67 C 46/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], domáhala po žalované zaplacení částky 816 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v platném znění, stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno. Provozovat pak vozidlo na pozemní komunikaci může pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, je pojištěna. V případě, že dojde k porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona, vzniká žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 zákona. Příspěvek jsou povinni uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, a to za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona. Žalobkyně zjistila, že k registrovanému vozidlu [registrační značka], [příjmení]: [bankovní účet], druh vozidla: nákladní automobil do 3,5 t, číslo technického průkazu: [anonymizováno] nebylo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, respektive provozovatelem vozidla v tomto období byla žalovaná. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku ve výši 516 Kč dne [datum], když výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona – těchto bylo celkem 6 - a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb. V tomto případě činí denní sazba částku ve výši 86 Kč. Žalobkyni dále v souladu s § 4 odst. 4 zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Splatnost výzvy nastala dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na předmětnou výzvu nereagovala a ničeho neuhradila, byla jí zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasil již v podané žalobě (č.l. 4 p.v. spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná byla ze strany žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], když z informací žalobkyně vyplývá, že vozidlo [registrační značka] nebylo v období od [datum] do [datum] pojištěno a zároveň že žalovaná je v registru vozidel zapsána jako vlastník či provozovatel vozidla. Předpis příspěvku za toto období činil 816 Kč a byl splatný do 30 od doručení dopisu. V případě, že by byly dány okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, byla žalovaná vyzvána k jejich sdělení (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum]). O úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] byla žalovaná upomínána dopisem ze dne [datum] a [datum] (upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum], II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum]) a rovněž upomínkou před podáním žaloby (předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož data). Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 816 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že předmětné vozidlo nebylo po shora uvedenou dobu zákonně pojištěno a v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. tak žalované vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek na úhradu nepojištěných vozidel v předepsané výši. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 shora uvedeného zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by příspěvek žalobkyni řádně a včas uhradila. Žalované proto byla v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. uložena povinnost uhradit žalobkyni dlužný příspěvek ve výši 816 Kč včetně poplatku ve výši 300 Kč. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jehož výše se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c/ bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 726 Kč a 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.