24 C 312/2020-25 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3 011 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] členskou smlouvu, na základě které umožnila žalované členství ve fitness centru [název] (klub) od [datum] s měsíčním poplatkem za členství ve výši 499 Kč měsíčně v programu [název programu]. Podle čl. 3 Všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí členské smlouvy, je žalovaná oprávněná k neomezenému počtu návštěv klubu specifikovaného ve smlouvě na adrese [adresa]. Podle čl. 9 OP je člen oprávněn užívat veškeré vybavení, zařízení a servis klubu odpovídající druhu jeho členství, jen pokud uhradil veškeré členské poplatky ve lhůtě jejich splatnosti. Podle čl. 10 OP je členský poplatek splatný k 1. dni každého měsíce a je ho nutné hradit po celou dobu platnosti smlouvy ve formě měsíčních splátek a to i v případě, že člen služby klubu nevyužívá. Žalovaná neuhradila žalobkyni členské poplatky za období od 1. 10. 2018 do 30. 4. 2019 v celkové částce 3 011 Kč i přes výzvu žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasil (č.l. 4 spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] členskou smlouvu (dále jen smlouva), na základě které žalobkyně umožnila žalované členství ve fitness centru [název] (klub) od [datum] s měsíčním poplatkem za členství ve výši 499 Kč měsíčně v programu [název programu]. Podle čl. 3 Všeobecných obchodních podmínek (dále jen OP), které jsou nedílnou součástí členské smlouvy je žalovaná oprávněná k neomezenému počtu návštěv klubu specifikovaného ve smlouvě a k užívání veškerých posilovacích strojů a vybavení určeného k tréninku. Podle čl. 9 OP je člen oprávněn užívat veškeré vybavení, zařízení a servis klubu odpovídající druhu jeho členství, jen pokud uhradil veškeré členské poplatky ve lhůtě jejich splatnosti. Podle čl. 10 OP je členský poplatek splatný k 1. dni každého měsíce a je ho nutné hradit po celou dobu platnosti smlouvy ve formě měsíčních splátek a to i v případě, že člen služby klubu nevyužívá (členská smlouva ze dne [datum] včetně všeobecných obchodních podmínek, kopie občanského průkazu žalované). Žalovaná nejprve členské poplatky řádně hradila, následně v měsíci říjnu 2018 uhradila pouze 482 Kč a od listopadu 2018 do dubna 2019 neuhradila na členských poplatcích ničeho (výpis z účtu žalované k číslu smlouvy [číslo]). Zmocněnec žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum] (dopis ze dne [datum], kopie obálky, plná moc). Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky 3 011 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení mezi sebou dne [datum] uzavřeli členskou smlouvu ve smyslu § 1746 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno a tedy ani prokázáno, že by žalobkyni řádně uhradila měsíční členské příspěvky za období od 1. 10. 2018 do 30. 4. 2019. Žalovaná v řízení rovněž nerozporovala, že by členskou smlouvu řádně a včas vypověděla dle bodu 19 OP. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a 142a odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek 400 Kč a odměnu za 2 úkony právní služby advokáta. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je plnění nepřesahující částku 50 000 Kč, přiznal soud náhradu za právní zastoupení ve výši dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT) po 200 Kč za dva úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a návrhu ve věci samé. Dále byla žalobkyni přiznána náhrada hotových výdajů 2x 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT, celkem 1 000 Kč. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.