7 C 289/2021 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne 10. 6. 2021 se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 074 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení. Žalobkyně argumentovala, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění dne 4. 7. 2014, jejímž předmětem bylo„ ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU ZAM.“. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 450 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce roční a první pojistné bylo splatné ke dni 4. 7. 2014. Pojištění zaniklo ke dni 9. 10. 2020, když žalobkyně marně upomínala žalovaného o zaplacení dlužného pojistného. Žalobkyně se tak domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 074 Kč skládající se z dlužného pojistného za dobu od 4. 7. 2020 do 9. 10. 2020 a též z 2 poplatků za upomínání po 300 Kč. Současně nárokuje i zaplacení úroku z prodlení za dobu od 10. 10. 2020 do 10. 6. 2021 (tj. do dne podání žaloby), v kapitalizované výši 59 Kč. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, ačkoliv byl právní zástupkyní žalobkyně upomenut. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila při podání návrhu na zahájení řízení, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud provedl dokazování pouze důkazy, které mu předložila žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu nečinný. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 3. 7. 2014 pojistnou smlouvu [číslo] na dobu neurčitou s počátkem pojištění dne 4. 7. 2014, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli pro povolání přejímací technik s limitem 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 1 450 Kč ročně (zjištěno z pojistné smlouvy [číslo] včetně upozornění pojistitele). Předloženou upomínkou k zaplacení dlužného pojistného ze dne 17. 8. 2020 včetně dodejky má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužného pojistného ve výši 1 784 Kč, přičemž jej poučila o možnosti zániku pojištění v důsledku nezaplacení pojistného po marném uplynutí stanovené lhůty. Žalovaný pojistné nezaplatil, pojištění tak zaniklo ke dni 8. 10. 2020, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 22. 10. 2020 (zjištěno z ukončení pojistné smlouvy ze dne 22. 10. 2020 a inkasní bilance). Po zániku pojištění byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužného pojistného dopisem ze dne 18. 11. 2020 (zjištěno z pokusu o smír ze dne 18. 11. 2020). Z předloženého sazebníku nákladů na vymáhání pojistného bylo zjištěno, že výše nákladů za upomínku k zaplacení pojistného činí 300 Kč a za pokus o smír po zániku pojištění rovněž 300 Kč. Žalovaný byl o zaplacení dlužného pojistného rovněž předžalobně upomenut dne 25. 2. 2021 (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 25. 2. 2021 včetně poštovního podacího archu). 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”),„ (p) ojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ 6. Podle § 2782 odst. 1 o. z.„ (p) ojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.“ Podle § 2804 o. z.,„ (u) pomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.“ 7. Výše uvedená zjištění soud právně posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovanými ustanoveními. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně platit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 4. 7. 2020 do 8. 10. 2020. Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužného pojistného upomínala, v důsledku čehož jí vznikl i nárok na zaplacení poplatků za upomínání v souhrnné výši 600 Kč. V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že celkovou dlužnou částku ve výši 1 074 Kč žalobkyni zaplatil. Žalobě tedy soud v plném rozsahu vyhověl, současně žalobkyni přiznal i příslušenství pohledávky, které je tvořeno úrokem z prodlení z dlužné částky ve výši podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na § 153 odst. 2 o. s. ř. soud přiznal úrok z prodlení v jeho kapitalizované výši pouze za období, které žalobkyně v žalobě požadovala, tj. od 10. 10. 2020 do 10. 6. 2021. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 074 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b a. t., neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež právní zástupkyně žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně (např. ve věci sp. zn. 9 C 12/2021, 67 C 15/2021 nebo 7 C 18/2021), její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Soud pro úplnost dodává, že neshledal důvodnou argumentaci žalobkyně směřující proti aplikaci § 14b a. t., že s ohledem na množství rozdílných pojistných produktů v nabídce žalobce nelze jeho žaloby považovat za formulářové jako např. u žalob za tzv.„ černou jízdu“. Je sice skutečností, že množství pojistných produktů žalobkyně se řídí různými zákony, jejich různými časovými zněními apod., nicméně žalobkyně je pojišťovnou, která má právě sjednávání a nabídku těchto produktů jako svůj hlavní předmět podnikání, právní úprava jí tedy musí být nepochybně dostatečně známa. Je tedy zcela jistě volbou žalobkyně, jak širokou paletu produktů bude nabízet a tedy i následně schopna sama spravovat. Při soudním vymáhání pohledávek se pak žalobkyně nechává zastupovat zástupcem z řad advokátů, kterému předává podklady pro jednotlivé případy, což ostatně plyne ze spisu. Sepsání předžalobní upomínky a žaloby je pak pro zástupce již spíše automatizovaným úkonem, neboť z předložených podkladů doplňuje údaje do předpřipravených textů, tomu ostatně zcela odpovídá obsah podané žaloby, která, ač textově poměrně obsáhlá, obsahuje pouze absolutně nezbytné minimum konkrétních údajů o konkrétním případu. Soud tak shledal uplatnění § 14b a. t. přiléhavým. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.