17 C 185/2021-32 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne [datum] tvrdila, že její právní předchůdkyně ([právnická osoba] [IČO]) s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci bylo sjednáno vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. Součástí smlouvy byly produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, všeobecné obchodní podmínky a sazebník. V souladu se smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že jeho účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný závazky ze smlouvy porušil, a to zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, když mu vznikl nepovolený debetní zůstatek na debetním účtu. [příjmení] žalovanému zrušila poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 9 907,97 Kč převedla dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Dopisem ze dne [datum] banka celý úvěr zesplatnila. Dlužná jistina se dle smlouvy úročí úrokem ve výši 29 % ročně. Dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení dlužných celkem 11 102,13 Kč (tedy jistiny 9 908,97 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 1 193,16 Kč, jakož i úroků a úroků z prodlení za období. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). 4. Na základě předložených listinných důkazů ([anonymizováno] produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru [účinnost], oznámení o postoupení pohledávky, smlouva o postoupení pohledávek, dohoda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, seznam pohledávek, potvrzení o postoupení pohledávky, podací lístek, výpis z obchodního rejstříku ve vztahu k žalobkyni, předžalobní výzva, podací lístek, žádost o povolení debetního zůstatku [anonymizováno], výpis z úvěrového účtu, oznámení o zesplatnění, dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou, všeobecné produktové podmínky, sazebník poplatků, sdělení banky a podrobné výpisy z účtu) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaný požádal o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] s návrhem na výši rámce 5 000 Kč pro bankovní účet č. [bankovní účet] vedený právní předchůdkyní žalobkyně. V žádosti žalovaný uvedl údaje o svých příjmech a domácnosti. Na základě této žádosti umožnila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému čerpání peněžních prostředků do výše 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že bude mít na běžném účtu minimální měsíční příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný však své závazky porušil, když úvěrový rámec překročil. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dluh žalovaného převedla na zvláštní účet evidující úvěry a současně zrušila poskytování kontokorentního úvěru. Dopisem ze dne [datum] oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému, že úvěr byl celý zesplatněn a vyzvala žalovaného k jeho úhradě nejpozději do [datum]. Dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 6. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ OZ“). Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. OZ). Právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem posoudila schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr, kdy získala dostatečné informace získaných jak od spotřebitele samotného, tak i na základě získaných informací od databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru). Na základě této smlouvy poskytl úvěrující (právní předchůdkyně žalobkyně) na požádání úvěrovaného (žalovaného) v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč (resp. možnost čerpat na svém bankovním účtu peněžní prostředky do úvěrového rámce 5 000 Kč) a úvěrovaný (žalovaný) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Právní předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost splnila řádně a včas, žalovaný však nikoliv a dostal se do prodlení (§ 1968 OZ), pročež právní předchůdkyni žalobkyně za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Aktivní legitimace žalobkyně je pak založena smlouvou o postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. OZ), když o postoupení byl žalovaný vyrozuměn (§ 1882 odst. 1 OZ). 7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I). 8. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalovanému zaplatit žalobkyni 1 368 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci větší úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, vykonal tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a podání návrhu na zahájení řízení podle § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 500 Kč, tj. 2 * 200 Kč a 1* 100 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 100 Kč za každý z těchto úkonů úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 168 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 400 Kč (§ 4 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku). 9. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).