9 C 454/2021-15 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 27. 5. 2021 domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 6. 2. 2019 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru [číslo] z téhož dne, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v částce 4 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v částce 4 920 Kč do 8. 3. 2019 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek www.zaplo.cz, a to po úhradě verifikačního poplatku a po prověření úvěruschopnosti žalovaného bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, kdy tak žalovanému vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností k 28. 8. 2020, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 8. 9. 2020. Dluh žalovaného se skládal z dlužné jistiny v částce 4 000 Kč, smluvní pokuty v částce 2 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 920 Kč, kdy žalobkyně dále požaduje zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny, které za období od 9. 3. 2019 do 10. 8. 2020 byly kapitalizovány v částce 555,62 Kč. Zákonný úrok posléze požaduje od 29. 8. 2020, když žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 3. 5. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č.l. 5 p.v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaný a společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému dne 6. 2. 2019 poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 920 Kč do 8. 3. 2019. V případě porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli část závazku byla stranami ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení (citovaná smlouva, verifikační platba, čerpání úvěru, obchodní podmínky). 6. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 postoupena na žalobkyni, kdy tato smlouva nabyla účinností zaplacením úplaty za postoupení dne 28. 8. 2020 O postoupení byl žalovaný informován dopisem ze dne 8. 9. 2020 (smlouva o postoupení pohledávky včetně příloh, potvrzení o přijetí platby, dopis ze dne 8. 9. 2020, podací arch ze dne 9. 9. 2020). K úhradě byl žalovaný vyzván také dopisem zástupce žalobkyně ze dne 3. 5. 2021 (výzva před podáním žaloby ze dne 3. 5. 2021, podací arch ze dne 5. 5. 2021). 7. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 6. 2. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru (§ 2390 a násl. o.z., § 2 odst. 1 a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), kdy žalovanému byla poskytnuta částka 4 000 Kč, kterou se zavázal spolu s úrokem 920 Kč zaplatit do 8. 3. 2019. Žalovaný v řízení neprokázal, ba ani netvrdil, že by své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru splnil, kdy tak žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty v částce 2 000 Kč. 8. S ohledem na výše uvedené tak soud žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč, jakožto dlužné jistiny vyplývající ze smlouvy (§ 2395 a násl. o.z., § 2 odst. 1 a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), částku 2 000 Kč jako neuhrazené smluvní pokuty (§ 2048 a násl. o.z., § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb.), a částku 920 Kč, jako úroku z úvěru (§ 2395 o.z.). Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ust. § [číslo] a ust. § 1880 zák. č. 89/2012 Sb. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z dlužné částky jistiny úroky z prodlení, v souladu s žalobním návrhem částečně kapitalizovanými (ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady peněžitého dluhu, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem řádově v desítkách či spíše stovkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku. Jak vylíčení základu skutku, tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 600 Kč (tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení činí 1 489 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.