36 C 104/2024-111 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 10. 10. 2024 domáhala původně zaplacení částky 16 497 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 497 Kč za dobu od 20. 9. 2024 do zaplacení. Svůj žalobní nárok žalobkyně na ústním jednání dne 25. 3. 2025 rozšířila o 4 000 Kč na částku 20 497 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 497 Kč za dobu od 20. 9. 2024 do zaplacení. Soud změnu žalobního petitu připustil, když se jednalo toliko o opravu početní chyby, které se žalobkyně v žalobě dopustila. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tak, že dne 15. 3. 2007 uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu , Anonymizováno, č. , hodnota, , ve které sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s doplňkovou a úrazovou složkou (dále jen „pojistná smlouva“). Pojistné bylo sjednáno ve výši 500 Kč měsíčně. Pojištění skončilo výpovědí ze strany žalobkyně. Žalobkyně zaplatila na pojistném celkově částku 31 500 Kč, žalovaná neposkytla žalobkyni na základě pojistné smlouvy žádné pojistné plnění, pouze jí vyplatila odkupné ve výši 11 003 Kč. Žalobkyně se tedy podanou žalobou domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši původně 16 497 Kč s příslušenstvím, po rozšíření žaloby ve výši 20 497 Kč s příslušenstvím, které odpovídá pojistnému, které žalobkyně uhradila na základě pojistné smlouvy po odečtení vyplaceného odkupného, neboť pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem.2. Důvod neplatnosti pojistné smlouvy spatřovala žalobkyně v tom, že podle čl. 1 písm. a) , Anonymizováno, bylo pojištění definováno jako „, Anonymizováno, .“ Principem tohoto pojistného produktu je, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do kapitálové hodnoty smlouvy, což je dle článku 1 písm. b) , Anonymizováno, „, Anonymizováno, “ Dle článku 2 písm. d) pak „, Anonymizováno, .“ Pojistná plnění za doplňkovou a úrazovou složku jsou upravena v článku 6 , Anonymizováno, a následujících. Rozsah pojistného plnění je tedy konstruován částečně pomocí kapitálové hodnoty pojistné smlouvy.3. Ve smyslu článku 4 , Anonymizováno, jsou ze zaplaceného pojistného a z kapitálové hodnoty strhávány poplatky, náklady a cena pojistného. Dle článku 4 , Anonymizováno, se o některé poplatky snižuje kapitálová hodnota smlouvy a některé se strhávají přímo z pojistného, než se pojistné převede na kapitálovou hodnotu smlouvy. V důsledku toho nejsou tyto prostředky umístěny do kapitálové hodnoty smlouvy. Rozsah budoucího pojistného plnění tak odvisí od toho, o jaké poplatky bude snížena kapitálová hodnota smlouvy, či jaká část pojistného do ní nebude zahrnuta. Pojistná smlouva v některých svých ustanoveních odkazuje na dokument nazvaný sazebník poplatků (dále jen „Sazebník poplatků“), který je podle článku 4 , Anonymizováno, k dispozici na internetových stránkách pojistitele a na všech jeho obchodních místech. Tento dokument není součástí produktového sešitu, který byl žalobkyni předán, žalobkyně tento dokument neobdržela ani jiným způsobem, ani s ním nebyla žalovanou seznámena. Žalobkyně tento dokument nemá k dispozici ani v současné době. Sazebník poplatků se tedy nestal součástí pojistné smlouvy, a tudíž jsou ustanovení pojistné smlouvy, která jsou na obsahu Sazebníku poplatků závislá, neurčitá. Tento důsledek se týká zejména ujednání o některých poplatcích, neboť ani výkladem nelze zjistit, v jaké výši byly sjednány. Pro neurčitost jsou tedy neplatná všechna ujednání článku 4 , Anonymizováno, . Žalobkyně poukázala, že znalost výše těchto poplatků je důležitá právě s ohledem na skutečnost, že o tyto poplatky je snižována kapitálová hodnota pojistné smlouvy, na základě které je konstruováno pojistné plnění.4. Žalobkyně dále poukázala na neurčitost ujednání o poplatcích. Odkázala na závěr Nejvyššího soudu České republiky v rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 2865/2016, tedy že: „v případě pojistných podmínek včleňovaných do pojistné smlouvy dle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě platí, že ten, kdo se pojistných podmínek dovolává, musí prokázat, že pojistník byl s dovolávaným zněním pojistných podmínek seznámen před uzavřením pojistné smlouvy. Konstrukce, kdy až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další úroveň nepřímých smluvních ujednání (zde „oceňovací tabulky“), je sice možná, ovšem za dodržení stejných podmínek inkorporace, jaké jsou stanoveny pro celé pojistné podmínky. Jinými slovy, i o „oceňovacích tabulkách“ platí, že aby se staly součástí pojistné smlouvy, musí být prokázáno, že na ně bylo řádně odkázáno, a že s nimi byl pojistník před uzavřením smlouvy výslovně seznámen. Z tohoto pohledu je pro řádné včlenění nerozhodné, na jaké „úrovni“ je která část pojistných podmínek do pojistné smlouvy začleňována.“ Dále se žalobkyně odkázala rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 31 Cdo 1566/2017 ze dne 13. 2. 2019, který přijal sjednocující stanovisko k otázce inkorporace vedlejších smluvních ujednání do pojistné smlouvy takto: „Pokud zákon vyžaduje, aby byl pojistník prokazatelně seznámen s pojistnými podmínkami, které mají tvořit nedílnou součást pojistné smlouvy, je nezbytné tuto povinnost vztáhnout na všechny pojistné podmínky, které mají tvořit součást pojistné smlouvy a mají být pro smluvní strany závazné, bez ohledu na jejich formální označení. Je nepřijatelné, aby pojistitel svou zákonnou povinnost vyjádřenou v § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě obcházel tím, že část pojistných podmínek včlení do dalších dokumentů, aniž by s nimi pojistníka prokazatelně seznámil, přičemž se následně dovolával toho, že pojistník s těmito dokumenty musel být seznámen, neboť je o nich zmínka v pojistné smlouvě či pojistných podmínkách, s nimiž prokazatelně seznámen byl. Takovému jednání nelze poskytnout právní ochranu... Za prokazatelné seznámení s pojistnými podmínkami ve smyslu ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě nelze považovat údaj, že do pojistných podmínek může pojistník kdykoli nahlédnout, či údaj o tom, že pojistné podmínky jsou k nahlédnutí ve všech obchodních místech pojistitele.“ Přehled poplatků se podle žalobkyně nestal součástí pojistné smlouvy, a tudíž jsou ustanovení pojistné smlouvy, která jsou na obsahu Přehledu poplatků závislá, neurčitá. Tento důsledek se týká zejména ujednání o některých poplatcích, neboť ani výkladem nelze zjistit, v jaké výši byly sjednány. Pro neurčitost jsou tedy neplatná ustanovení článku 4 , Anonymizováno, .5. Žalobkyně uvedla, že pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem, evropským právem a dobrými mravy, neboť ve výše uvedených ujednáních spatřovala ujednání zneužívající povahy dle článku 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), neboť nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobovala významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Dále šlo u ujednání, která nebyla sepsána jasným a srozumitelným jazykem dle článku 5 odst. 1 směrnice, takže žalobkyně neměla možnost posoudit ekonomické důsledky smlouvy. Vzhledem k tomu, že ujednání o poplatcích byla nezbytná pro výpočet pojistného, nemohla bez nich pojistná smlouva existovat, a je tak neplatná jako celek, a to absolutně podle § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení přípisem ze dne 11. 9. 2024, ta však dluh neuhradila a nárok žalobkyně v plném rozsahu odmítla dopisem ze dne 19. 9. 2024.6. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhovala její zamítnutí. Uzavření pojistné smlouvy se žalobkyní potvrdila. Smlouvu označila za určitou a srozumitelnou. Uvedla, že smlouva byla na žádost žalobkyně ukončena ke dni 30. 6. 2012. Dále uvedla, že součástí pojistné smlouvy jsou mj. dokumenty, které žalobkyně před uzavřením pojistné smlouvy převzala a měla prokazatelně možnost se s nimi seznámit. Sazebník byl součástí produktového sešitu, který žalobkyně obdržela před podpisem smlouvy. Žalobkyně byla vyrozumívána o nákladovosti pojištění i prostřednictvím výročních dopisů. Žalobkyně přitom byla obsáhle seznámena s parametry pojistné smlouvy a s ní souvisejícím Sazebníkem i v rámci zprostředkovatelského procesu. Kromě toho měla žalobkyně sazebník k dispozici kdykoliv na webových stránkách žalované. V době uzavření pojistné smlouvy byl sazebník zveřejněn na internetových stránkách a i nyní jej lze dohledat ve webovém archivu.7. Žalovaná považuje tvrzení žalobkyně za zjevně účelová. Žalobkyně a žalovaná po dobu 5 let řádně plnily závazky vyplývající z pojistné smlouvy. Žalobkyně byla se Sazebníkem i veškerými přílohami tvořící nedílnou součást pojistné smlouvy před jejím uzavřením seznámena a nyní, po 17 letech, zjevně účelově tvrdí, že nikdy nic neobdržela a nebyla s ničím seznámena. O nákladech pojištění pak byla žalobkyně informována průběžně po dobu trvání pojištění prostřednictvím zasílaných rekapitulací (přehledů) stavu pojistné smlouvy. Proti takto sdělovan