43 C 72/2025-41 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se podanou žalobou u zdejšího soudu domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 76 500 Kč, která odpovídá nákladům na nucený odtah vozidla dne , datum, 2023, jehož provozovatelem je žalovaný, a parkovné na parkovišti provozovaném žalobkyní. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne , datum, 2023 provedla podle § 19d zákona o pozemních komunikacích odtah vozidla registrační značky , SPZ, toto umístila na své odtahové parkoviště. Za odtah požadovala po žalovaném zaplatit 1 900 Kč a za parkování pak 250 Kč denně za první tři dny, 400 Kč denně za 4. až 180. den a 50 Kč za 181. a každý další den parkování, to vše v souladu příslušným nařízením hlavního města Prahy. Žalovaný přes upomínku na dlužnou částku neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.5. Žalobkyně je příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě ustanovení § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Na základě zřizovací listiny je žalobce oprávněn v hlavním městě Praze k provádění odtahů vozidel z místních komunikací vč. jejich hlídání a příp. vymáhání neuhrazených pohledávek hlavního města Prahy za odtah a parkovné motorových vozidel. Cena za jeden úplný nucený odtah vozidla činí maximálně 1 900 Kč, za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí den střežení (parkovné) 250 Kč/1 den a za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla 400 Kč/1 den a od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč/1 den (důkaz: zřizovací listina příspěvkové organizace , Anonymizováno, , usnesení rady Hlavního města Prahy č. 184 ze dne 12. 2. 2013 a nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti na č. l. 6). Žalobkyně provedla dne , datum, 2023 v 8:55 hod. odtah vozidla. Odtah byl proveden na základě § 19d zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění (důkaz: protokol o odtahu vozidla , tovární značka, – , Anonymizováno, , č. , hodnota, na č. l. 12). Provozovatelem odtaženého vozidla byl žalovaný, nabyl jej kupní smlouvou dne , datum, 2014 (důkaz: údaje o vozidle na č. l. 13 a kupní smlouva na č. l. 5). Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky. Vozidlo bylo dne 16. 1. 2024 prodáno potvrzením o udělení příklepu za 4 400 Kč (důkaz: potvrzení o udělení příklepu ze dne 16. 1. 2024 na č. l. 9 a rozhodnutí o povolení prodeje silničního vozidla tov. značky , tovární značka, – , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, ze dne , datum, 2023). Ve výzvě ze dne 11. 4. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky (důkaz: výzva k úhradě dlužné částky ze dne 11. 4. 2024 a ze dne 8. 1. 2025 na č. l. 14 a č. l. 15 s doručenkami).6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:7. Dle § 19d odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích je vlastník pozemní komunikace, v případě veřejně přístupné účelové komunikace i obec, na jejímž území se daná veřejně přístupná účelová komunikace nachází, oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci. Dle § 19d odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích je po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit. Dle § 19d odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 3 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 2, rozhodne silniční správní úřad příslušný podle pozemní komunikace, ze které bylo silniční vozidlo odstraněno, na návrh osoby, která učinila výzvu podle odstavce 1, o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. Silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky nebo postup podle odstavců 1 a 2, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna jej prodat na náklady jeho provozovatele. Dle § 2 odst. 1 nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti činí cena za jeden úplný nucený odtah vozidla maximálně 1 900 Kč. Dle odst. 3 téhož ustanovení činí cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí i jen započatý den 250 Kč/den. V řízení bylo prokázáno, že provozovatelem vozidla, které bylo dne , datum, 2023 odtaženo dle § 19d zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je žalovaný. Vozidlo bylo umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní do prodeje vozidla ve veřejné dražbě, který byl příslušným silničním správním úřadem po přezkoumání postupu žalobkyně z hlediska jeho souladu se zákonem povolen. Za odtah vozidla a parkovné náleží žalobkyni dle § 2 nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel vč. jejich střežení na parkovišti částka 80 900 Kč, tj. za odtah 1 900 Kč a za parkovné 250 Kč za 1. až 3. den, 400 Kč za 4. až 180. den a 50 Kč za 181. den a každý další den za celkem 329 dnů. Od částky 80 900 Kč je odečtena částka ve výši 4 400 Kč, za kterou bylo vozidlo ve veřejné dražbě dne , datum, 2024 prodáno, celková částka, na kterou má tak žalobkyně nárok činí 76 500 Kč. Protože žalovaný ani netvrdil, že by dluh byť částečně splnil, je žaloba podána po právu a celkovou dlužnou částku je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Splatnost dluhu nastala dne 16. 1. 2025, když žalovanému byla poslední výzva k uhrazení dluhu doručena dne 13. 1. 2025, dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení, a od tohoto dne má žalobkyně též nárok na požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši (ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob).8. Soud proto žalobu shledal důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl včetně požadovaného příslušenství.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 425 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 825 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.