14 C 400/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne 22. 6. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 78 543,82 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že dne 19. 11. 2019 uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], jako původní věřitel s žalovaným smlouvu o úvěru, jejíž součástí jsou také všeobecné obchodní podmínky původního věřitele. Původní věřitel na základě smlouvy poskytl žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč, jenž byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet původnímu věřiteli v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 9,9 % ročně a s poplatky a cenami za úkony související s poskytnutím a správou úvěru, zejména za vedení účtu, případně s poplatky za pojištění, to vše ve výši podle smlouvy a aktuálního sazebníku původního věřitele. Jelikož žalovaný neplatil splátky, úrok a poplatky řádně a včas, původní věřitel po několika upozorněních úvěr v souladu se smlouvou prohlásil za okamžitě splatný s účinností ke dni 1. 7. 2020, o čemž žalovaného vyrozuměl dopisem z téhož dne. Pohledávka původního věřitele vůči žalovanému tak činila 78 543,82 Kč a skládala se z nesplacené části úvěru ve výši 78 264,12 Kč a úroku připsaného k jistině úvěru v souladu se smlouvou při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru ve výši 279,70 Kč. Pohledávka vůči žalovanému byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2020 s účinností ke dni 1. 9. 2020, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 22. 9. 2020. Žalobkyně požaduje po žalovaném rovněž příslušenství pohledávky tvořené zákonným úrokem z prodlení z jistiny a v souladu se smlouvou též z nesplacených úroků od 2. 9. 2020 do zaplacení. Žalovaný dluh nesplnil ani přes předžalobní výzvu ze dne 19. 10. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 19. 11. 2019 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako bankou a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému na účet č. [bankovní účet] neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 80 000 Kč, jenž povede na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], a žalovaný se zavázal jej splatit spolu s úrokem ve výši 9,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 060 Kč vždy 20. dne v měsíci počínaje 20. 12. 2019. Dále se žalovaný zavázal zaplatit bance v den uzavření smlouvy cenu za uzavření úvěru ve výši 800 Kč a dále platit spolu s pravidelnou splátkou měsíčně zpětně cenu za udržování pojištění proti neschopnosti splácet úvěr ve výši 100 Kč. V případě prodlení žalovaného se zaplacením splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo se zaplacením více než 2 splátek byla banka oprávněna prohlásit úvěr za splatný ve stanovené lhůtě a žalovaný byl povinen jí splatit všechny dluhy z úvěru jednorázově za podmínek podle písemné výzvy banky a dále platit náklady banky, které jí vznikly v souvislosti s prodlením. V den uplatnění práva na okamžité splacení úvěru a vždy k poslednímu dni měsíce se úroky stávají součástí jistiny úvěru a jsou dále úročeny (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 11. 2019). Náklady spojené s prodlením činí 300 Kč za 10 dnů a jsou účtovány ve výši 300 Kč k 10. dni prodlení a ve výši 900 Kč vždy k 40. a 70. dni prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 20. 3. 2020 (zjištěno z podkladů pre súdne konanie). Banka vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu dopisem ze dne 30. 5. 2020 (zjištěno z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 30. 5. 2020). Jelikož žalovaný dlužné částky nezaplatil, banka mu dopisem ze dne 1. 7. 2020 oznámila, že ode dne 1. 7. 2020 je splatná celá zbývající dlužná částka (zjištěno z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 1. 7. 2020). Konečná výše jistiny úvěru činí 78 264,12 Kč a nesplacený úrok činí 279,70 Kč (zjištěno z podkladů pre súdne konanie). Pohledávka vůči žalovanému byla bankou postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2020 s účinností ke dni 1. 9. 2020 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2020 včetně přílohy č. 1 – seznamu pohledávek, přílohy č. 7 – potvrzení o zaplacení kupní ceny a dohody o úplatě). Banka oznámila žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 21. 9. 2020 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2020 včetně podacího lístku ze dne 22. 9. 2020). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění dopisem ze dne 19. 10. 2020 (zjištěno z výzvy k plnění ze dne 19. 10. 2020 včetně podacího lístku). 5. V návaznosti na zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Původní věřitel na základě smlouvy poskytl žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit a zaplatit žalobkyni úrok. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, proto původní věřitel v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za okamžitě splatný. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a 1880 o. z, když bylo prokázáno, že shora popsaná pohledávka byla původním věřitelem na žalobkyni postoupena. Žalovaný v řízení netvrdil, tím méně neprokázal, že by na žalobou uplatněnou částku něčeho plnil. Žalobě tedy soud v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 78 543,82 Kč představující nesplacenou jistinu úvěru a úrok přirostlý k ní do dne zesplatnění. Dále soud žalobkyni přiznal příslušenství pohledávky, které je vzhledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu tvořeno úrokem z prodlení z dlužné jistiny včetně přirostlého úroku ve výši stanovené podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až ode dne následujícího po postoupení pohledávky s ohledem na § 153 odst. 2 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 694,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 142 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 78 543,82 Kč sestávající z částky 4 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 260 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 4 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 680 Kč ve výši 2 872,80 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.