40 C 174/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení 127 734 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení vedených žalovaným pod sp. zn. [anonymizována tři slova] [rok] a následně [anonymizována dvě slova] [číslo]. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný existenci nesprávného úředního postupu spočívajícího v nedodržení lhůty pro vydání rozhodnutí ve správních řízeních, jichž se týká tato žaloba, nepopřel ani nerozporoval délku řízení. Žalovaný však namítl, že žalobci již poskytl dostatečné zadostiučinění spočívající v finančním plnění ve výši 52 267 Kč a v osobní omluvě. Dále žalovaný uvedl, že požadovaná částka ve výši 127 734 Kč neodpovídá významu řízení, a rovněž s ohledem na hospodářskou úspěšnost žalobce pro něho žalovaná částka není významná. Žalovaný namítal, že žalobce netvrdil, že by mu vznikla nějaká újma. 3. Důkazy v řízení provedenými soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Dne 31. 3 2011 bylo na návrh [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] (dále jen„ navrhovatel“), zahájeno řízení, jehož předmětem byl dluh žalobce vůči navrhovateli ve výši 23 324 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o poskytování datových služeb [číslo] (návrh [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] ze dne [datum]). Žalobce se o vedení řízení dozvěděl dne [datum] doručením vyrozumění o zahájení správního řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] (vyrozumění o zahájení správního řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] včetně doručenky). Dne [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobce nahlížel do spisu vedeného žalovaným [číslo jednací] (protokol o nahlédnutí do spisu ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] - správní spis [anonymizováno] sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok]). Žalovaný ve věci samé rozhodl rozhodnutím ze dne 20. 6. 2018, [číslo jednací] [anonymizováno] – [anonymizováno], kdy vyhověl návrhu navrhovatele. Citované rozhodnutí bylo doručeno žalobci dne [datum] (rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována tři slova] včetně doručenky). Dne [datum] podal žalobce rozklad proti rozhodnutí žalovaného ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] – [anonymizováno], a to proti všem jeho výrokům. Podaný rozklad žalobce dále dne [datum] doplnil (rozklad ze dne [datum] včetně doručenky, doplnění rozkladu ze dne [datum]). Žalovaný rozhodl dne [datum] o podaném rozkladu tak, že rozhodnutí ze dne 20. 6. 2018, [číslo jednací] [anonymizováno] – [anonymizováno], potvrdil (rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). V souladu s citovanými rozhodnutími žalovaného žalobce uhradil navrhovateli dlužnou částku dne [datum] (historie transakcí ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] žalobce uplatnil u žalovaného nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemateriální újmu, a to v souvislosti s vedením správního řízení vedeným pod [číslo jednací] a [anonymizováno] [číslo]. Žalobce požadoval jako přiměřené zadostiučinění částku ve výši 200 000 Kč. Dopisem ze dne [datum] sdělila předsedkyně Rady žalovaného žalobci, že obdržela dne [datum] žádost žalobce, kterým žalobce uplatňuje nárok na zadostiučinění za nemateriální újmu ve výši 200 000 Kč a současně mu sdělila, že v daném případě lze konstatovat, že za situace, kdy délka řízení přesáhla 10 let, tak že je taková délka nepřiměřená. Dále sdělila, že ke vzniku odpovědnosti státu za škodu je nutné kumulativní splnění tří podmínek, kdy podmínka vzniku nemateriální újmy není splněna. Uvedla, že nemateriální újmu není potřeba prokazovat, stačí ji tvrdit. Žalobce ale újmu ve svém dopise ze dne [datum] tvrdil nedostatečně, kdy se jedná o pouhé prosté tvrzení újmy, které není dále odůvodněno. Závěrem uvedla, že se omlouvá za délku trvání řízení, které nelze vnímat jinak než jako porušení práv žalobce, a proto žalobci vedle omluvy zároveň poskytla kompenzaci ve výši 52 267 Kč (dopis předsedkyně [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] adresovaný žalobci). Z ostatních důkazů provedených v tomto řízení soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. 4. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. V řízení, z něhož žalobce v tomto sporu nárok na přiznání nemajetkové újmy dovozuje, nebylo rozhodnuto v zákonem stanovené lhůtě a ze strany státu tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Soud uzavřel, že žalobci v souladu s § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. vznikl nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. K maximální zákonné délce předmětných řízení lze jednoznačně konstatovat, že délka řízení byla několikanásobně překročena. Tuto skutečnost pak žalovaný ani žádným způsobem nerozporoval. Soud se nejprve zabýval námitkou žalovaného, že žalobce nikdy netvrdil, že mu vznikla nějaká újma, kdy tvrzení újmy je jednou z podmínek pro přiznání nároku. Dle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, č. j. Cpjn 206/2010, platí, že nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí a § 22 odst. 1 věty třetí zákona je třeba tvrdit a není-li úspěšně popřena anebo nepostačuje-li konstatování porušení práva, přizná se za ni zadostiučinění v penězích. Ze shora citovaného stanoviska pak dále vyplývá, že uvedené neznamená, že poškozený žalobce nemusí nemajetkovou újmu – jako předpoklad jeho nároku vzniklou mu v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení vůbec tvrdit (viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Takové tvrzení bude zpravidla přinejmenším obsahově vyjádřeno v potřebném rozsahu v žalobě poměrem vylíčení rozhodujících skutečností a toho, čeho se žalobce domáhá (§ 79 odst. 1 o.s.ř.) v rovině alespoň povšechného vysvětlení motivace k uplatňování nároku. Ve světle citovaného stanoviska soud posuzoval tvrzení žalobce týkající se vzniku újmy, kdy dovodil, že žalobce dostatečným způsobem tvrdil vznik nemajetkové újmy nejpozději v žalobním návrhu ve věci samé, kdy žalobce dostatečně tvrdil vznik nemajetkové újmy, důvody jejího vzniku i vyčíslil zadostiučinění, kterého se domáhá. V návaznosti na shora uvedené se soud zabýval samotným nárokem žalobce na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup v souvislosti s délkou řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. [anonymizována tři slova] [rok] a následně [anonymizována dvě slova] [číslo], kdy délka řízení přesahovala 10 let. Žalobce uplatil svůj nárok včas v souladu se zák. č. 82/1998 Sb. Žalovaný je ústředním správním orgánem zřízeným zákonem č. 127/2005 Sb., pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb. Odpovědnost státu za daný nesprávný úřední postup je objektivní a žalovaný se jí nemůže zprostit. Podle § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Zákon [číslo] Sb. zakládá odpovědnost státu za nemajetkovou újmu pouze tehdy, pokud dojde k současnému splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik nemajetkové újmy a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem nemajetkové újmy. Přiměřené zadostiučinění se poskytuje za vzniklou újmu nemajetkové povahy, nikoli již v důsledku existence nesprávného úředního postupu, aby mohlo