8 C 130/2023-53 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 7. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení 20 628 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 628 Kč ve výši 11,75 % p.a. od 26. 4. 2022 do zaplacení, zaplacení 7 753 Kč, úroku ve výši 64,64 % p.a. z částky 16 100,69 Kč od 26. 4. 2022 do 19.5.2022 ve výši 667,20 Kč, a úroku ve výši 11,75 % p.a. částky 16 100,69 Kč od 20. 5. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 4. 2022 dosáhne částky 57 369 Kč. K žalovanému nároku uvedla, že mezi účastníky byla dne 26. 4. 2021 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s úrokem za poskytnutý úvěr ve výši 64,64 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 996 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje květnem 2021. Úvěruschopnost žalovaného byla žalobcem prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátek z poskytnutého úvěru, do data zesplatnění celého úvěru žalobkyni uhradil pouze devět splátek po 996 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo ke dni 24. 4. 2022 k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný na základě uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyni dluží jistinu ve výši 18 681,38 Kč (odpovídající dlužné původní jistině úvěru ve výši 16 100,69 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 580,69 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 747 Kč (dle čl. 6 smlouvy) s příslušenstvím, náhradu nákladů v souvislosti s prodleném ve výši 1 200 Kč (bod 6.2 smlouvy), smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 18 61,38 Kč denně od 26. 4. 2022 do data podání žaloby ve výši 7 753 Kč, úrok ve výši 64,64 % p.a. z částky 16 100,69 Kč od 26.4.2022 do 19.5.2022 ve výši 667,20 Kč a úrok z úvěru ve výši zákonného úroku z prodlení od 20.5.2022 (91. den prodlení žalovaného) do zaplacení s tím, že maximální výše úroku je limitována částkou 57 369 Kč. Žalovaný ani přes zaslanou předžalobní výzvu žalobkyni již ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se nevyjádřil a po celou dobu zůstal nečinný. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Mezi účastníky měla být dne 26. 4. 2021 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 17 000 Kč s úrokem ve výši 64,64 % p.a. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni celkem 47 808 Kč ve 48 měsíčních splátkách ve výši 996 Kč se splatností vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. Předpokládaná výše RPSN měla činit 87,68 % ročně (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy/smlouvou o úvěr, dodatkem č. 1 k uvedenému a oznámením o schválení úvěru). Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registru SOLUS s negativním výsledkem (prokázáno výpisem z registru SOLUS ze dne 23. 4. 2021), dále provedla lustraci v systému NRKI, kdy bylo zjištěno skóre žalovaného v kategorii I. – nízké body do interní Score Card, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován, případně zamítán (zjištěno z výpisu NRKI ze dne 23.4.2023). Žalovaný pak jedinečným kódem stvrdil prohlášení klienta – informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, v němž je uvedeno (zjevně předtištěné prohlášení), že není ani v hrozícím úpadku, nemá žádné dluhy po splatnosti (zjištěno z uvedeného prohlášení), dále uvedl měsíční příjem ve výši 17 000 Kč s tím, že pracuje na hlavní pracovní poměr (zjištěno z listiny hodnocení klienta ze dne 26.4.2021). Žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr v částce 17 000 Kč dne 26. 4. 2021 (prokázáno z dokladu o vyplacení úvěru). Žalovaný byl opakovaně vyzýván k řádnému splácení a upozorňován na možnost zesplatnění úvěru (prokázáno dopisem ze dne 21.3.2022 a 19.4.2022), oznámením ze dne 24.4.2022 žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dluhu (oznámení o zesplatnění ze dne 24. 4. 2022 spolu s dodejkou). K úhradě byl žalovaný následně vyzván předžalobní výzvou (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 3. 8. 2022 spolu s podacím archem České pošty, a.). Z výpisu ze dne 14.7.2023 soud dále zjistil, že proti žalovanému jako povinnému jsou zahájena tři exekuční řízení (oprávnění [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba]). 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel následující. Žalobkyně nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když od žalovaného nežádala doložit jeho příjmy a výdaje, popř. další závazky, přičemž se spokojila s pouhým prohlášením žalovaného. Současně žalobkyně ze zjištěných skutečností vyvodila nesprávný závěr o úvěruschopnosti žalovaného, zejména pak ignorovala výsledky provedené lustrace v systému NRKI (kategorie I. - nízké body do interní Score Card, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován, případně zamítán). Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že žalobkyně porušila povinnost dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, pročež je smlouva o úvěru dle § 87 odst. 1 téhož zákona absolutně neplatná. 10. Absolutní neplatnost smlouvy o úvěru je v projednávaném případě dána i dle § 588 o.z. z důvodu rozporu výše sjednané úrokové sazby úvěru s dobrými mravy. Dle databáze České národní banky ARAD činila obvyklá roční úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v době uzavření smlouvy 7,48 % p.a. Sjednaný úrok ve výši 64,64 % p.a. tak přibližně osminásobně převyšuje běžnou úrokovou sazbu nabízenou v bankovním sektoru. Soud proto dospěl k závěru, že výše smluvního úroku a s ním související 87,68 % RPSN jsou výrazně nepřiměřené a přesahují přijatelnou hranici úrokových sazeb. Z tohoto důvodu smlouva o úvěru odporuje dobrým mravům, pročež je smlouva o úvěru dle § 588 o.z. absolutně neplatná. 11. Vzájemná práva a povinnosti je tak třeba vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyni proto náleží toliko nárok na bezdůvodné obohacení představující rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla jako úvěr, a částkou, kterou žalovaný žalobkyni zaplatil ve splátkách. Soud proto přiznal žalobkyni vůči žalovanému pouze nárok na zaplacení částky 16 100,69 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 19. srpna 2022 do zaplacení, ve zbylé části žalobu zamítl. Počátek prodlení žalovaného soud dovodil z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 3.8.2022, jíž žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 15 dnů od data odeslání výzvy. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o.z., výše úroku pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvému dni prodlení. 12. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen č