, že žádný nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože úspěch obou účastníků řízení se limitně blíží 50 % a úspěšnější žalovaný přiznání nákladů nepožadoval. 10. Výrok o náhradě nákladů státu je v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud neshledal, že by u žalobce byly podmínky pro osvobození od soudních poplatků, žalobce zavinil náklad na znalecký posudek za situace, kdy soud doporučoval smír, který v podstatě vycházel ze skutkových tvrzení žalobce,