27 C 245/2020-18 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vnikl z titulu neuhrazených televizních poplatků, který byl žalovaný z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinen platit podle zvláštního zákona (zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích). 3. Soud v dané věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č.l. 5 spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný se přihlásil jako poplatník televizního poplatku dne [datum] (potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, potvrzení České pošty). Žalovaný byl dopisem ze dne [datum], [datum] a [datum] vyzván k úhradě dlužné částky televizních poplatků s úrokem z prodlení, kdy součástí dopisu bylo uvedení, za jaká období televizní poplatky nebyly uhrazeny (dopis z řečených dnů, dodejky). Dle specifikace výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení činí tento celkem částku 211,27 Kč a je počítán za období od [datum] vždy od prvého dne prodlení s konkrétní měsíční platbou do dne [datum]. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. Žalovaný je držitelem televizního přijímače a přihlásil se u České pošty jako poplatník televizních poplatků. V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by za období od [datum] 2018 do [datum] 2019 řádně a včas plnil svou zákonnou povinnost a platil televizní poplatky. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku v celkové výši 1 690 Kč žalobkyni zaplatit (§ 7 odst. 2, § 10 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích), když měsíční platba za televizní poplatek za předmětné období činí 135 Kč. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení, a to v kapitalizované výši 211,27 Kč. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 400 Kč (dva úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby), dvěma režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty, celkem tedy částkou 1 126 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 7. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.