33 C 209/2021-31 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne (datum) domáhala na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako vlastník domu (adresa), stojící na pozemku parc. (číslo) ulice (ulice) v (obec a číslo), vše zapsané na (list vlastnictví), pro (katastrální uzemí), (územní celek), u (stát. instituce), (stát. instituce), uzavřela se žalovaným jako nájemcem dne (datum) smlouvu o nájmu bytu zvláštního určení ve shora uvedeném domě. V nájemní smlouvě se žalovaný zavázal hradit žalobkyni nájemné a zálohy na úhrady za služby spojené s užíváním předmětného bytu, jejichž konkrétní výše je uvedena v evidenčním listu nebo jeho změně, přičemž nájemné a zálohy na služby jsou splatné měsíčně, nejpozději však do posledního dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Žalovaný se rovněž zavázal žalobkyni uhradit případný nedoplatek vzniklý v příslušném kalendářním roce z vyúčtování služeb. Výše nájemného a záloh na úhrady za služby činila za měsíc (anonymizováno) (rok) částku (částka). Žalovaný dosud žalobkyni neuhradil část nájemného a záloh na služby za uvedený měsíc ve výši (částka) a úrok z prodlení za pozdní úhradu plateb v celkové výši (částka) Celkem tedy žalovaný dluží žalobkyni částku (částka), kterou ani přes veškeré upomínky žalobkyni dosud neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s úhradou částky (částka) do prodlení, požaduje žalobkyně v rámci této žaloby i zaplacení zákonného úroku z prodlení a rovněž i náhrady nákladů řízení. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den (datum), ke kterému se žalovaný, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil. Žalovanému bylo předvolání k uvedenému jednání doručeno dne (datum) s tím, že jeho součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 4. Žalovaný, jak již shora uvedeno, se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, zástupce žalobkyně, který se dostavil k jednání, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. 5. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. 6. V posuzované věci se jedná o nárok žalobkyně vycházející ze smlouvy o nájmu bytu dle § (číslo) ve spojení s § 2235 a násl zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) na zaplacení nájemného (§ (číslo) odst. 1) a úhrad za služby poskytované pronajímatelem v souvislosti s nájmem bytu (§ 2247 o.z.). Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce (částka) Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce (částka) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) z tarifní hodnoty ve výši (částka) sestávající z částky (částka) za 4 úkony právní služby (tj. (částka) za jeden úkon), a sice 1/ převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) cit. vyhlášky, 2/ podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky, 3/ výzva k plnění ze dne (datum) se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky a 4/ účast na jednání konaném u soudu dne (datum) - § 11 odst. 1 písm. g) cit. vyhlášky) + 4 x režijní paušál za 4 shora citované úkony po (částka) dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky + 21 % DPH ve výši (částka). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 8. O lhůtě k plnění, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.