33 C 128/2021-55 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou doručenou soudu dne (datum) a k výzvě soudu doplněnou dne (datum) se žalobkyně domáhala, aby žalované byla primárním petitem uložena povinnost ad I a ad II výrokové části tohoto rozsudku a pro případ, že nebude možné primárnímu petitu vyhovět, aby bylo určeno tak je uvedeno ad III. výrokové části. Svůj žalobní nárok odůvodnila tak, že je vlastníkem pozemku parc. č. (rok), zapsaného na (list vlastnictví), pro (katastrální uzemí), (územní celek), vedeného (stát. instituce), (stát. instituce) (dále jen„ Nemovitost žalobce“). 6. Dne (datum) podala žádost o vydání stavebního povolení na stavbu nazvanou jako„ Obytný soubor (ulice) (ulice)“ na pozemku parc. č. (rok) v (katastrální uzemí), při ul. (ulice), (obec a číslo) (část obce) (dále jen„ Stavba“). (anonymizována tři slova) (obec a číslo), odbor výstavby a územního rozvoje rozhodnutím ze dne (datum rozhodnutí), č. j. (spisová značka) (spisová značka), sp. zn. (spisová značka) (spisová značka) (dále jen„ (ulice) povolení“), rozhodl tak, že povoluje Stavbu obsahující stavební objekty: (anonymizováno) - (anonymizována tři slova) ( (anonymizováno) dům obsahující (anonymizováno) a (anonymizováno), celkem 40 bytů); (anonymizováno) - (anonymizována dvě slova) F ( (anonymizováno) dům obsahující (anonymizováno) a (anonymizováno), celkem 26 bytů); (anonymizováno) - (anonymizována tři slova) ( (anonymizována dvě slova) obsahující (anonymizováno) a (anonymizováno), celkem 76 bytů) a (anonymizováno) - (anonymizována dvě slova) zařízení staveniště mezi budovou (anonymizováno) a (anonymizováno) (oplocené dočasné objekty – 16ks stavebních buněk do patra se schodištěm), jako stavba dočasná. 2. Žalovaná ve výše uvedeném stavebním řízení vystupovala jako jeho účastník, neboť dle svého vlastního tvrzení provozuje nad Nemovitostí žalobkyně veřejné komunikační sítě. Dle vyjádření žalované ze dne (datum rozhodnutí), (číslo jednací), dojde ke kolizi se stávajícími sítěmi elektronické komunikace (dále jen„ (příjmení)“), respektive ochrannými pásmy paprsků (příjmení). Prakticky totožné vyjádření zaslala žalovaná zástupci žalobkyně již dne (datum). Žalovaná ve svých vyjádřeních uvedla, že započetí jakékoli stavební činnosti je stavebník, nebo jím pověřená třetí osoba, povinen oznámit zaměstnanci žalované pověřenému ochranou sítě a projednat s ním podmínky. Žalovaná upozornila žalobkyni, že v případě, kdy hodlá umístit v předmětné lokalitě stavbu, je povinna ji umístit tak, aby nebyl žádnou částí stavby paprsek přerušen, a to včetně jeho ochranného pásma. Žalovaná ve svém vyjádření rovněž uvedla, že v případě nutnosti přeložení (příjmení) nese stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo pozemního vedení (příjmení), náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku (příjmení), a to na úrovni stávajícího technického řešení. Stavebník, nebo jím pověřená třetí osoba, je povinen bez zbytečného odkladu poté, kdy zjistí potřebu přeložení (příjmení), nejpozději však před počátkem zpracování projektu stavby, která vyvolala nutnost přeložení (příjmení), kontaktovat příslušeného zaměstnance žalovaného za účelem projednání podmínek přeložení (příjmení). Stavebník, nebo jím pověřená osoba, je povinen uzavřít s žalovaným„ Smlouvu o provedení vynucené překládky (příjmení)“. 3. (ulice) povolení bylo ze strany žalované napadeno odvoláním, které bylo zamítnuto rozhodnutím (stát. instituce), odboru stavebního řádu ze dne (datum rozhodnutí), (číslo jednací), sp. zn. (anonymizováno) (číslo). V rámci odůvodnění citovaného rozhodnutí odvolací správní orgán uvedl, že„ ač za účastníka stavebního řízení dle uvedeného ustanovení byla označena odvolatelka (pozn. žalovaná), které bylo rozhodnutí doručováno jednotlivě, tj. jako hlavnímu účastníku řízení ve smyslu ust. § 27 odst. 1 správního řádu, nebylo specifikováno, na základě jakých konkrétních skutečností je třeba odvolatelku považovat za účastníka ve smyslu uvedeného ustanovení správního řádu, tj. pro jaké společenství práv či povinností s žadatelem (stavebníkem) se na ní dané postavení vztahuje. Dle údajů v katastru nemovitostí pro daný pozemek č. parc. 1938 v k.ú. (část obce) odvolatelka není vlastníkem stavby na daném pozemku ani jí nesvědčí věcné břemeno k pozemku ve smyslu ust. § 104 ZEK“. Odvolací správní orgán dále v citovaném rozhodnutí uvedl, že„ po posouzení obsahu uvedeného vyjádření ze dne (datum) je třeba uvést, že z něj nevyznívá zcela jednoznačný závěr o tvrzeném střetu (příjmení) se stavbou (povolovanými objekty). Především však žadatelka, kromě vydaného vyjádření ze dne (datum) a podaného odvolání, danou skutečnost neprokázala doložením relevantních dokladů, jak i tvrdí stavebník ve svém vyjádření k odvolání v tomto smyslu, tj. že mu příslušné doklady či údaje /body (místa), z nichž dochází k vysílání daného paprsku/ nebyly odvolatelkou poskytnuty či sděleny, když nebyl předložen důkaz o nepravdivosti tohoto tvrzení stavebníka“. 4. Žalovaná dle svého vlastního tvrzení provozuje nad (právnická osoba) a v tomto ohledu zaslala žalobkyni současně s vyjádřením k existenci sítě elektronických komunikací situační nákres, z něhož má vyplývat existence pěti paprsků (příjmení). Dle tvrzení žalované jsou tyto paprsky rovněž opatřeny ochranným pásmem v šířce 1,5 m od každého z paprsků (příjmení). 14. Žalovaná sdělila žalobkyni již v e-mailu ze dne (datum), že v případě Nemovitosti žalobkyně eviduje„ min. 6 paprsků, které jsou kolizní“. Dále rovněž uvedla, že„ vzhledem k současnému osazovaní našeho vysílače na sousedním projektu (anonymizováno) si myslím, že budou existovat ještě nějaké další sítě, které povedou pres váš budoucí projekt. (příjmení) za 1 paprsek se pohybuje okolo 200 000 Kč až 500 000 Kč a to dle použité technologie. (příjmení) zahrnuje nákup potřebné technologie, výstavbu nového sajtu pro retlanslaci, úhradu nájemného a elektřiny na 10 let, vytvoření projektu, revize apod.“ Dle vyjádření žalované by bylo možné„ o něco málo snížit“ cenu překládky tím, že síť bude přemístěna na střechu projektu žalobkyně plánovanou na Nemovitosti. Žalovaná rovněž navrhla variantu, při níž by provedla překládku tvrzené sítě na vlastní náklady za předpokladu, že jako kompenzaci žalobkyně umožní žalované umístit do plánovaných bytových domu jeho síť (optické kabely do všech bytů) pro účely distribuce jeho služeb. Současně si však vymiňovala působení na dalších projektech žalobkyně. 5. Žalobkyně si z důvodu podezření, že se žalovanou uváděné skutečnosti nezakládají na pravdě, nechala zpracovat (právnická osoba) analýzu, z níž mj. vyplývá, že místním šetřením provedeným dne (datum) bylo zjištěno, že v blízkosti budoucího staveniště nebyly nalezeny žádné telekomunikační stavby v trase zakreslených paprsků. Dále bylo dne (datum) provedeno měření výšky stromů, které prokázalo kolizi s paprsky tvrzené (příjmení), pokud by se na místě nacházela. Na základě výše uvedených zjištění dospěla (právnická osoba) k závěru, že výskyt paprsků (příjmení) v kolizní výšce tak jak jsou zakresleny ve vyjádření žalované, není prokazatelný, a to jak z důvodu výskytu vysokých stromů v trase paprsků, tak z důvodu netypické topologie zákresu. Společnost (anonymizováno) uzavřela, že spoj (příjmení) v rozsahu tvrzeném žalovanou by z technického hlediska nemohl být funkční. Dle vyjádření žalované se jedná o spoje v bezlicenčním nekoordinovaném pásmu, jejichž existenci není možné bez znalosti jejích koncových bodů, respektive bez součinnosti žalované prokázat. 6. Žalovaná tedy dle svého vlastního tvrzení provozuje nad Nemovitostí žalobkyně síť (respektive sítě) elektronické komunikace, avšak tyto sítě nejsou nikde evidovány a žalovaná rovněž odmítá žalobkyni v rozporu s § 161 odst. 10 StavZ sdělit, kde se nacházejí koncové body těchto sítí. K dotazu žalobkyně, sdělil (anonymizována tři slova) dne (datum), že žalovaná je podnikatelem, který oznámil zajišťování veřejné komunikační sítě, avšak úřad tyto sítě neeviduje, neboť pokud se jedná o územní řízení či vydávání stavebních povolení, nejedná se o činnosti, které by jakkoliv spadaly do jeho kompetence. 7. Žalovaná zaslala dne (datum) dotaz, kdy žalobkyně plánuje zahájit výstavbu na Nemovitosti žalobkyně, neboť je dle jejího názoru třeba se dohodnout na„ překládce sítě, nebo jiné kompenzaci“. Žalobkyně sdělila, že v souladu s dosavadní praxí jsou náklady ve výši 200 - 500 tis. Kč za přeložku jednoho paprsku zcela neodůvodněné a vyzvala žalovanou k doložení důvodnosti těchto nákladů. Žalovaná odpověděla, že detaily průběhu jejích sítí nad Nemovitostí žalobkyně již zaslala a upozornila žalobkyni, že v rámci stavebního řízení bude od žalované potřebovat souhlasné stanovisko s výstavbou, a to je žalovaná připravena poskytnout společně s uzavřenou smlouvou o překládce sítě a úhradou nákladů na překládku, které žalovaná stanoví. Žalovaná zdůraznila, že pokud se sítě budou překládat mimo Nemovitosti žalobkyně, může trvat poměrně dlouho, než žalovaná najde jinou vhodnou lokalitu na retranslaci, což může vést ke zdržení začátku výstavby žalobkyně. 8. K dotazu žalobky