60 C 414/2021-52 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 43 236,48 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a původním věřitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak dluh k datu splatnosti neuhradil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplaceného úvěru ve výši 30 000 Kč, z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 882,88 Kč a poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 7 353,60 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný následně odsouhlasil znění Úvěrové smlouvy jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne [datum]. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný na předmětný úvěr neuhradil ničeho. Předžalobní výzva žalovanému byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. Celková výše nároku žalobce činí celkem 43 236, 48 Kč. 2. K výzvě soudu dle § 43 o.s.ř. žalobce uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný byl omezen ve svéprávnosti, žalobce bere žalobu zpět co do částky přesahující jistinu, tj. co do částky 13 236,48 Kč, a nadále požaduje dlužnou částku ve výši 30 000 Kč z titulu nároku na vrácení bezdůvodného obohacení. Žalobce určil datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetl 10 dnů, což v daném případě je [datum]. Žalobce navrhl, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Usnesením ze dne 6. 1. 2022, č. j. 60 C 414/2020-24, soud řízení co do částky 13 236,48 Kč, co úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 43 236,48 Kč od [datum] do [datum] a co do úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 13 236,48 Kč od [datum] do zaplacení, zastavil, a dále připustil změnu žalobního návrhu, kdy žalobní petit nyní zní tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení. 4. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že žalovaný není omezen ve svéprávnosti s tím, že informace o omezení žalovaného ve svéprávnosti byla ze strany žalobce uvedena administrativní chybou. 5. Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobce s tímto postupem souhlasil (č. l. 4 p. v. spisu), žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci soud mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 6. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 7. Dne [datum] poskytla společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovanému byly finanční prostředky ve výši 30 000 Kč poskytnuty na bankovní účet č. [bankovní účet], kdy žalovaný byl v době poskytnutí finančních prostředků majitelem tohoto účtu (výpis z účtu společnosti [právnická osoba], [IČO], sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] na č. l. 19 spisu včetně výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum]). Předmětná pohledávka za žalovaným byla dne [datum] postoupena právním předchůdcem žalobce na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobce k zaplacení částky 55 636,19 Kč a nákladů právního zastoupení (výzva k úhradě ze dne [datum], podací lístek). 8. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba po částečném zpětvzetí žaloby znějící na částku 30 000 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. 9. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] poukázal právní předchůdce žalobce žalovanému na jeho bankovní účet částku ve výši 30 000 Kč, která byla téhož dne na bankovní účet žalovaného připsána. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by částku ve výši 30 000 Kč vrátil právnímu předchůdci žalobce či žalobci. S ohledem na shora uvedené se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil, když získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu s tím, že žalovaného stíhá povinnost k vydání toho, oč se na úkor žalobce, resp. jeho právního předchůdce, obohatil. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 30 000 Kč jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 a odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“), a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobce se opírá o § 1879 a § 1880 o.z. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 146 odst. 2 věty prvé o.s.ř. (v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby žalobce zavinil zastavení řízení) ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. (co do zbývající částky byl žalobce ve věci úspěšný). Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce původně domáhal úhrady dlužné částky ze smlouvy o úvěru, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. data uzavření smlouvy a výše dlužné částky. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem řádově v desítkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru, nedostál svým závazkům a ze smlouvy vznikl žalovanému dluh. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku či spíše absentující) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 730 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění - § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ citované vyhlášky), třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Za podání ze dne [datum] soud odměnu advokáta ani režijní paušál žalobci v rámci náhrady nákladů řízení nepřiznal, když tímto podáním byl pouze k výzvě soudu dle § 43 o.s.ř. odstraňován nedostatek skutkových tvrzení a v případě vylíčení všech rozhodujících skutečností v žalobě samotné nemusel by tento úkon nemusel být činěn. Celková výše nákladů řízení tak činila 3 182 Kč a soud přiznal 38,76 % těchto nákladů řízení (procesní úspěch žalobce 69,38 % mínus procesní zavinění ve vztahu k zastavení řízení 30,62 % = 38,76 %), tj. částku 1 233,34 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. 11. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.