33 C 203/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne (datum) domáhala na žalovaném zaplacení částky (částka s příslušenstvím). Svou žalobu odůvodnila tím, že se jedná o dluh za ošetření a pobyt žalovaného v (anonymizována tři slova) (ulice), jejímž provozovatelem je žalobkyně, a to dne (datum). Splatnost žalované částky nastala dne (datum). Žalovaný, ač žalobkyní vyzýván, dlužnou částku neuhradil. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy vycházel z toho, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a soud mohl o věci rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl dokladem (číslo) ze dne (datum) vyzván k úhradě částky (částka) za ošetření a pobyt na (anonymizována tři slova) (ulice), který mu byl téhož dne osobně předán, splatnost nastala dne (datum). Žalovaný výše uvedený dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu i výše uznáním dluhu ze dne (datum), což potvrdil svým podpisem na tomto dokumentu. Dlužnou částku však žalovaný neuhradil ani dodatečně, ačkoli byl k tomu žalobkyní vyzýván, naposledy předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne (datum). Žalobkyně dále nárokuje též příslušenství pohledávky, a to ode dne následujícího po dni splatnosti uvedené částky. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Nárok žalobkyně se opírá o ust. § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o specifických zdravotních službách, dle kterého, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta. Žalobkyně tedy žalovanému poskytla zdravotnické ošetření, jež není kryto zdravotním pojištění, a svědčí jí tak právo na zaplacení této částky. Jelikož žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se dle § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. (dále o.z.) do prodlení a žalobkyně má též podle § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše je určena vládním nařízením (číslo) 2013 Sb.. Výrok II. tohoto rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši (částka), odměnou advokáta za tři úkony právních služeb po (částka) dle ustanovení §14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, předžalobní výzva se skutkovým a právním rozborem, sepis žaloby), náhradou hotových výdajů za tři úkony právních služeb po (částka) dle ustanovení §14b odst. 2 advokátního tarifu, daní z přidané hodnoty ve výši (částka), kterou je advokát povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést. Celková výše nákladů řízení činí (částka). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. O lhůtě k plnění, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta první o.s.ř..