27 C 398/2021-84 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou dne 12. 10. 2021 (ve znění opravy ze dne 19. 10. 2021) se žalobci a) a b) domáhali určení, že zůstavitel (p. [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zesnulý 26. 5. 2021, dále též jen„ Zůstavitel“) byl ke dni své smrti podílovým spoluvlastníkem o velikosti podílu 4/6 na jednotce [číslo] vymezené v budově [adresa] postavené na pozemcích parc. [číslo] vč. příslušného spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], v k.ú. [část obce], obec Praha (dále též jen„ Nemovitost“). Uvedli, že každý z nich je podílovým spoluvlastníkem Nemovitosti, vždy o zapsané velikosti spoluvlastnického podílu 1/6, jako zbývající spoluvlastník s podílem 4/6 je zapsána žalovaná – matka [příjmení]. Oba žalobci jsou dětmi a zákonnými dědici Zůstavitele, žalobce c) /tehdy ještě v pozici žalovaného 2./ je rovněž synem Zůstavitele (polorodým sourozencem zbývajících žalobců) a jeho zákonným dědicem. Pozůstalostní řízení ke dni podání žaloby probíhá u zdejšího soudu, resp. u notářky Mgr. Soni Glazarové jako soudní komisařky, pod sp.zn. 13 D 1067/2021. Žalobce c) byl žalobou žalován proto, že se s ním žalobci a) a b) nemohou kontaktovat, přičemž účastníky řízení musejí být (též) všichni dědicové. Žaloba však směřuje zejména vůči žalované. Ta nabyla svůj spoluvlastnický podíl na Nemovitosti na základě darovací smlouvy ze dne 17. 5. 2021 uzavřené mezí Zůstavitelem a žalovanou. Zůstavitel byl však v době uzavření smlouvy“ nesvéprávný“ v důsledku demence, kdy jeho IQ bylo 63, měl několik onkologických onemocnění a po operaci krčku byl nepohyblivý. Zůstavitel byl v invalidním důchodu pro psychiatrické onemocnění, demenci a tehdy počínající Alzheimerovu chorobu již od roku 2015 Darovací smlouva je tak absolutně neplatná, vlastníkem podílu 4/6 na nemovitosti byl ke dni úmrtí Zůstavitel a nikoli žalovaná a podíl tak náleží do aktiv pozůstalosti. Naléhavý právní zájem žalobci odůvodnili tím, že bez tohoto určení by jejich postavení v dědickém řízení bylo nejisté a rozhodnutí o žalobě má právně významný následek pro projednání dědictví po Zůstaviteli. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Ve vyjádření ze dne 15. 11. 2021 zejména namítala, že darovací smlouva ze dne 17. 5. 2021 byla platná, když Zůstavitel“ nesvéprávný“ nebyl, jeho psychický stav mu umožňoval řádně předmětnou smlouvu uzavřít. Smlouva byla uzavřena u notáře, který měl k dispozici zprávu o zdravotním stavu Zůstavitele. Žalobci se navíc o Zůstavitele dlouhodobě nestarali a nezajímali, péči o něj vykonávala ona. 3. Podáním datovaným 13. 4. 2022 se k žalobě vyjádřil žalobce c) /tehdy stále ještě v pozici žalovaného 2./. S podanou žalobou souhlasil, neboť Zůstavitel uzavíral předmětnou darovací smlouvu ve stavu, kdy nebyl schopen pochopit její obsah a posoudit právní dopady, je tudíž neplatná. Domnívá se, že žalovaná svým jednáním naplnila skutkovou podstatu trestného činu podvodu. Je ostatně otázkou, kdy a kde měl Zůstavitel darovací smlouvu podepsat„ u notáře“, když tento byl imobilní; může se tak též jednat o„ podvrh“ a tedy právní jednání nicotné. 4. Na základě podání, učiněného dne 17. 5. 2022, rozhodl soud usnesením ze dne 23. 5. 2022, č.j. 27 C 398/2021-50 tak, že řízení ve vztahu mezi žalobci a) a b) a žalobcem c) /tehdy stále ještě v pozici žalovaného 2./ částečně zastavil, a připustil jeho přistoupení do řízení již v pozici žalobce c); usnesení nabylo právní moci dne 15. 6. 2022. 5. K vyjádření žalované ze dne 15. 11. 2021 se vyjádřili již všichni tři žalobci podáním učiněným 17. 10. 2022, kde sporovali jednotlivá její skutková tvrzení. 6. První ústní jednání ve věci se konalo dne 9. 12. 2022, poté, kdy jednání původně nařízené na 30. 9. 2022 bylo k žádosti právního zástupce žalobců odročeno. Na něm obě strany setrvaly na svých procesních stanoviscích, a doplnili skutková tvrzení a důkazní návrhy, týkající se jednak otázky“ nesvéprávnosti“ Zůstavitele ke dni uzavření darovací smlouvy, jednak otázky (ne) pečování o Zůstavitele tím kterým z účastníků. 7. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 8. V souladu s ustanovením § 80 o.s.ř. a k němu se vztahující ustálenou judikaturou se soud zabýval primárně otázkou (ne) existence naléhavého právního zájmu žalobců na určení (spolu) vlastnického práva Zůstavitele k Nemovitosti ke dni jeho smrti. Není-li dán naléhavý právní zájem žalobce v případě určovací žaloby, není na místě zabývat se její (ne) důvodností v meritu věci. Tímto byl též určen směr primárního dokazování. 9. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 16. 6. 2021 soud ověřil účastníky nesporovanou skutečnost, že k tomuto dni byli zapsáni žalobci a) a b) jako podíloví spoluvlastníci Nemovitosti s podíly každý 1/6 a žalovaná s podílem 4/6 (jenž nabyla na základě darovací smlouvy ze dne 17. 5. 2021 s právními účinky ke dni 18. 5. 2021). Z darovací smlouvy ze dne 17. 5. 2021 soud zjistil, že touto daroval Zůstavitel žalované předmětný spoluvlastnický podíl 4/6 na Nemovitosti; podpisy jsou ověřeny notářem. Soud dále postupem dle § 120 odst. 2 o.s.ř. zajistil a k důkazu provedl obsah spisu zdejšího soudu sp.zn. 13 D 1067/2021 (řízení o pozůstalosti Zůstavitele). Z úmrtního listu ze dne 7. 6. 2021 soud ověřil, že Zůstavitel zemřel dne 26. 5. 2021. Z protokolu o jednání před soudním komisařem dne 25. 10. 2021 soud zejména zjistil, že všichni tři žalobci jsou dětmi Zůstavitele a jeho dědici, žádný z nich dědictví neodmítl a všichni učinili výhradu soupisu. Dále vůči soudnímu komisaři společně prohlásili, že byla podána (tato nyní projednávaná) žaloba; tato žaloba byla též založena do dědického spisu. Soudní komisař v návaznosti na to uvedl, že v případě, že se prokáže ve sporném řízení, že Zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem (podílu na) Nemovitosti, berou dědici na vědomí, že takový majetek bude předmětem dodatečného projednání dědictví. Dále soudní komisař rozhodl, že soupis pozůstalosti se nahrazuje společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku. Dědici (zdejší žalobci) konečně uzavřeli dohodu, podle níž veškerý majetek připadající do pozůstalosti nabyli každý rovným dílem, tedy každý 1/3. Z usnesení ze dne 25. 10. 2021, č.j. 13 D 1067/2021-51 (v právní moci dne 25. 10. 2021) soud zjistil mimo jiné, že soudní komisař schválil výše uvedenou dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti (výrok II.) a podle ní potvrdil nabytí dědictví (výrok III.). V odůvodnění je opětovně zmíněno prohlášení dědiců o podání (této nyní projednávané) žaloby a to, že pokud se ve sporném řízení ukáže, že Zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem (podílu na) Nemovitosti, berou dědici na vědomí, že takový majetek bude předmětem dodatečného projednání dědictví. 10. Jelikož měl soud zjištěný skutkový stav za dostatečný pro rozhodnutí ve věci, veškeré zbývající důkazní návrhy pro nadbytečnost zamítl. Dospěl totiž k závěru, že na straně žalobců není dán naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř. na určení spoluvlastnického práva Zůstavitele k Nemovitosti ke dni jeho smrti. Zbývající důkazní návrhy se přitom týkaly (ne) důvodnosti žaloby v meritu věci. 11. Dle § 171 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), aktiva pozůstalosti tvoří majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti, jakož i pohledávky a majetková práva, která sice vznikla teprve po jeho smrti, avšak mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by mu bez dalšího patřila, kdyby nezemřel, a právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádáno. Dle § 172 odst. 1 z.ř.s., aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku. Dle odst. 2 téhož ustanovení, nebyla-li zjištěna podle odstavce 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží. Dle § 189 odst. 1 z.ř.s., nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou. Dle § 193 odst. 1 z.ř.s., objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží. Dle § 154 odst. 1 o.s.ř., pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. 12. V projednávané