10 C 22/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou u soudu dne (datum) se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky (částka) s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“) v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Nárok žalobkyně na zaplacení tohoto příspěvku žalovaným vyplývá z ustanovení § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu upraveného ustanovením § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že vozidlo (registrační značka), (příjmení): (anonymizováno), číslo technického průkazu vozidla (anonymizováno), druh osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 (dále jen„ vozidlo“), je v registru silničních vozidel vedeno jako provozované. Žalovaná je evidovaná jako vlastník či provozovatel tohoto vozidla v registru silničních vozidel. Žalovaná neměla v období od (datum) do (datum) a posléze pak v období od (datum) do (datum) k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost dána ustanovením § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. Vozidlo tak nebylo pojištěno nejprve 106 dní a posléze dalších 92 dní. Žalobkyni proto v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno a výše denní sazby podle druhu vozidla, v tomto případě konkrétně (částka), celkem tedy příspěvek činí částku (částka) za období od (datum) do (datum) a částku (částka) za období od (datum) do (datum). Dále žalobkyně tvrdila, že v souladu s ustanovením § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. má nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x (částka). Žalobkyně odeslala žalované výzvu k úhradě příspěvku, kdy splatnost příspěvku za období od (datum) do (datum) nastala dne (datum) a splatnost příspěvku za období od (datum) do (datum) pak nastala dne (datum). Žalobkyně žalovanou upomenula před podáním žaloby, avšak žalovaná žalobkyni dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně tedy požadovala na žalované zaplacení částky v celkové výši (částka), jež představuje jednak nezaplacený příspěvek za období od (datum) do (datum) ve výši (částka) + náklady spojené s jeho uplatněním ve výši (částka) (tj. (částka) spolu se zákonným úrokem z prodlení od (datum) do zaplacení) a jednak nezaplacený příspěvek za období od (datum) do (datum) ve výši (částka) + náklady spojené s jeho uplatněním ve výši (částka) (tj. (částka) spolu se zákonným úrokem z prodlení od (datum) do zaplacení). Žalobkyně rovněž požadovala náhradu nákladů tohoto řízení. 2. Soud vydal ve věci dne (datum) platební rozkaz, č.j. (číslo jednací), který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne (datum rozhodnutí), (číslo jednací), zrušen. Dále byla žalovaná usnesením ze dne (datum rozhodnutí), č.j. (číslo jednací), v souladu s ustanovením § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzvána, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která byla připojena, s tím, že ve vyjádření je povinna uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popř. zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. Jestliže žalovaná nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinna ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaná byla rovněž poučena, že jestliže se bez vážného důvodu se ve věci samé včas písemně nevyjádří, a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř.). 3. Dle ustanovení § 57 odst. 1 o.s.ř. se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Dle ustanovení § 57 odst. 2 o.s.ř. připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Dle ustanovení § 57 odst. 3 o.s.ř. je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. To platí i při doručování do datové schránky. Vzhledem k tomu, že shora citované usnesení ze dne (datum rozhodnutí), č.j. (číslo jednací) bylo žalované do její datové schránky doručeno fikcí dne (datum), což byla neděle, posunuje se den doručení na úterý (datum) (neboť v pondělí byl svátek) a 30 denní lhůta k podání písemného vyjádření tedy počala běžet dne (datum) a uplynula dnem (datum). Žalovaná v dané lhůtě na výzvu soudu nijak nereagovala a k žalobě se nevyjádřila. 4. Podle ustanovení § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznal (ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř.). 5. Soud dospěl k závěru, že jsou dány podmínky k postupu dle shora citovaných ustanovení. Žalovaná byla řádně vyzvána, aby se ve věci vyjádřila a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojila listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud žalovanou poučil, že jestliže se bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a neuvedla žádnou skutečnost, kterou by žalovaný nárok zpochybnila, ač byla o následcích své případné nečinnosti poučena. 6. Soud má tedy v souladu s ustanovením § 153a odst. 3 o.s.ř. za to, že žalovaná uznala nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, soud proto bez nařízení jednání rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání, kterým žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Výrok II. tohoto rozsudku se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch, a proto jí náleží náhrada nákladů tohoto řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši (částka), odměnou advokáta za tři úkony právních služeb po (částka) dle ustanovení §14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, předžalobní výzva se skutkovým a právním rozborem, sepis žaloby), náhradou hotových výdajů za tři úkony právních služeb po (částka) dle ustanovení §14b odst. 2 advokátního tarifu, daní z přidané hodnoty ve výši (částka), kterou je advokát povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést. Celková výše nákladů řízení činí (částka). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.