25 C 35/2026-21 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou došlou soudu dne 5.1.2026 se žalobkyně domáhá zrušení své vyživovací povinnosti k žalované jako své dceři, které podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 8.2.2017 sp.zn. P 2/2017 platí ve výši 2.500,-Kč k rukám otce , jméno FO, , nar. , datum, . V žalobě uvádí, že dcera dokončila studium , právnická osoba, , , adresa, , , adresa, v červnu 2021, kde se vyučila v oboru aranžér. Po ukončení studia nastoupila do zaměstnání, má pravidelný příjem a je schopna se sama živit. Žádá zrušení vyživovací povinnosti k 30.6.2021.2. Žalovaná se vyjádřila tak, že s návrhem na zrušení výživného souhlasí. Od 20.4.2023 je v řádném pracovním poměru. Doložila kopii pracovní smlouvy a výučního listu. Z účasti na jednání se omluvila a vyslovila souhlas s rozhodnutím v její nepřítomnosti.3. Při jednání dne 11.února 2026 žalobkyně upřesnila, že žádá zrušení vyživovací povinnosti k okamžiku vyučení žalované, tj. k 30.6.2022. Výživné platila dobrovolně i dále, neboť jsou v dobrém vztahu s dcerou i s otcem.4. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: čestné prohlášení , jméno FO, , potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalované, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 z 8.2.2017 č.j. P 2/2017-126, výuční list , právnická osoba, z 20.6.2022, pracovní smlouva mezi společností , právnická osoba, a žalovanou z 20.4.2023, připojený spis zdejšího soudu sp. zn. P 2/2017 ve věci nezletilé , jméno FO, , narozené , datum, .5. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z výučního listu , právnická osoba, z 20.6.2022 soud zjistil, že žalovaná úspěšně dokončila vzdělávací program středního vzdělávání v oboru aranžér , právnická osoba, dne 20.června 2022. Z pracovní smlouvy mezi společností , právnická osoba, a žalovanou z 20.4.2023 soud zjistil, že žalovaná dnem 20.4.2023 nastoupila do zaměstnání jako recepční.6. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. P 2/2017 soud zjistil, že o výživném bylo naposledy rozhodováno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 8.února 2017 č. j. P 2/2017-126, který nabyl právní moci dne 11.4.2017. Tímto rozsudkem soud svěřil tehdy nezletilou , jméno FO, , narozenou , datum, , pro dobu před rozvodem i pro dobu po rozvodu manželství do výchovy otce a matce uložil povinnost přispívat na výživu tehdy nezletilé žalované měsíčně částkou 2.500,- Kč splatnou vždy nejpozději do 23. dne každého měsíce předem k rukám otce s účinností od právní moci „tohoto“ rozsudku, resp. od právní moci rozsudku o rozvodu manželství.7. Z úřední činnosti je soudu známo, že manželství žalobkyně a otce žalované , jméno FO, , narozeného , datum, , uzavřené dne , datum, před Úřadem , právnická osoba, , bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16.3.2018 č.j. 6 C 203/2017- 28. Rozsudek nabyl právní moci dne 13.4.2018.8. Z čestného prohlášení , jméno FO, soud zjistil, že čestně prohlašuje, že žalobkyně pravidelně hradila výživné na žalovanou ve výši 2.500,- Kč měsíčně až do ukončení studia v červnu 2021. Od ukončení studia je dcera zaměstnaná.Podle § 163 odst. 1 o.s.ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.Podle § 908 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které není plně svéprávné, a nedohodnou-li se o úpravě péče o takové dítě, rozhodne o ní i bez návrhu soud. V ostatním se ustanovení § 906 a 907 použijí obdobně.Podle § 909 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku změní-li se poměry, soud změní rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti i bez návrhu.Podle § 910 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.Podle § 911 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Podle § 913 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.Podle § 915 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.Podle § 917 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku rozhoduje-li soud o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, a majetkové poměry osoby výživou povinné to připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor, nevylučují-li to okolnosti zvláštního případu; poskytnuté výživné přechází do vlastnictví dítěte. O správě takto poskytnutých částek platí obecná pravidla o jmění dítěte.Podle § 921 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.9. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení vyživovací povinnosti k žalované k 30.6.2021, resp. k 30.6.2022 z toho důvodu, že žalovaná jako její zletilá dcera již dostudovala a může se sama živit. Žalovaná se zrušením vyslovila souhlas.10. Úprava vyživovací povinnosti rodičů a dětí uvedená v z.č.89/2012 Sb. občanském zákoníku a předtím v zákoně č.94/1963 Sb. o rodině je dosti stručná. Z textu zákona výslovně vyplývá, že vyživovací povinnost rodičů a dětí je vzájemná (srov. § 910 odst. 1 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku), přičemž vyživovací povinnost rodičů k dítěti trvá, dokud dítě není schopno se samo živit (srov. § 911 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku). Více v zákoně není uvedeno, další podrobnosti tedy vyplývají z ustálené soudní praxe. Z rozhodovací praxi soudů se tak podává, že za situaci, kdy dítě není schopno samo živit, je považována okolnost, kdy dítě podstupuje přípravu na budoucí povolání, a to ve formě prezenčního studia. Protože studium může mít různou podobu a může probíhat různými způsoby, zejména rozhodovací praxe Ústavního soudu ČR doplnila, že za řádnou přípravu na budoucí povolání nelze považovat opakované a bezdůvodné měnění studovaných škol, tedy přecházení z jedné školy na druhou bez toho, že by dítě studium řádně dokončilo. Dále se soudní praxe zaobírala otázkou, do jakého věku lze považovat zletilou osobu studující školu za dítě připravující se na budoucí povolání, přičemž v této souvislosti se přidržela úpravy v oblasti sociálního zabezpečení, kdy konkrétně podle předpisů o státní sociální podpoře (z.č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře) má nárok na přídavek na dítě osoba do 26 let věku (srov. § 11 z.č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře definující nezaopatřené dítě jako „dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku“). Z toho pak vychází soudní praxe, která došla k závěru, že za dítě připravující se na budoucí povolání lze považovat takovou osobu maximálně do věku 26 let.11. V případě žalované není pochyb, že získáním výučního listu (úspěšným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělání v oboru aranžér) ukončila svou přípravu na budoucí povolání a od tohoto okamžiku tak byla schopna se sama živit. Žalovaná tak byla již od 1.července 2022 schopna se sama živit, a to bez ohledu na to, kdy skutečně nastoupila do zaměstnání. Z tohoto důvodu soud prvního stupně rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti žalobkyně k žalované dnem 30.6.2022.12. Dále soud rozhodl o změně předchozího rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 8.2.2017, č.j. P 2/2017-126, pokud jde o vyživovací povinnost žalobkyně k žalované.13. Soud poznamenává, že teorie hovoří o tzv. elasticitě vyživovací povinnosti neboli o obnovení vyživovací povinnosti. Nastává poté, co rodičům zanikla vyživovací povinnost z důvodu, že zletilé dítě je již schopno se samo živit, avšak následně se zletilé dítě opět stane neschopným se samo živit, a to např. v důsledku úrazu, nemoci, započetí studia. Dochází tak k obnovení vyživovací povinnosti ze strany rodičů. Dojde-li tedy v budoucnu ke změně poměrů, může žalovaná podat žalobu a žádat opětovné stanovení výživného žalobkyni.14. Závěrem pak soud zdůrazňuje, že vyživovací povinnost rodičů a dětí je vzájemná, nikoliv jednostranná, takže z tohoto pohledu je v zájmu rodiče, aby jeho potomek dosáhl co nejlepších studijních výsledků a co nejvyššího vzdělání, neboť lepší dosažené vzděl