15 C 276/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 921 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Původní věřitel žalovanému poskytl úvěr převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], variabilním symbolem bylo rodné číslo žalovaného. Žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému provedla posouzení jeho úvěryschopnosti z veřejně dostupných databází. Žalovaný však svůj závazek nesplnil, když řádně a včas úvěr neuhradil. Žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní upomínkou odeslanou dne [datum], avšak i přes tuto výzvu neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č.l. 4 p.v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Následně se soud zabýval tím, zda žaloba byla podána důvodně. 5. [právnická osoba], [IČO], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 10 000 Kč s tím, že tento byl žalovanému poskytnut dne [datum]. Úvěr se žalovaný zavázal splatit do [datum]. Roční úroková sazba byla ujednána ve výši 40 % p. a. ročně. Žalovaný se taktéž zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 921 Kč, žalovaný však nehradil řádně, a proto mu nebyla z tohoto poplatku poskytnuta sleva. Úvěr byl žalovanému poskytnut převodem na bankovní účet dne [datum] (potvrzení o transakci ze dne [datum]). 6. [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla mj. pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným ve výši 20 921 Kč (smlouva o postoupení pohledávek). 7. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován o tom, že pohledávka společnosti [právnická osoba], [IČO], byla postoupena na žalobkyni (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Tímto oznámením bylo žalovanému prokázáno, že pohledávka byla postoupena na žalobce a byl tak povinen dlužnou částku plnit žalobci. Dopisem z téhož dne byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou k úhradě celkové částky 41 928,69 Kč vč. jistiny a nákladů právního zastoupení. (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], výzva k úhradě ze dne [datum], podací lístek). 8. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 20 921 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě smlouvy o úvěru právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty dne [datum] peněžní prostředky - jistinu ve výši 10 000 Kč prostřednictvím platby na bankovní účet žalovaného, které se žalovaný zavázal splatit do [datum]. V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by žalovaný peněžní prostředky žalobkyni vrátil, nebo že by mu peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč vůbec nebyly poskytnuty. 9. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost k úhradě dlužné částky ve výši 20 921 Kč (§ 2395 a násl. o.z., § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z dlužné částky jistiny úroky z prodlení, a to ode dne [datum], tj. dne následujícího den splatnosti (ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ust. § [číslo] a ust. § 1880 zákona č. 89/2012 Sb. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady peněžitého dluhu, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem řádově v desítkách či spíše stovkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a skutkovými okolnostmi. Jak vylíčení základu skutkových okolností, tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 838 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 252 Kč. Celková výše nákladů řízení činí 2 290 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.