67 C 402/2021-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 104 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v platném znění stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno. Provozovat pak vozidlo na pozemní komunikaci může pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, je pojištěna. V případě, že dojde k porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona, vzniká žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 zákona. Příspěvek jsou povinni uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, a to za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona. Žalobkyně zjistila, že k registrovanému vozidlu [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], druh vozidla: nákladní automobil do 3,5 t, číslo technického průkazu: [anonymizováno] nebylo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, respektive provozovatelem, vozidla v tomto období byl žalovaný. Žalobkyně ho vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 9 804 Kč dne [datum], když výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona – těchto bylo celkem 114 - a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb. V tomto případě činí denní sazba částku ve výši 86 Kč. Žalobkyni dále v souladu s § 4 odst. 4 zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Splatnost výzvy nastala dne [datum]. Žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, proto mu byla zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasil již v podané žalobě (č.l. 4 p.v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl ze strany žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] s tím, že z informací žalobkyně vyplývá, že vozidlo [registrační značka] nebylo v období od [datum] do [datum] pojištěno a zároveň že žalovaný je v registru vozidel zapsán jako vlastník či provozovatel vozidla. Předpis příspěvku za toto období činí 10 104 Kč a je splatný do 30 od doručení dopisu. V případě, že by byly dány okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, byl žalovaný vyzván k jejich sdělení (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum]). O úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP byl žalovaný upomínán dopisem ze dne [datum] a [datum] (upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum], II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum]). Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 10 104 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že předmětné vozidlo nebylo po shora uvedenou dobu zákonně pojištěno a v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. tak žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek na úhradu nepojištěných vozidel v předepsané výši, kdy dle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 shora uvedeného zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by příspěvek žalobkyni řádně a včas uhradil, proto mu byla v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. uložena povinnost uhradit žalobkyni dlužný příspěvek ve výši 10 104 Kč včetně poplatku ve výši 300 Kč. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jehož výše se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c/ bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 726 Kč a 2 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 242 Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za zaslání předžalobní upomínky, neboť předložené předžalobní upomínky vyhotovila sama žalobkyně, nikoli její právní zástupce. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 1 768 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.