22 C 181/2024-222 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. 9. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 97 689 Kč s příslušenstvím. V žalobě dále uvedla, že účastnice uzavřely dne 22. 5. 2013 pojistnou smlouvu , Anonymizováno, č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), jejímž předmětem bylo investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití, tedy ve smyslu čl. 1.1.1 Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění , Anonymizováno, (, Anonymizováno, /, Anonymizováno, – dále také jen „ZPP“) druh životního pojištění spojené s investičním fondem. Principem tohoto pojištění podle pravidel uvedených v ZPP a Všeobecných pojistných podmínkách pro pojištění osob (dále také jen „VPP“) je použití pojistného na nákup podílových jednotek (podílu na investičním fondu), přičemž počet podílových jednotek na účtu pojistníka, oceněných dle pojistných podmínek, je pak základem pro pojistné plnění ve formě hodnoty podílových jednotek, přičemž rozsah pojistného plnění se tedy odvíjí od měnící se hodnoty investic alokovaných ve vnitřních investičních fondech žalované. Pojistné bylo ve Smlouvě sjednáno na částku ve výši 1 468 Kč měsíčně. Smlouva byla k datu podání žaloby ukončena výpovědí. Žalobkyně zaplatila žalované podle Smlouvy pojistné celkem ve výši 136 967 Kč, žalovaná ji po zániku Smlouvy vyplatila pouze odkupné ve výši 39 278 Kč. Žalobkyně namítá, že ve Smlouvě není nikde jednoznačně definován pojem hodnota podílové jednotky a ani ji nelze dovodit, a proto ani určit sjednaný rozsah pojistného plnění, který se od hodnoty podílových jednotek odvíjí. Žalovaná byla podle čl. 2.1.9 ZPP jež jsou nedílnou součástí Smlouvy, oprávněna snižovat počet podílových jednotek o všechny poplatky, jejichž výši a intervaly placení stanoví ve specifikaci podmínek pojištění (dále jen „Specifikace“). Byť tedy výše pojistného plnění závisela na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota podílových jednotek, ve Smlouvě není uvedeno, že Specifikace je nedílnou součástí Smlouvy, žalovaná je žalobkyni nepředala a ani ji s nimi výslovně neseznámila, když skutečnost, že do nich mohla žalobkyně nahlédnout v obchodních místech žalované za seznámení nelze považovat. Formou skrytého poplatku je také snižování hodnoty podílových jednotek podle čl. 2.5.2 VPP, kterým je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek ve výši až 5% a jehož dopad na budoucí pojistné plnění běžný spotřebitel nemůže odhalit. Hodnota podílových jednotek je dále snižována o tzv. počáteční náklady (provize uhrazená pojistitelem zprostředkovateli) podle čl. 2.1.9.1 ZPP, když i v tomto případě je jejich konstrukce pro běžného spotřebitele zcela nepochopitelná. Skrytým způsobem snižování hodnoty pojištění pojistníka ve prospěch žalované je i ustanovení 2. 1.11.1-5 ZPP o úročení akumulovaného dluhu, který vzniká pokud hodnota akumulačních podílových jednotek na účtu pojistníka nepostačuje na úhradu poplatků a rizikového pojistného. Podle žalované jsou výše uvedená ujednání Smlouvy o nakládání s pojistným, formování pojistného a snižování hodnoty účtu pojistníka o poplatky zneužívajícími ujednáními ve smyslu čl. 3 Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále také jen „Směrnice“), ale i ust. § 56 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „obč. zák.“), neboť jde o ujednání, která nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobují významnou (značnou) nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají ze Smlouvy, v neprospěch (k újmě) spotřebitele. Vzhledem k tomu, že ujednání o poplatcích byla nezbytná pro výpočet odměny, kterou má žalobkyně zaplatit, tj. pro výpočet pojistného, nemohla bez nich Smlouva existovat, a je tak neplatná jako celek, a to absolutně podle čl. 6 odst. 1 Směrnice nebo § 55 odst. 2 obč. zák. Podle žalobkyně je však Smlouva neplatná i vzhledem k čl. 2.13 VPP, podle kterého má žalovaná právo Specifikaci měnit či doplňovat, takové ujednání považovala za nepřípustné dle § 56 odst. 3 písm. h) obč. zák., ale i z důvodu sepsání Smlouvy nejasným a nesrozumitelným jazykem, což je v rozporu s čl. 5 odst. 1 Směrnice. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 97 689 Kč, tedy rozdílu mezi žalobkyní podle Smlouvy zaplaceným pojistným ve výši 136 967 Kč a žalovanou vyplaceného odkupného ve výši 39 728 Kč, dopisem ze dne 28. 8. 2024, ale žalovaná v dopise ze dne 4. 9. 2024 uvedený nárok žalobkyně zcela odmítla.2. Žalovaná v podání ze dne 9. 12. 2024 potvrdila, že se žalobkyní uzavřela dne 22. 5. 2013 prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele , jméno FO, Smlouvu na produkt investiční životní pojištění , Anonymizováno, , jejíž součástí byly i VPP, ZPP a Specifikace, s počátkem pojištění dne 1. 6. 2013 a pojistnou dobou 35 let, ale žalobu neuznává. Součástí Smlouvy bylo i připojištění pro případ invalidity s vyplacením důchodu, měsíční pojistné bylo stanoveno na částku ve výši 1 468 Kč (z toho 1 200 Kč na hlavní pojištění a 268 Kč na připojištění), které bylo následně dodatkem ze dne 13. 6. 2013 ke Smlouvě zvýšeno na 1 499 Kč (navýšeno bylo pojistné na připojištění na částku ve výši 299 Kč) a poté dodatkem ze dne 1. 10. 2015 sníženo na částku ve výši 899 Kč měsíčně s účinností od 1. 10. 2015 (sníženo bylo pojistné na hlavní pojištění na částku ve výši 600 Kč). Žalobkyně celkem žalované na pojistném uhradila částku ve výši 136 967 Kč. Žalovaná zasílala žalobkyni pravidelně výroční dopisy na mailovou adresu, kterou žalobkyně opakovaně používala ve styku s žalovanou, přičemž obsahem těchto výročních dopisů byly informace o aktuálním stavu pojištění, tedy hodnota podílových jednotek i dosud uhrazené poplatky, výše akumulovaného dluhu i výše odkupného. Smlouva byla ukončena výpovědí žalobkyně ze dne 28. 5. 2024, přičemž pojištění zaniklo uplynutím výpovědní doby dne 1. 8. 2024. Žalovaná vyplatila žalobkyni dne 6. 8. 2024 odkupné ve výši 39 278 Kč. Žalobkyně se po dobu pojistného vztahu chovala ke Smlouvě jako platné, se Smlouvou nevyjádřila jakoukoliv nespokojenost, ale po jedenácti letech se v rozporu s jejím předchozím jednáním dožaduje její neplatnosti, a proto uplatnění žaloby žalovaná označila za šikanózní výkon práva, který nepožívá právní ochrany. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že z možných výkladů třeba preferovat ten, který je ve prospěch platnosti uzavřené smlouvy před výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady. Žalovaná dále uvedla, že po celou dobu trvání smlouvy poskytovala žalobkyni pojistnou ochranu a pro případ pojistné události byla připravena vyplatit pojistné plnění, současně žalobkyně řádně platila sjednané pojistné. Žalovaná rozporuje tvrzení žalobkyně, že Smlouva obsahuje neurčitá ujednání o nákladové struktuře pojištění, ale i pokud by tomu tak bylo, taková neurčitá ujednání nemohou být podle judikatury zneužívající. Podle žalované se Specifikace stala součástí Smlouvy, neboť byla uvedena v seznamu dokumentů ve Smlouvě a žalobkyně podpisem Smlouvy stvrdila, že s ní byla předtím ústně seznámena a souhlasí s ní. Na žalobkyni je pak třeba pohlížet jako na průměrného spotřebitele, u kterého je běžným standardem, že čte smluvní podmínky je si vědom toho, co podepisuje. Protože je zde presumpce pravosti a správnosti listiny, tedy i obsahu uvedeného prohlášení žalobkyně, přičemž žalobkyně pravost podpisu Smlouvy nezpochybňuje, platí domněnka správnosti uvedeného prohlášení a žalobkyně by musela prokázat opak. Za neopodstatněné až nesmyslné označila žalovaná tvrzení žalobkyně, že tzv. počáteční náklady přenáší na pojistníky a rozkládá je do řady let, když uvedenou povinnost ji ukládá § 21f zákona č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Vzorec na výpočet poplatku je sjednán přehledně, ve Specifikaci je uvedeno, že poplatek na úhradu počátečních nákladů je 8 % z počátečních podílových jednotek ročně. Žalovaná se dále popřela tvrzení žalobkyně, že hodnota podílových jednotek je snížena za pomoci skrytého poplatku, neboť systém nákupu a prodeje podílových jednotek byl jasně popsán v ujednání VPP, stejně tak byl ve Specifikaci jasně stanoven procentuální rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek. Takový postup je podle žalované zcela standardní u všech finančních produktů, které zahrnují investování. Žalovaná dále vysvětlila, že přestože se kapitálová hodnota pojištění v čase mění, lze ji ke konkrétnímu okamžiku vyčíslit, tudíž zároveň vyčíslit i poplatek k úhradě počátečních nákladů, přitom ale ze žádného předpisu nevyplývá povinnost žalované sdělit pojistníkovi celkovou výši poplatku k úhradě počátečních nákladů. Zdůraznila, že pojistná částka (a rovněž i výše pojistného plnění) může být navázána na hodnotu investičního fondu. Žalovaná považuje za určitý a srozumitelný rovněž výpočet pojistného plnění. Investiční životní pojištění je založeno na principu investic zaplaceného pojistného do zvolených fondů nebo strategií s cí