15 C 2/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 40 338 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] v době kolem 21:35 hodin v [obec a číslo], [ulice a číslo], ve 3. patře ubytovny u pokoje [číslo] při snaze poškozeného [jméno] [příjmení], narozeného [datum], dořešit několik týdnů starou rozepři, napadl poškozeného tak, že poté, co poškozený zaklepal na dveře pokoje obývaného žalovaným a jeho družkou, poté, co dveře otevřela družka žalovaného a poškozený se zapřel dlaněmi obou rukou o zárubně dveří a dožadoval se vysvětlení předchozí rozepře, žalovaný dveře přivřel, následně opět otevřel, v ruce držel nůž s černou rukojetí s délkou čepele 19,5 cm, kterým poškozeného bez jakéhokoli upozornění bodl do oblasti levé části hrudníku, čímž mu způsobil poranění, které si vyžádalo okamžité lékařské ošetření s operativním zákrokem a pětidenní hospitalizací. Žalovaný byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2020, č. j. 41 T 7/2020, uznán vinným ze závažného zločinu ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 trestního zákoníku, kdy rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. V důsledku jednání žalovaného vznikly žalobkyni náklady spojené s léčbou ve výši 40 388 Kč. V souladu s § 55 zákona č. 48/1997 Sb. se žalobkyně domáhá na žalovaném náhrady těchto nákladů, když žalovaný tyto neuhradil ani na základě výzvy ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ve věci zůstal zcela nečinný. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila (č. l. 13), a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Žalovaný byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2020, sp. zn. 41 T 7/2020, shledán vinným z úmyslného těžkého ublížení na zdraví pana [jméno] [příjmení], narozeného [datum], tedy spáchal zvlášť závažný zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody 3 let s podmíněným odkladem 5 let za současného vyslovení dohledu (citovaný rozsudek). Žalobkyně uhradila náklady na léčbu poškozeného [jméno] [příjmení] v částce 40 388 Kč (Vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení, rozpis plateb k náhradě za léčení). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k tomu, aby v souladu s § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, nahradil žalobkyni náklady, které vynaložila na hrazené služby ze zdravotního pojištění poskytnuté poškozené, která utrpěla újmu na zdraví zaviněným protiprávním jednáním žalovaného. Celkovou částku ve výši 40 388 Kč měl žalovaný uhradit do 15 dnů (dopisy ze dne [datum], dodejky). 6. Na základě učiněných zjištění má soud za to, že žaloba na zaplacení 40 388 Kč je důvodná, když na základě skutkových zjištění má soud za prokázané, že žalovaný způsobil poškozenému, [jméno] [příjmení] úmyslně těžké ublížení na zdraví, z čehož byl shledán vinným a následně odsouzen rozsudkem Městského soudu v Praze. Žalobkyně následně uhradila náklady poškozeného [jméno] [příjmení] spojené s jeho léčbou v celkové výši 40 388 Kč, které žalovaný ani na výzvu žalobkyni neuhradil. Žalovaný navíc v řízení ani netvrdil, že by na tuto částku něčeho uhradil. 7. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 40 388 Kč (§ 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotní pojištění), když žalobkyně, jako příslušná zdravotní pojišťovna, má vůči žalovanému, jakožto třetí osobě, právo na náhradu nákladů spojených s léčbou poškozeného, jakožto pojištěnce, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání, zde zvlášť závažného zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 trestního zákoníku, žalovaného. Vzhledem k prodlení žalovaného s plněním peněžité povinnosti (§ 1970 o.z.), byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z dlužné jistiny úroky z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch. Výše náhrady hotových výdajů zcela úspěšného účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, je paušálně stanovena dle zvláštního právního předpisu (vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.), přičemž tato paušální náhrada nezahrnuje náhradu soudního poplatku (§ 151 odst. 3 o. s. ř.). V dané věci paušální náhrada úspěšného účastníka (za tři úkony až do podání návrhu na zahájení řízení včetně) činí celkem 900 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.). 9. Výrok III. o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek se opírá o § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, když žalobkyně, která byla v řízení úspěšná, je od poplatku osvobozena a poplatková povinnost tak přešla na žalovaného. Výše soudního poplatku vyplývá z položky 2 bod 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění a činí 1 616 Kč. 10. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.