9 C 174/2025-30 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 18. 9. 2025 ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu původně domáhala po žalované zaplacení částky 10 290 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „předchůdce“), na základě níž se předchůdce zavázal žalované poskytnout úvěr ve výši 5 000 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut dne 21. 8. 2024 a žalovaná se zavázala jej splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí spolu s úrokem ve výši 75 Kč a poplatkem ve výši 900 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splacením dluhu, požaduje po ní žalobkyně rovněž poplatek 700 Kč za administraci prodlení. Dalších 800 Kč měl žalovaný uhradit za upomínky formou SMS a emailových zpráv a dalších 1 000 Kč za upomínky formou písemných výzev. Smluvní pokutu žalobkyně vyčíslila na částku 1 815 Kč. Aktivní legitimaci žalobkyně odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi ní a přechodným nabyvatelem pohledávky předchůdce, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, .K výzvě soudu ze dne 3. 11. 2025 (stran zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, zej. co do doložení příjmové a výdajové stránky žalované) žalobkyně v podání ze dne 12. 11. 2025 uvedla, že nemá k dispozici důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, a proto nadále požaduje po žalovaném zaplatit toliko bezdůvodné obohacení ve výši 5 000 Kč. Soud proto řízení co do částečného zpětvzetí žaloby v souladu s § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastavil (výrok I.).Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala zcela nečinná.Podle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., když žalobkyně ani žalovaný nereagovali na výzvu soudy, kterou se soud tázal, zdali souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci jednání nenařizoval.Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Předchůdce žalobkyně zaslal dne 21. 8. 2024 na účet žalované č. , č. účtu, částku 5 000 Kč (prokázáno potvrzením o provedené platbě ze dne 25. 10. 2024). Předchůdce postoupil předmětnou pohledávku společnosti , právnická osoba, (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky č. , hodnota, ze dne 20. 11. 2024). Společnost , právnická osoba, , postoupila dále pohledávku na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek č. 25/24 ze dne 20. 11. 2024 a přehledem postupovaných pohledávek). Žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu k plnění (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 31. 7. 2025 a podacím archem z téhož dne).Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je co do výše bezdůvodného obohacení po právu, tedy co do poskytnutých 5 000 Kč. Žalovaná od předchůdce obdržela dne 21. 8. 2024 platbu na její účet ve výši 5 000 Kč bez právního důvodu ve smyslu § 2991 o. z., když uzavření smlouvy o úvěru nebylo prokázáno. Žalovaná je z toho důvodu povinna žalobkyni tuto poskytnutou částku vrátit. Žalovaná přitomnetvrdila, že by částku, o kterou se bezdůvodně obohatila, žalobkyni vrátila. Z uvedených důvodů soud přiznal žalobkyni nárok spočívající v bezdůvodném obohacení ve výši 5 000 Kč (výrok II).O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 5 000 Kč, naopak nebyla úspěšná co do částky 5 290 Kč s příslušenstvím, proti soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 87 zákona č. 257/2016 Sb., když soud vzal v úvahu výši přiznaného nároku. Za dobu přiměřenou možnostem žalovaného považuje soud dobu 30 dní.