17 C 117/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne [datum] tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný závazky se smlouvy pro něj plynoucí neplnil a dostal se do prodlení. V souladu se smluvními podmínkami tak žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila, o čem byl žalovaný informován a byl vyzván k úhradě celého dluhu. Ke dni [datum] činí dlužná částka 119 982,07 Kč, kdy tato částka je složena z částky 97 517,70 Kč představující jistinu; z částky 4 450 Kč představující poplatek a dále ze smluvního a zákonného úroku, kdy smluvní kapitalizovaný úrok činí 14 641,19 Kč a úrok z prodlení činí 3 373,18 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstal zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). 4. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze žádosti o poskytnutí osobního úvěru, z návrhu na rozhodnutí o poskytnutí osobního úvěru a z listiny označené jako„ financování“ soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut spotřebitelský – osobní úvěr ve výši 100 000 Kč. Úvěr byl poskytnut jako bezúčelový, na dobu 86 měsíců. Splatnost úvěru dle smlouvy byla stanovena na den [datum] a zápůjční úroková sazba byla sjednána na 8,90 % ročně. Výše anuitní splátky byla sjednána na částku 1 604 Kč a celkem měl žalovaný žalobkyni za poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč uhradit částku 136 171,30 Kč. Dále si žalovaný k úvěru sjednal pojištění úvěru, za které měl hradit pojistné ve výši 100 Kč měsíčně. Součástí smlouvy o úvěru byl splátkový kalendář a interní účetní doklad pro jednoduché zápisy v ZM i CZK, který osvědčuje poskytnutí peněžních prostředků žalovanému. Nedílnou součástí smlouvy byly dále také úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a pojistné podmínky pro volitelné kolektivní pojištění ke spotřebitelským úvěrům žalobkyně, s nimiž žalovaný podpisem smlouvy o úvěru vyslovil souhlas. 6. V žádosti o poskytnutí osobního úvěru žalovaný uvedl své osobní údaje a údaje o svém zaměstnání. Z čestného prohlášení o výši příjmu soud zjistil, že žalovaný dále žalobkyni uvedl, že je zaměstnán na pozici provozní u společnosti [právnická osoba], [IČO], jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 35 000 Kč a pracovní poměr zde má na dobu neurčitou. Nenachází se ve zkušební ani ve výpovědní době. Z prohlášení o zdravotním stavu soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že nemá žádné zdravotní komplikace, které by bránily dostání jeho závazku ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně dále k důkazu předložila detail lustrace žalovaného v externích registrech za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného. 7. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení dluhu, neboť byl žalovaný v prodlení již s částkou 19 952,38 Kč. V tomto dopisem žalobkyně žalovaného upozornila, že v případě neuhrazení dlužné částky nejpozději do [datum] dojde ke splatnosti celého dluhu a k jeho vymáhání soudní cestou. K dopisu byla přiložena také doručenka. 8. Z historického výpisu k úvěru [číslo] vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, že z úvěru poskytnutého žalovanému dne [datum] zbývá žalovanému uhradit částka 97 517,70 Kč; splatné úroky byly vyčísleny na částku 14 618,17 Kč; pokuta z prodlení byla vyčíslena na částku 3 350,15 Kč a úvěrové poplatky byly vyčísleny na částku 4 450 Kč. Celková dlužná částka tak činí 119 936,02 Kč s tím, že částka po splatnosti je 105 054,55 Kč a úrok po splatnosti je 7 536,85 Kč. 9. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva (dopis ze dne [datum], potvrzení o podání). 10. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 11. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které čerpal úvěr ve výši 100 000 Kč, který měl hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 604 Kč. Žalovaný se však s plněním svých povinností dostal do prodlení, když splátky řádně a včas nehradil a žalobkyně tak úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Celkový dluh žalovaného tak činí 119 936,02 Kč s tím, že částka po splatnosti je 105 054,55 Kč a úrok po splatnosti je 7 536,85 Kč. 12. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ OZ“). Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. OZ). Žalobkyně dostatečným způsobem posoudila schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr, kdy získala dostatečné informace získaných jak od spotřebitele samotného, tak i na základě získaných informací od databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru). Na základě této smlouvy poskytl úvěrující (žalobkyně) na požádání úvěrovaného (žalovaného) v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a úvěrovaný (žalovaný) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně svoji povinnost splnila řádně a včas, žalovaný však nikoliv a dostal se do prodlení (§ 1968 OZ), pročež žalobkyni za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a další náklady vynaložené na vymáhání pohledávky (§ 513 OZ). 13. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.). 14. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalovanému zaplatit žalobkyni 23 971,20 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). V daném případě se žalobkyně domáhala zaplacení částky 101 967,70 Kč s příslušenstvím, přičemž podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění představuje hodnota jednoho úkonu právní služby částku 5 180 Kč. Advokát úspěšného účastníka ve věci vykonal 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání návrhu na zahájení řízení podle § 11 odst. 1 písm. a) d) a h) advokátního tarifu) a jeho odměna tak činí 15 540 Kč (tj. 3 * 5 180 Kč) a náhrada jeho hotových výdajů ve výši 900 Kč (tj. 3 * 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 3 452,4 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Výše náhrady nákladů řízení je dále stanovena soudním poplatek ve výši 4 079 Kč, který musela žalobkyně uhradit, aby mohla své právo uplatnit u soudu (§ 4 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 2 odst. 1 písm. c/ Sazebníku). 15. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).