9 C 384/2021-13 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 2 295 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se stala držitelkou televizního přijímače, jako poplatník televizního poplatku ze zákona má povinnost platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Jako poplatník se žalovaná přihlásila 1. 11. 2007. Žalovaná dluží žalobkyni na televizních poplatcích za dobu listopadu 2018 do února 2020 a také za měsíc srpen 2020, kdy měsíční poplatek byl v částce 135 Kč, a celkem tak žalovaná dluží částku 2 295 Kč. Žalobkyně též požaduje zaplacení příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši a náhradu nákladů řízení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, byť byla žalobkyní upomenuta. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila při podání návrhu na zahájení řízení a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odstavec 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Žalobkyně se k měsíci listopad 2007 přihlásila jako poplatník televizních poplatků (potvrzení o přihlášení poplatníka ze dne 21. 6. 2021). Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dlužného televizního poplatku, a to dopisem ze dne 27. 11. 2020, a ze dne 29. 1. 2021, když žalovaná k 29. 1. 2021 celkem dlužila částku 4 124,34 Kč (dopisy ze dne 27. 11. 2020 a ze dne 29. 1. 2021 včetně dodejek). Žalovaná neuhradila poplatky za období od listopadu 2018 do února 2020 a za období srpen 2020, které byly ve výši 135 Kč měsíčně, a dále neuhradila zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný k 15. 7. 2021 z neuhrazených poplatků ve výši 417,72 Kč (specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení). 5. Podle ustanovení § 3 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží, nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač fyzická nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba (§ 3 odstavec 2 zákona). Podle § 8 odst. 2 věty prvé téhož zákona je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Podle § 6 činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle § 7 odstavec 2, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 10, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek, nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla přihlášena jako poplatník televizních poplatků a byla držitelem televizního přijímače, tížila ji povinnost hradit televizní poplatky. Tuto povinnost však nesplnila, když nezaplatila televizní poplatky za období od listopadu 2018 do února 2020 a za období srpen 2020 ve výši 135 Kč měsíčně a celkem dluží na televizních poplatcích částku 2 295 Kč. S ohledem na shora uvedené byla žalované uložena povinnost dlužnou částku ve výši 2 295 Kč žalobkyni zaplatit a to včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 417,72 Kč. Výše úroku z prodlení je odůvodněna § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud zákonný úrok z prodlení přiznal v souladu s žalobním návrhem (§ 153 o.s.ř.) v kapitalizované výši 417,72 Kč. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 a § 142a odstavec 1 o.s.ř. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměnu za dva úkony právní služby advokáta. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně týmž žalobcem a ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je plnění nepřesahující částku 50 000 Kč, přiznal soud náhradu za právní zastoupení ve výši dle § 14b odstavec 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT) po 200 Kč za dva úkony právní služby. Dále byla žalobkyni přiznána náhrada hotových výdajů, 2x 100 Kč dle § 14b odstavec 5 AT a 21% DPH ve výši 126 Kč. 8. Celkové náklady řízení činí 1 126 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. 9. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.