8 C 213/2023-45 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se podanou žalobou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 450 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu uzavřené smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 30. 3. 2023, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl žalovaný jednorázově splatit nejpozději do 29. 4. 2023, včetně poplatku za sjednání a čerpání úvěru a úrokem. Žalovaný však úvěr žalobkyni nevrátil. Žalobkyně vyjma jistiny dluhu a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 245 Kč požaduje po žalovaném zaplatit též úrok ve výši 205 Kč, účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 000 Kč a smluvní úroky z prodlení. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila v podané žalobě, a žalovaný nereagoval na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o podnikatelském úvěru číslo [anonymizováno] ze dne 30. 3. 2023 (dále jen„ smlouva“), na základě níž se zavázal oproti poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč, tuto částku splatit nejpozději do 29. 4. 2023 (prokázáno bodem 1. smlouvy). Žalovaný se též zavázal mimo jistiny úvěru zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 3 245 Kč bez slevy (prokázáno bodem 1.2. smlouvy). V případě prodlení žalovaného byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně ze součtu jistiny úvěru a poplatku po dobu prvních 90 dnů prodlení a od 91. prodlení pak úrok ve výši 0,1 % denně (prokázáno bodem 5.3. smlouvy) a uhrazení účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 500 Kč za každou výzvu (prokázáno bodem 5.4. smlouvy). Z titulu smlouvy byla na číslo účtu [bankovní účet] dne 30. 3. 2023 zaslána částka 5 000 Kč (prokázáno přípisem od [právnická osoba] ze dne 14. 11. 2023 - výpisem z běžného účtu č. [bankovní účet]). Bankovní účet, na který byla zaslána částka 5 000 Kč, je v dispozici žalovaného (prokázáno přípisem od [právnická osoba] ze dne 14. 11. 2023). Žalobkyně vyzvala žalovaného s dostatečným předstihem před podáním žaloby k plnění (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 3. 8. 2023). Žalobkyně vyhotovila a zaslala žalovanému dohromady čtyři upomínky k zaplacení dlužné částky (prokázáno výzvami ze dne 4. 5. 2023, 9. 5. 2023, 14. 5. 2023 a 19. 5. 2023 a podacími lístky z týchž dnů). Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že za výše zmíněných okolností žalobkyně své závazky splnila, když žalovanému poskytla úvěr ve smyslu § 2395 o. z. ve výši 5 000 Kč a žalovaný jej čerpal. Naopak žalovaný své závazky neplnil řádně a včas, čímž žalovaný porušil svou smluvní povinnost vůči žalobkyni. Porušením této povinnosti žalobkyni rovněž vznikl nárok na zaplacení smluvních úroků dle § 2048 o. z., definovaných v bodě 5.3. smlouvy, jakož i nákladů na upomínání žalovaného. Žalovaný s z důvodu neplacení splátek úvěru ocitl v prodlení s plněním dluhu a žalobkyně je od něj oprávněna požadovat též zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění v intencích § 142a o. s. ř., od čehož je odvozen nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokátky dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (srov. např. sp. zn. 33 C 425/2023), která byla zahájena na základě shodného formulářového typu, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci § 14b odst. 1 a. t., a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, za tři úkony právní služby po 300 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. sepis předžalobní upomínky a 3. sepis žaloby), a dále náhrady hotových výdajů advokátky za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. S ohledem na skutečnost, že je advokátka žalobkyně plátkyní DPH, náleží k náhradě nákladů právního zastoupení DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tedy částka 252 Kč. Celková náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí 2 252 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.