33 C 119/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne (datum) domáhala na žalované zaplacení částky (částka) s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) s.r.o., ([příjmení]), se sídlem (adresa) (dále jen„ Smlouva“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši (částka) a to převodem na účet žalované č. (bankovní účet), jak bylo ve smlouvě sjednáno. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do (datum) s tím, že každý měsíc zápůjčky, počínaje dnem (datum), bude hradit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 20 % měsíčně z dlužné částky. Celková dlužná pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy představující částku (částka) s příslušenstvím, byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne (datum) mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní postoupena na žalobkyni. Žalovaná dosud ani přes upomínky žalobkyni na dlužnou pohledávku neuhradil a ničeho a to ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně ze dne (datum). (příjmení) žalované částky požaduje žalobkyně na žalované i zaplacení jejího příslušenství, jež je tvořeno jednak úrokem ve výši 20 % měsíčně z dlužné částky a jednak náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši (částka), a rovněž i náhrady nákladů řízení. 2. Podle § 153a odst. 1 věty první o.s.ř. soud rozhodne rozsudkem pro uznání tehdy, pokud žalovaný uzná v průběhu soudního řízení nárok, který je proti němu žalobou uplatňován. Podle § 153a odst. 2 o.s.ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.). Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. soud rozhodne rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 o.s.ř.). 3. Podle § 114b odst. 1 o.s.ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř. nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř. 4. Podle § 114b odst. 2 o.s.ř. k podání vyjádření podle § 114b odst. 1 o.s.ř. předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. 5. Podle ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu dle ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř. včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku musí být poučen. 6. Ve věci byl dne (datum) vydán elektronický platební rozkaz, (číslo jednací), ve kterém bylo žalované mj. uloženo, aby se v případě, že podá proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor, ve lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která byla připojena s tím, že ve vyjádření je povinna uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popř. zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. Jestliže žalovaná nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinna ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaná byla rovněž poučena, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání /ustanovení § 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) /. 7. Shora citovaný elektronický platební rozkaz byl žalované doručen do vlastních rukou dne (datum) a žalovaná podala proti němu dne (datum) včasný odpor, čímž byl elektronický platební rozkaz ze zákona zrušen (ustanovení § 174 odst. 2 o.s.ř.). V odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu žalovaná uvedla pouze to, že proti němu podává v zákonné lhůtě odpor a ani dodatečně se ve věci nevyjádřila, jedná se tedy o odpor tzv. blanketní. Poslední den lhůty k podání odporu připadl na den (datum) a lhůta k vyjádření k žalobě ve věci samé pak skončila dnem (datum). Žalovaná se v této zákonem stanovené lhůtě k žalobě ve věci samé nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že žalovaný se kvalifikovaně ve lhůtě stanovené soudem k žalobě nevyjádřil, nastaly tak účinky fikce uznání nároku. 8. V dané věci je možno uzavřít smír, neboť se jedná o závazek z dvoustranného smluvního závazkového vztahu, který si mohou účastníci svými dispozitivními úkony upravit. Schválení smíru by nebylo v rozporu s právními předpisy. Po právní stránce soud věc posoudil jako § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), v platném znění, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru § (číslo), § (číslo) odst. 1 a § 2316 zák. č. 89/2012 Sb.. V souladu s uzavřenou smlouvou soud uložil žalované povinnost k zaplacení úroku z úvěru ve výši 20 % měsíčně, jež si účastníci ve smlouvě sjednali. Dále pak v souladu s ustanovením § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. uložil soud žalované povinnost k zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši (částka). 9. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že jsou naplněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání a rozhodl tak ve věci samé bez nařízení jednání dle § 153a o.s.ř. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní s počátkem běhu od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu hotových výdajů v paušální výši určené zvláštním předpisem. Tímto zvláštním předpisem je Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ze dne (datum) (číslo) která nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení. Dle § 2 cit. vyhlášky při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje (částka), činí pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně (částka) za každý úkon. Dle § 3 cit. vyhlášky, v ostatních případech činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř částku (částka) za každý úkon. V daném případě činí paušální náhrada hotových výdajů (částka) za jeden procesní úkon, tzn. za 2 úkony (podání žaloby a předžalobní upomínka) celkem ve výši (částka) Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení částku ve výši (částka), kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši (částka) + náhrada hotových výdajů ve výši (částka) s tím, že žalované byla uložena povinnost zaplatit tuto náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).