18 C 359/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 15 572,40 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“ ´), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce uhradit jemu zapůjčené finanční prostředky formou 24 měsíčních splátek á 1 709 Kč, a to včetně poplatků za pojištění ve výši 63 Kč měsíčně s tím, že úroková sazba byla sjednána ve výši 27,90% p.a. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil, že byl seznámen se smluvními podmínkami právního předchůdce žalobce. Žalovaný jemu poskytnutou zápůjčku nesplácel řádně a včas, když na tuto skutečnost byl žalovaný právním předchůdcem žalobce upozorněn. Z tohoto důvodu došlo s účinností k [datum] k zesplatnění smlouvy, a to v souladu s ustanovením § 7.1 a 2 smluvních podmínek. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých závazků, když o této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem právního předchůdce žalobce ze dne [datum] a byl zároveň vyzván k zaplacení zůstatku zápůjčky. Mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem byla uzavřena dne [datum] smlouva o postoupení pohledávky, na základě které nabyl žalobce pohledávku za žalovaným v celkové výši 16 740,39 Kč. Celková dlužná částka, která je předmětem tohoto řízení, tj. ve výši 15 572,40 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 12 903,01 Kč a dlužných poplatků ve výši 2 669,39 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil, a to ani přes upomínky. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že účastníci shodně souhlasili s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, postupoval soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř. Z listinných důkazů založených ve spise vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce uhradit jemu zapůjčené finanční prostředky formou 24 měsíčních splátek á 1 709 Kč, a to včetně poplatků za pojištění ve výši 63 Kč měsíčně s tím, že úroková sazba byla sjednána ve výši 27,90% p.a. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil, že byl seznámen se smluvními podmínkami právního předchůdce žalobce (smlouva o zápůjčce, rámcová smlouva, smluvní podmínky, sazebník). žalovaný jemu poskytnutou zápůjčku nesplácel řádně a včas, když na tuto skutečnost byl žalovaný právním předchůdcem žalobce upozorněn. Z tohoto důvodu došlo s účinností k [datum] k zesplatnění smlouvy a to v souladu s ustanovením § 7.1 a 2 smluvních podmínek. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých závazků, když o této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem právního předchůdce žalobce ze [datum] a byl zároveň vyzván k zaplacení zůstatku zápůjčky (výpisy z účtu, výzva před zesplatněním, podací arch, jednorázové zesplatnění ze dne [datum], podací arch). mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem byla uzavřena dne [datum] smlouva o postoupení pohledávky, na základě které nabyl žalobce pohledávku za žalovaným v celkové výši 16 740,39 Kč, když o postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Celková dlužná částka, která je předmětem tohoto řízení, tj. ve výši 15 572,40 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 12 903,01 Kč a dlužných poplatků ve výši 2 669,39 Kč (smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, podací arch). žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil a to ani přes upomínky (předžalobní upomínka, podací arch). Po takto provedeném dokazování soud uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky v celkové výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce splácet dle sjednaných smluvních podmínek ve výši a termínech uvedených ve smlouvě. Listinnými důkazy bylo rovněž prokázáno, že žalovaný jemu poskytnutou zápůjčku řádně nesplácel, když se dostal do prodlení s její úhradou, o zaplacení byl upomenut a vzhledem k tomu, že dlužná částka uhrazena nebyla, přistoupil právní předchůdce žalobce v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami k zesplatnění závazku žalovaného vůči právnímu předchůdci žalobce. Žalovaný tak tím, že dlužnou částku žalobci dosud neuhradil, nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z uzavřené smlouvy o zápůjčce a ust. § 2390 a násl. o.z., když žalovaný ani netvrdil a tím méně prokázal, že by řádně dostál svým závazkům vůči žalobci, respektive jeho právnímu předchůdci. Výše žalované částky pak vyplývá ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to zejména z výpisu z účtu žalovaného. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. v spojení s ust. § 142a o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je namístě aplikace ust. § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce domáhá úhrady dlužné zápůjčky, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem opakovaně, kdy jednotlivé návrhy se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný uzavřel smlouvu o zápůjčce a za určité období nebylo zaplaceno. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku), tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takovéhoto návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu namístě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb ve výši 900 Kč (3 úkony právní služby á 300 Kč – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) + 21% DPH a 3 x režijní paušál á 100 Kč + 21% DPH. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odstavec 1 věta před středníkem o.s.ř.