7 C 457/2016-244 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 11. 8. 2016 se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 333 485,84 Kč s příslušenstvím a náhrada nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že při kontrole odběrného místa na adrese [adresa žalovaného byl dne 2. 2. 2016 jejími pracovníky zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny], který byl realizován tak, že z neměřené části elektrického vedení byla vyvedena třífázová odbočka, která vedla mimo elektroměr do elektroinstalace nemovitosti. Neoprávněný odběr umožňoval odběr elektrické energie bez měření, jímž žalobkyni vznikala škoda. Podle § 28 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), nesmí být prováděny žádné zásahy na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, bez předchozího souhlasu provozovatele distribuční soustavy. Odběr elektřiny bez měřícího zařízení je pak v § 51 odst. 1 písm. c) energetického zákona kvalifikován jako neoprávněný odběr elektřiny. Skutečnost, zda zásah do elektrické instalace provedl žalovaný nebo jiná osoba, je pro posouzení věci bez významu. Žalobkyně má dvě možnosti jak stanovit škodu způsobenou realizací neoprávněného odběru., a to určit skutečně vzniklou škodu nebo tuto stanovit výpočtem. Vzhledem k tomu, že skutečnou škodu se žalobkyni zjistit nepodařilo, přistoupila k jejímu výpočtu podle vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění účinném do 31. 5. 2016 (dále jen„ vyhláška č. 82/2011 Sb.“). Absentující měřící zařízení a skutečnost, že s žalovaným nedošlo k dohodě, vedlo žalobkyni ke stanovení náhrady škody výpočtem z prokazatelně zjištěných a zdokumentovaných údajů. Žalobkyně vyzývala žalovaného opakovaně k úhradě škody za neoprávněný odběr, případně ke sdělení informací rozhodných pro stanovení její výše, kdy poslední výzvou mu byla stanovena dodatečná lhůta k úhradě do 10. 8. 2016. K uhrazení škody ani ke sdělení relevantních informací však ze strany žalovaného nedošlo. 2. Žalovaný nárok žalobkyně odmítl s odůvodněním, že se neoprávněného odběru nedopustil. Následně se žalovaný obsáhle vyjadřoval ke způsobu, jakým pracovníci žalobkyně„ vtrhli“ neoprávněně do domu žalovaného, který nezákonně prohledávali, dále činili zásahy do elektroinstalace domu, k čemuž neměli svolení žalovaného ani jeho manželky, a taktéž se žalovanému nikterak neprokázali. Výsledkem takového konání pak byla poškozená elektroinstalace, odstranění elektroměru a pojistek ve sloupku u plotu, poškození rozvodné desky uvnitř domu, jakož i přerušení dodávky elektrické energie, čímž v zimním období ponechali žalovaného a jeho manželku bez vytápění, neboť i plynový kotel potřebuje ke svému provozu elektřinu. Žalobkyní předložené důkazní prostředky, fotodokumentace, videozáznam a svědecké výpovědi byly pořízeny nezákonně a nelze je použít v její prospěch. Nad to žalovaný namítal, že pracovníci žalobkyně jsou osobami ekonomicky závislými na žalobkyni. Nárok žalobkyně považoval žalovaný za nepřiměřený, když běžná spotřeba elektrické energie rodinného domu s dvoutarifovou sazbou, v němž trvale bydlí 2 osoby, se pohybuje mezi 15 000 Kč až 30 000 Kč ročně. Žalovaný a jeho manželka jsou starobní důchodci, tedy se jedná spíše o dolní hranici průměrných hodnot. Vyhlášku č. 82/2011 Sb. nelze aplikovat mechanicky, nýbrž musí zohledňovat specifické okolnosti případu, k čemuž žalovaný odkázal na usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 29/13, a dále na nález Ústavního soudu ze dne 11. 8. 2018, sp. zn. I. ÚS 668/15. 3. Žalobkyně následně reagovala podáním ze dne 4. 1. 2017, v němž odkázala na § 49 odst. 6 energetického zákona, podle něhož je zákazník povinen umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k měřícímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení pro účely provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřícího zařízení, nemohlo se tak jednat o neoprávněný vstup. K námitce žalovaného stran nezákonnosti získání důkazních prostředků a podjatosti navržených svědků žalobkyně uvedla, že tuto považuje za zcela bezpředmětnou. K odkazům žalovaného na judikaturu pak uvedla, že při neoprávněném odběru se množství skutečně odebrané elektřiny určí na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. V daném případě byl neoprávněný odběr zjištěn a zdokumentován měřením ve všech 3 fázích, přičemž i po odebrání elektroměru a znemožnění placeného odběru nemovitost elektřinu odebírala. Skutečnou výši neoprávněného odběru v kWh nelze přesně určit, když elektřina je svým charakterem zbožím zvláštního druhu a množství odebrané elektřiny je možné stanovit pouze za pomoci elektroměru, jenž však na„ černé“ odbočce nebyl instalován. Neoprávněný odběratel může množství spotřebované elektřiny měnit za pomoci množství využívaných spotřebičů a způsobu jejich užití, skutečně odebranou elektřinu tudíž nelze přesně stanovit ani znalecky. Relevantní pak není ani žalovaným namítaná předchozí spotřeba, když nebyla prokázána doba trvání neoprávněného odběru. Žalobkyně proto při stanovení výše náhrady škody použila zákonnou fikci a vzhledem k hodnotám naměřeným při zjištění neoprávněného odběru lze tuto výši považovat za přiměřenou. 4. K projednání věci soud nařídil jednání na 30. 5. 2017, na 25. 10. 2017, na 2. 3. 2018, na 5. 6 2018, na 24. 9. 2019, na 13. 12. 2019, na 3. 7. 2020 a na 9. 4. 2021, při nichž provedl dokazování. 5. Ze záznamu o zjištění neoprávněného odběru ze dne 2. 2. 2016, [číslo] [rok] bylo zjištěno, že při kontrole odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], u níž byl přítomen žalovaný, bylo zjištěno před elektroměrem č. [číslo] neměřené třífázové odbočení z přívodního vedení. V době kontroly byl naměřen aktuální odběr mimo elektroměr, a to L1 – 18 A, L2 – 19A a L3 – 17 A. Předřazené pojistky neměřenému odbočení na fasádě objektu v SPO 3 × 25 A. Opatřením žalobkyně odběrné místo odpojeno v SP5 na hranici pozemku a zajištěno. Záznam je pak podepsán přítomnými zaměstnanci žalobkyně, pány [celé jméno svědka 2]. [příjmení], [celé jméno svědka 1] [příjmení], [jméno]. [příjmení] a [celé jméno svědka 3] [příjmení]. 6. Ze záznamu o odebrání elektroměru ze dne 2. 2. 2016 bylo zjištěno, že dne 2. 2. 2016 byl na adrese místa spotřeby, a to [celé jméno žalovaného], [adresa žalovaného] [katastrální území], smluvní účet [číslo], odebrán elektroměr sériové číslo [číslo], typ 310D4 s napětím 230/400 z důvodu neoprávněného odběru. Jako konečný stav je uvedeno T1 s 9 428 a T2 s 4 423. 7. Z výzvy žalovanému k úhradě náhrady škody ze dne 3. 2. 2016, bylo zjištěno, že žalovaný byl písemně vyrozuměn o zjištěném neoprávněném odběru při kontrole dne 2. 2. 2016, přičemž žalovanému byla za zjištěný neoprávněný odběr účtována částka 333 485,84 Kč. Součástí vyúčtování náhrady škody byl i přesný výpočet, kdy celková výše náhrady škody se skládá z částky 269 596,56 Kč zjištěné výpočtem: 3 · 230 V · 25 A (předřazené jištění) · 24 h/den · 730 dnů (od 2. 2. 2014 do 2. 2. 2016) · 0,2 · 0,000 001 · 4 460,27 Kč = 60,444 MWh · 4 460,27 Kč = 269 596,56 Kč, dále z daně z elektřiny ve výši 1 710,57 Kč určené výpočtem 60,444 MWh · 28,30 Kč, z nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 4 301 Kč a 21% DPH. Cena za MWh elektřiny se skládá z pevné ceny pro zúčtování odchylek ve výši 2 350 Kč, ceny systémových služeb ve výši 99,71 Kč, ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie ve výši 495 Kč a platu za distribuované množství elektřiny v souladu s cenovým rozhodnutím ERÚ. K výzvě byla přiložena i faktura [číslo] vystavená dne 3. 2. 2016 znějící na částku 333 485,84 Kč se splatností dne 20. 2. 2016, z níž dále vyplývá, že náklady na zjištění neoprávněného odběru se skládají z hodinové sazby 1 050 Kč za 4 hodiny a náhrady nákladů na provedení fotodokumentace spojené s pořízením důkazních materiálů pro prokazování neoprávněného odběru ve výši 101 Kč. 8. Z výzev žalovanému k úhradě ze dne 22. 2. 2016 a ze dne 20. 7. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě škody ve výši 333 485,84 Kč, kdy mu byla nejprve dopisem ze dne 22. 2. 2016 stanovena náhradní lhůta k plnění do 7. 3. 2016 a poté výzvou ze dne 20. 7. 2016 lhůta do 10. 8. 2016. V dopise ze dne 20. 7. 2016 žalobkyně současně vyzvala žalovaného ke sdělení a doložení relevantních informací k posouzení výpočtu náhrady škody v téže lhůtě. 9. Na videozáznamu předloženém žalobkyní je zachyceno, že v odběrném místě žalovaného docházelo k odběru elektřiny na všech 3 fázích v hodnotách vyšších než 17 A při měření v domovní kabelové skříni i u hlavního jističe, ačkoliv elektroměr nezaznamenával žádnou aktuální spotřebu. Po odebrání elektroměru zůstaly spotřebiče v prov