14 C 8/2022 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne 18. 8. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 907 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění dne 3. 3. 2020, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Pojistné bylo sjednáno ve výši 5 968 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce půlroční. Pojištění zaniklo ke dni 11. 12. 2020, když žalobkyně marně upomínala žalovaného o zaplacení dlužného pojistného. Žalobkyně se tak domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 907 Kč skládající se z dlužného pojistného za dobu od 3. 9. 2020 do 11. 12. 2020 a též z 2 poplatků za upomínání po 300 Kč. Současně nárokovala i zaplacení úroku z prodlení za dobu od 12. 12. 2020 do 18. 8. 2021 (tj. do dne podání žaloby), v kapitalizované výši 164 Kč. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, ačkoliv byl právní zástupkyní žalobkyně upomenut. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila při podání návrhu na zahájení řízení, žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 3. 3. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] na dobu neurčitou s počátkem pojištění dne 3. 3. 2020, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizována tři slova], [registrační značka], a pojištění asistenčních služeb. Žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 5 968 Kč za 6měsíční pojistné období. Součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky (zjištěno z návrhu pojistné smlouvy [číslo]). Předloženou upomínkou k zaplacení dlužného pojistného ze dne 19. 10. 2020 včetně dodejky má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužného pojistného ve výši 5 968 Kč a nákladů spojených s vymáháním pojistného ve výši 300 Kč, přičemž jej poučila o možnosti zániku pojištění v důsledku nezaplacení pojistného po marném uplynutí stanovené lhůty. Žalovaný pojistné nezaplatil, pojištění tak zaniklo ke dni 10. 12. 2020, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 23. 12. 2020 (zjištěno z ukončení pojistné smlouvy ze dne 23. 12. 2020 a inkasní bilance). Po zániku pojištění byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužného pojistného dopisem ze dne 18. 1. 2021 (zjištěno z pokusu o smír ze dne 18. 1. 2021). Žalobkyně měla právo na úhradu nákladů spojených s vymáháním pojistného, nebylo-li zaplaceno včas (zjištěno z čl. 8 odst. 11 všeobecných pojistných podmínek). Z předloženého sazebníku nákladů na vymáhání pojistného bylo zjištěno, že výše nákladů za upomínku k zaplacení pojistného činila 300 Kč a za pokus o smír po zániku pojištění rovněž 300 Kč. Žalovaný byl o zaplacení dlužného pojistného rovněž předžalobně upomenut dne 26. 7. 2021 (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 15. 4. 2021 včetně poštovního podacího archu). 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”),„ (p) ojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ 6. Podle § 2782 odst. 1 o. z.„ (p) ojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.“ 7. Podle § 2804 o. z.,„ (u) pomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.“ 8. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zaniká„ dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.“ 9. Výše uvedená zjištění soud právně posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovanými ustanoveními. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně platit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 3. 9. 2020 do 10. 12. 2020. Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužného pojistného upomínala, v důsledku čehož jí vznikl i nárok na zaplacení poplatků za upomínání v souhrnné výši 600 Kč. V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by celkovou dlužnou částku ve výši 2 907 Kč žalobkyni zaplatil. Žalobě tedy soud v plném rozsahu vyhověl, současně žalobkyni přiznal i příslušenství pohledávky, které je tvořeno úrokem z prodlení z dlužné částky ve výši podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na § 153 odst. 2 o. s. ř. soud přiznal úrok z prodlení v jeho kapitalizované výši pouze za období, které žalobkyně v žalobě požadovala, tj. od 12. 12. 2020 do 18. 8. 2021. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 907 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b a. t., neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež právní zástupkyně žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně (např. ve věci sp. zn. 9 C 12/2021, 67 C 15/2021 nebo 7 C 18/2021), její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Soud pro úplnost dodává, že neshledal důvodnou argumentaci žalobkyně směřující proti aplikaci § 14b a. t., že s ohledem na množství rozdílných pojistných produktů v nabídce žalobce nelze jeho žaloby považovat za formulářové jako např. u žalob za tzv.„ černou jízdu“. Je sice skutečností, že množství pojistných produktů žalobkyně se řídí různými zákony, jejich různými časovými zněními apod., nicméně žalobkyně je pojišťovnou, která má právě sjednávání a nabídku těchto produktů jako svůj hlavní předmět podnikání, právní úprava jí tedy musí být nepochybně dostatečně známa. Je tedy zcela jistě volbou žalobkyně, jak širokou paletu produktů bude nabízet a tedy i následně schopna sama spravovat. Při soudním vymáhání pohledávek se pak žalobkyně nechává zastupovat zástupcem z řad advokátů, kterému předává podklady pro jednotlivé případy, což ostatně plyne ze spisu. Sepsání předžalobní upomínky a žaloby je pak pro zástupce již spíše automatizovaným úkonem, neboť z předložených podkladů doplňuje údaje do předpřipravených textů, tomu ostatně zcela odpovídá obsah podané žaloby, která, ač textově poměrně obsáhlá, obsahuje pouze absolutně nezbytné minimum konkrétních údajů o konkrétním případu. Soud tak shledal uplatnění § 14b a. t. přiléhavým. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.