52 C 148/2018-196 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobci se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhali na žalovaném zaplacení částky, původně ve výši 29.000 Kč s příslušenstvím, a po částečném zastavení ve výši 23.000 Kč, z titulu dlužného nájemného a původně i z nedoplatku za služby, spojené s užíváním bytu (po částečném zastavení, již jen z dlužného nájemného). Žalobci jsou spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] s adresou [adresa], v [obec a číslo], který se nachází v 6. podlaží domu [adresa], na pozemku parc. čísla [číslo], zapsaného na LV [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek], o velikosti 3+kk (dále jen„ byt“). Na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum], uzavřené mezi žalobci a žalovaným (dále jen„ nájemní smlouva“) pronajali žalobci byt žalovanému, na základě které měl žalovaný po dobu trvání nájemního vztahu, povinnost hradit pravidelné měsíční nájemné ve výši 23.000 Kč do 15.dne daného měsíce, včetně záloh na služby s nájmem bytu spojenými, ve výši 6.000 Kč měsíčně. Žalovaný měl dále povinnost, dle článku 5.4 nájemní smlouvy, uhradit pronajímateli jistotu (k zajištění nájemného a úhrad poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu) ve výši 46.000 Kč, kterou však neuhradil. Nepřipsání jistoty na účet pronajímatelů v den podpisu smlouvy (ani následně ve lhůtě 2 dnů), bylo stranami nájemní smlouvy určeno, jako zvlášť závažný způsob porušení smluvních povinností nájemce, proto pronajímatelé nájemní smlouvu dne [datum] vypověděli, bez výpovědní doby. K námitce místní nepříslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 9, žalobci uvedli, že příslušnost zdejšího soudu, vyplývá z článku 24 bodu 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudního rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I.), kdy bez ohledu na bydliště stran, mají výlučnou příslušnost tyto soudy členského státu pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází. Žalovaný do dnešního dne neuhradil nájemné za měsíc březen [rok] ve výši 23.000 Kč (žalovaný neuhradil ani poplatek za služby ve výši 6.000 Kč, který však žalobci v závěru řízení již nepožadovali), ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzýván, výzvami ze dne [datum], ze dne [datum] a emailem ze dne [datum]. 2. Žalovaný, s ohledem na jeho neznámý pobyt, když žalovaný nikdy neměl na území České republiky, jako cizinec, povolen žádný druh pobytu (viz zpráva Cizinecké policie ze dne [datum], spis č.l. 11), byl v řízení zastoupen opatrovnicí. Opatrovnice v podání ze dne [datum] zejména namítala, že není dána příslušnost právě Obvodního soudu pro Prahu 9, když příslušnost dle polohy nemovitosti (článek 24 odst. 1 nařízení Brusel I.) se neaplikuje, ani v případě krátkodobého nájmu, kdy jsou příslušné soudy toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, pokud je nájemce fyzická osoba a pronajímatel a nájemce mají bydliště v témže státě a ze spisu vyplývá, že přinejmenším jeden z pronajímatelů měl ke dni podání žaloby, bydliště v témže členském státe, jako žalovaný. Opatrovnice dále namítala, že ze spisu jednoznačně nevyplývá, že žalovaný byl tou osobou, která tuto nájemní smlouvu, stejně tak jako předávací protokol, opravdu podepsal. Neboť nelze vyloučit to, že nedošlo k nějakému zneužití identity žalovaného. Opatrovnice po celou dobu řízení trvala, aby k ověření pravosti podpisů, na nájemní smlouvě a předávacím protokolu, byl vyhotoven znalecký posudek, který by prokázál, že žalovaný skutečně nájemní smlouvu podepsal, že to byl skutečně on, kdo se k tomuto závazku hrazení nájemného zavázal a kdo i ten byt převzal. I když vyhotovení znaleckého posudku, je velmi komplikované v době, kdy tady žalovaný není, avšak opatrovnice žalovaného nepožadovala provedení důkazu na náklady žalovaného, když je pouze na zvážení soudu, pokud by si něco takového z vlastní iniciativy nechal vypracovávat sám. Opatrovnici překvapilo, že k žalovanému a jeho pobytu nebyla vyzvána třeba jeho rodina, zejména otec, matka a manželka, kteří by mohli disponovat nějakými důležitými informacemi, buď o pobytu žalovaného, nebo o jeho přítomnosti v inkriminovanou dobu v ČR. Žalobci v řízení předložili emailovou komunikaci, ve které je zmiňováno, že žalovaný se nachází ve [anonymizováno], a proto se opatrovnice domnívá, že ani švýcarské soudy nebyly osloveny, ohledně zjišťování pobytu žalovaného. V řízení nebylo ani prokázáno, že by žalobci neobdrželi ty předmětné částky, protože neposkytly požadované výpisy z bankovních účtů, a to nejenom z bankovního účtu, který je uveden na nájemní smlouvě, a na který mělo být hrazeno nájemné (stejně tak jistota), tak samozřejmě ani žádné jejich další bankovní účty, na kterých eventuálně mohlo být teoreticky také plněno. V řízení nebylo prokázáno, zda žalobci doručili žalovanému vyúčtování k nájmu. Proto opatrovnice žalovaného vznesla, v rámci procesní obrany, vzájemný protinávrh žalovaného, kterým je 50 Kč denně z prodlení, za nedodání účtování a úroky z prodlení. Neboť zákon [číslo] hovoří o povinnosti pronajímatele, poskytnout nájemci vyúčtování vždy po ukončení každého zúčtovacího období, a to nejpozději do 4 měsíců od ukončení toho zúčtovacího období. Pokud pronajímatel toto vyúčtování včas nájemci neposkytne, tak má nájemce nárok na smluvní pokutu. Pokud by bylo předpokládáno, že zúčtovací období končí posledním prosincem roku [rok], což je rok, kdy byl placen nájem, tak 4 měsíce na to, kdy má pronajímatel povinnost zaslat vyúčtování, skončí k poslednímu dubnu [rok]. To znamená, že nájemce má od [datum] nárok na smluvní pokutu ve výši 50 Kč na 1 den, plus úroky z prodlení a dle výpočtů opatrovnice žalovaného, od [datum] až do dnešního dne (poznámka soudu, ústní jednání se konalo [datum]), je to 781 dní, a dlužná činí výši 39.050 Kč. V rámci procesní obrany, navrhovala opatrovnice žalovaného, smluvní pokutu ve výši žalované částky, tedy v částce 23.000 Kč. Pro nedostatek zjištěných skutečností, opatrovnice žalovaného navrhovala, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. 3. Žalobci, ani jejich právní zástupce, se k ústnímu jednání dne [datum] nedostavili, avšak právní zástupce žalobců učinil řádnou omluvu a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Proto soud jednal v nepřítomnosti žalobců a jejich právního zástupce, a to v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu, zákona číslo 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.). 4. Část řízení, co do částky 6.000 Kč, usnesením, Obvodní soud pro Prahu 9, pod č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], zastavil a usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Řízení tak již trvalo jen pro nedoplatek nájemného ve výši 23.000 Kč. 5. Námitku místní nepříslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 9, vznesenou opatrovnicí žalovaného, soud zamítl, usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum]. Zde v tomto případě, žalovaný nikdy neměl povolen žádný pobyt v [anonymizováno], také na [země] byl žalovaný v době podání žaloby (a nadále je), neznámého pobytu (když dle slovenské policie se zdržuje na neznámé adrese v [anonymizováno]) a není tudíž prokázáno, že by se žalovaný skutečně zdržoval na konkrétní adrese v [země], či na konkrétní adrese ve [země]. [jméno], žalobce b) má trvalé bydliště také ve [země] (tedy shodně, jako žalovaný), avšak žalobkyně a) má nejen trvalé bydliště v [země], ale získala i občanství [země] a žalobkyně a) se na své adrese v [obec] i trvale zdržuje (viz prohlášení právního zástupce žalobců ze dne [datum]). Pravidla alternativní výlučné příslušnosti v čl. 24 odst. nařízení Brusel I. bis, nebyly splněny současně. Když nemovitost byla žalobci pronajata za účelem podnikatelského zisku žalobců, i když žalobce dle nájemní smlouvy měl byt užívat jen k soukromým účelům. Dále když dle nájemní smlouvy se mělo jednat o nájem na dobu delší než 6 měsíců, až do [datum], tedy o nájem na dobu 2 let. I když je zde žalovaný fyzickou osobou. Avšak oba pronajímatelé (žalobkyně a)), nemají oba bydliště ve stejném členském státě, jako je trvalé bydliště žalovaného, když na [země] má trvalé bydliště jen žalobce b) a údajně i žalovaný. V tomto případě tak nelze použít alternativní výběr místní příslušnosti a pro věc je příslušný soud, kde se nemovitost nachází. S ohledem na základě shora uvedených skutečností, a dále na to, že nemovitost se nachází v [země] a žalobkyně a) se trvale v [země] i zdržuje, soud použil ustanovení čl. 24 odst. 1 Brusel I. bis a dospěl k závěru, že Obvodní soud pro Prahu 9 je místně příslušným pro tento spor. 6. Mezi účastníky byly všechny skutečnosti sporné, zejména skutečnost, zda byla mezi nimi uzavřena nájemní smlouva, zda právě žalovaný skutečně byt převzal a užíval, a zda žalobcům vznikl nárok na dlužné nájemné ve výši 23.000 Kč. 7. Z tvrzení žalobců, dále z výpisu z katastru nemovitostí a z nájemní smlouvy, má soud prokázáno, že žalobci se žalovaným uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, na dobu určitou od [datum] do [datum], jejímž předmětem byla bytová jednotka [číslo] s adresou [a