28 C 87/2021-542 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby byla žalovaná povinna vydat jí 72,78 gramů čtrnáctikarátového zlata a 21,94 gramů osmnáctikarátového zlata. Svůj návrh odůvodnila tak, že se žalovanou dlouhodobě spolupracovala od října 2017 v rámci zlatnictví. Žalovaná z materiálu od žalobkyně vyráběla šperky. Materiál a šperky byly evidovány v knize materiálů a v soupisu výrobků a ztrát, oba dokumenty si strany podepisovaly. [ulice] skončila v listopadu 2020. Žalobkyně dne [datum] provedla inventuru, při které shledala, že jí žalovaná nevrátila 50,82 gramů čtrnáctikarátového zlata. Následně si žalobkyně nechala Ing. [jméno] [příjmení] vypracovat odbornou zprávu ze dne [datum], podle níž se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o zlato v ještě větším (tj. žalovaném) množství. Žalovaná nesouhlasila s tím, že by materiál chyběl, tvrdila, že ho použila na výrobu určitých šperků, nicméně tak tomu podle žalobkyně nebylo. Jednání stran nevedla ke smírnému řešení a žalovaná zlato žalobkyni nevydala ani po předžalobní výzvě. K argumentaci žalované ohledně povahy poměru mezi stranami žalobkyně následně doplnila, že strany spolupracovaly na základě dohody, a to žalovaná jako OSVČ, neboť uzavření pracovní smlouvy žalovaná odmítla, přičemž žalovaná za svou práci fakturovala každý měsíc rozdílné částky, které jí žalobkyně proplácela v hotovosti. Žalovaná sice docházela do provozovny žalobkyně, nicméně pracovala tam částečně se svým nářadím, zejména příručním; nepracovala v pevné pracovní době, nýbrž docházela podle toho, jaké měla množství své jiné práce, kterou prováděla ve své vlastní dílně. Podle žalobkyně zadávání jednotlivých výkonů požadovaných od žalované žalobkyní probíhalo tak, že žalobkyně žalované osobně specifikovala výrobek, který má být vyroben, např. předáním nákresu, předala jí materiál k výrobě tohoto šperku a odsouhlasily si částku, kterou za to žalovaná měla obdržet. Dohodnutou cenu si strany zapisovaly do objednávkových listů, které si však dle tvrzení žalobkyně žalovaná odnesla a žalobkyně je k dispozici nemá. Dále žalobkyně tvrdila, že ke každé zakázce se vztahuje ztrátové procento, čímž se vyjadřuje ve zlatnickém podnikání to, že určitá část materiálu se při výrobě šperků ztrácí např. jako prach a nelze ji vrátit ani v podobě odřezků či pilin; toto procento bylo stranami domlouváno vždy ve vztahu ke každé jednotlivé zakázce ústně, neboť se liší podle toho, o jaký typ výroby šperku jde, např. zda má docházet k broušení. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla její zamítnutí. Ke zprávě Ing. [příjmení] namítla, že jde o přepis údajů z knihy materiálů a soupisu výrobků vedených žalobkyní, avšak při srovnání se soupisem vedeným žalovanou se údaje neshodují. Žalobkyní předložený soupis tak není úplný ani průkazný. Dále namítla, že ze zprávy nevyplývá ztrátové procento na zpracované výrobky (neboť při výrobě šperků vznikají např. piliny drahého kovu) a ani to, jak vlastně žalobkyně ke konečnému výsledku dospěla. Podle žalované šlo v daném případě o závislou práci žalované pro žalobkyni. Mezi stranami totiž sice nebyla uzavřena pracovní smlouva, avšak žalovaná měla od žalobkyně k dispozici materiál a pracovní nástroje, práce prováděla v provozovně žalobkyně a dle jejích pokynů, za práci jí náležela mzda, která jí byla vyplácena v hotovosti, a pracovala ve stanovené pracovní době buď vždy od 8.30 hod. do 16 hod., nebo od 11 hod. do 18.30 hod. Nicméně i kdyby tomu tak nebylo (a tedy o závislou práci nešlo), mezi stranami mohl vzniknout právní vztah pouze na základě dílčích smluv o dílo uzavíraných za účelem zhotovení jednotlivých výrobků. Žalobkyně však nespecifikovala, co bylo obsahem těchto smluv, jaké konkrétní výrobky byly objednány, za jakou cenu a jak byla uplatněna případná práva z vadného plnění. Minimálně část nároku by navíc v takovém případě byla promlčena. 3. Z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění. K povaze spolupráce mezi stranami. 4. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že mezi sebou neměly uzavřenu pracovní smlouvu. Žalovaná za svou činnost vystavovala žalobkyni faktury, a to zpravidla jednu v měsíci, na různé částky v období od října 2017 do března 2020 a dále od června 2020 až října 2020; fakturované plnění bylo popsáno obecně („ zlatnická práce“,„ zlatnické opravy a zakázky“), faktury měly být dle svého obsahu hrazeny hotově (zjištěno z jednotlivých faktur vystavených žalovanou žalobkyni). 5. Žalovaná měla na své IČO Puncovním úřadem vedenou inspekční kartu, a to mj. pro její provozovnu na adrese [adresa žalované] (zjištěno z inspekční karty vyžádané od Puncovního úřadu). 6. Žalovaná uskutečnila vlastním jménem v letech 2017 až 2020 řadu nákupů výrobků a služeb zejména od dodavatele ÖGUSSA GmbH (dlouhodobý nákup polotovarů z drahých kovů na výrobu šperků – zjištěno ze sdělení této společnosti a soupisů dokladů a jednotlivých dokladů za každý z roků 2017 až 2020), v menším počtu též od dodavatelů [právnická osoba] (zjištěno ze sdělení této společnosti a faktury z roku 2019), [právnická osoba] (rhodiování šperků – zjištěno ze sdělení této společnosti a dvou faktur z let 2018 a 2020), a [právnická osoba] (výroba hrubých odlitků šperků v letech 2017 až 2020 v celkovém objemu cca 20 900 Kč – zjištěno ze sdělení této společnosti). 7. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že žalobkyně je její vedoucí tam, kde svědkyně pracuje, žalovaná tam pracovala. Jde o zlatnictví [jméno] v [příjmení] ulici v [obec]. Svědkyně zde pracuje již skoro 8 let jako zlatnice, je zaměstnankyní žalobkyně. V provozovně bývá přítomna pro běžnou pracovní dobu provozovny, přičemž se věnuje výrobě, nikoli prodeji. Žalovaná v provozovně působila zhruba dva až tři roky někdy před covidem. Žalovaná pracovala rovněž jako zlatnice, věnovala se výrobě na zakázku. Svědkyně uvedla, že pro svou práci má k dispozici své vlastní nářadí typu kleští, pilníků apod. a využívá vybavení provozovny v podobě válcny či přístroje na protahování drátů; shodně to měla i žalovaná. Materiál jí předává žalobkyně, svědkyně žalobkyni podepisuje, kolik čeho převzala. Své výrobky si svědkyně po dokončení odepíše na zvláštním papíru a předá je žalobkyni. Svědkyně uvedla, že viděla, že žalovaná podepisovala, když převzala zlato, a odepisovala si výrobky. Uvedla, že neví, zda byla žalovaná zaměstnankyní žalobkyně, nicméně že ví, že žalobkyně po žalované chtěla fakturu, myslí si tedy, že zaměstnaná nebyla. Proč tomu tak bylo, neví. Žalovaná chodila do provozovny různě, někdy tam byla celou dobu, někdy přišla později nebo odešla dříve. Svědkyně uvedla, že žalovaná měla svou vlastní dílnu v Thámově ulici; nebylo jí známo, zda žalovaná pracovala i pro někoho jiného. Zadávání práce žalované probíhalo tak, že žalobkyně žalované vždy sdělila, jak má zakázka vypadat. 8. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že u žalobkyně v minulosti pracovala, přičemž tam pracovala i žalovaná. Svědkyně u žalobkyně pracovala jako prodavačka, bylo to po dobu zhruba 5 let a skončilo to zhruba před 6 lety. [příjmení] pouze prodávala, nevyráběla. Byla zaměstnankyní na pracovní smlouvu, měla podepsanou i dohodu o odpovědnosti za ztrátu na svěřených hodnotách. Žalovaná ve zlatnictví působila po dobu posledních asi dvou let, kdy tam pracovala svědkyně, a to jako zlatnice zabývající se výrobou a opravami šperků. Dále tam pracovaly jako zlatnice i paní [příjmení] a paní [příjmení]. Svědkyně nebyla přítomna u toho, když se jednotlivým zlatnicím zadávala práce nebo se od nich přebírala, to řešila žalobkyně. Svědkyně přijímala zakázky od zákazníků, vše předávala žalobkyni, která to potom dále rozdělovala mezi jednotlivé zlatnice, to šlo mimo svědkyni. Nevěděla, jak se evidovalo, co má který zlatník u sebe za materiál a šperky. Nevěděla, zda ostatní, kdo v provozovně působili, byli zaměstnanci, nebo fakturovali, o to se nezajímala. Nepamatovala si přesně, jak často žalovaná do provozovny docházela, měla za to, že normálně dle potřeby. 9. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že u žalobkyně několik let pracovala, přičemž to bylo ve dvou obdobích, pokaždé po dobu asi několika let, naposledy to skončilo před asi 6 lety. Žalovanou zná od vidění, jinak blíže ne. Svědkyně u žalobkyně pracovala jako zlatník – klenotník, zabývala se výrobou a opravou šperků, nárazově i prodejem. Měla uzavřenou pracovní smlouvu, byla běžný zaměstnanec. V době, kdy svědkyně pracovala u žalobkyně, tam žalovaná ještě nepracovala, přišla tam až později. Se žalovanou se seznámila, když si svědkyně chtěla zakoupit určité nářadí pro zlatnickou práci, v této souvislosti se se žalovanou asi dvakrát nebo třikrát setkala a něco si od ní koupila. Šlo o ruční nářadí, ne velké stroje. Zadávání zlatnické výroby probíhalo tak, že svědkyně vždy dostala zakázkový lístek od žalobkyně. Jednou za dva až tři měsíce se odevzdávaly piliny, vypočítala se ztráta. Materiál převzatý od žalobkyně se zapisoval do