12 C 375/2023-62 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení 14 780,24 Kč s příslušenstvím jakožto jistiny úvěru ve výši 10 179,23 Kč a kapitalizované smluvní pokuty ve výši 4 601,01 Kč vypočtené jako 0,1 % denně z částky 10 179,23 Kč od [datum] do [datum], to vše dle smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba] (dále též jako„ EC“) dne [datum]. Původní výše jistiny byla 15 000 Kč. Žalovaný uhradil na svůj dluh celkem 9 500,1 Kč. Žalobkyně dále požaduje nesplacený smluvním úrokem ve výši 663,19 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 846,23 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 919,09 Kč, inkasní poplatek ve výši 1 780,25 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok po konečné splatnosti úvěru ve výši 1 890,83 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 071,47 Kč a účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 770 Kč, celkem 11 941,06 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje jen část pohledávky, která na ní přešla na základě výše uvedených smluv. I přes předžalobní výzvu zaslanou žalovanému dne [datum], žalovaný žalobkyni ničeho dalšího neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl po splnění podmínek § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru (č. l. 31) soud zjistil, že žalovaný a EC dne [datum] uzavřeli tuto smlouvu. EC se zavázala poskytnout žalovanému 15 000 Kč a ten se zavázal je ve 14 splátkách splatit spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z jistiny, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč, celkem 27 888 Kč. Pro případ prodlení žalovaného si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou upomínku a oznámení, které EC zašle žalovanému. Celkové RPSN úvěru bylo stanoveno ve výši 272,44 %. Dle smlouvy o podnikatelském úvěru si žalovaný převzal jistinu ve výši 15 000 Kč v hotovosti. (č. l. 31 odstavec 2. okénko 3.) Žalobkyně uvedla v žalobě, že žalovaný uhradil na svůj dluh celkem 9 500,01 Kč. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek (č. l. 19-24) ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] (č. l. 9-13) a z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek (č. l. 28-29) ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně nabyla od [právnická osoba] předmětnou pohledávku za žalovaným, a to k zaplacení kupní ceny dle potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] (č. l. 14). Žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky oznámením o postoupení pohledávky (č. l. 15) ze dne [datum] a vyzvala žalovanou k plnění výzvou k úhradě před podáním žaloby (č. l. 1) ze dne [datum]. Odeslání výzvy vyplývá z podacího archu RJ0230969981P (č. l. 26) ze dne [datum]. 5. Z žádosti o úvěr (č. l. 33) soud zjistil pouze skutečnosti, které byly prokázány jinými důkazy. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s tím, že dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázané, že EC poskytla žalovanému částku 15 000 Kč v hotovosti. Dle smlouvy měl žalovaný uhradit celkem 27 888 Kč, přičemž tato částka byla nad rámec jistiny tvořena poplatky ve výši 11 444 Kč a úrokem ve výši 15 % ročně z jistiny úvěru. Pro případ prodlení žalovaného mohla EC požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou upomínku a oznámení, které EC zaslala žalovanému. Výši nákladů úvěru považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě se sice žalovaný nezavázal hradit vysoký úrok, ovšem celkové náklady úvěru spolu s dvěma smluvními pokutami jsou v rozporu s dobrými mravy. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi [obec] národní banky [příjmení], z níž vyplývá, že v srpnu 2020, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,12 % p. a. Je tak zřejmé, že EC požadovaná roční procentní sazba nákladů 272,44 % je pak oproti zjištěné běžné úrokové sazbě zcela nesrovnatelná. Soud smlouvu o úvěru posuzoval jako celek bez ohledu na to, že žalobkyně požaduje jen část své pohledávky. 7. Soud proto uzavřel, že náklady úvěru sjednané ve smlouvě vysoko přesahují přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Žalovaný na svůj dluh ve výši 15 000 Kč uhradil 9 500,01 Kč. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., jehož výše činí 15 000 Kč bez 9 500,01 Kč, tedy 5 499,99 Kč. 8. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému odpovídající povinnost výrokem I. tohoto rozsudku. 9. Žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 5 499,99 Kč od [datum], tedy dne postoupení pohledávky za žalovaným, do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající částce se žaloba zamítá. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 150 o. s. ř. Předmětem řízení byla částka 14 780,24 Kč. Žalovaný byl v řízení úspěšný v částce 9 280,25 Kč a neúspěšný v částce 5 499,99 Kč, tedy rozdíl úspěchu a neúspěchu žalovaného představuje částka 3 780,26 Kč, což je po zaokrouhlení 26 % předmětu řízení, kdy žalovaný by měl právo na náhradu nákladů řízení v této části. Soud však žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalovaný zůstal během řízení zcela neaktivní, a tak mu žádné náklady nevznikly. 11. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.