27 C 74/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vnikl z titulu neuhrazených televizních poplatků, které byl žalovaný z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinen platit podle zvláštního zákona (zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích). 3. Soud v dané věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný byl zařazen do evidence poplatníků televizního poplatku dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. s ohledem na skutečnost, že neodpověděl na výzvu žalobkyně ze dne 23. 4. 2019. První poplatek byl žalovanému takto předepsán za září 2019 (výzva ze dne 23. 4. 2019, oznámení žalobkyně ze dne 28. 8. 2019, Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků z 16. 9. 2021). Žalovaný byl dopisem ze dne 8. 3. 2021 vyzván k úhradě dlužné částky televizních poplatků s úrokem z prodlení, kdy součástí dopisu bylo uvedení, za jaká období televizní poplatky nebyly uhrazeny (dopis ze dne 8. 3. 2021, dodejka). Dle specifikace výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení činí úrok z prodlení celkem částku 165,99 Kč a je počítán za období od 16. 2. 2020 vždy od prvého dne prodlení s konkrétní měsíční platbou do dne 27. 10. 2021. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. Žalovaný je držitelem televizního přijímače a byl přihlášen (resp. zařazen) jako poplatník televizních poplatků. V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by za období od února do prosince 2020 řádně a včas plnil svou zákonnou povinnost a platil televizní poplatky. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku v celkové výši 1 471,67 Kč žalobkyni zaplatit (§ 7 odst. 2, § 10 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích), když měsíční platba za televizní poplatek za předmětné období činí 135 Kč (za první měsíc 121,67 Kč). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení, a to v kapitalizované výši 165,99 Kč. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 400 Kč (dva úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby), dvěma režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty, celkem tedy částkou 1 126 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 7. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.