7 C 106/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 855 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným dne 17. 5. 2019 smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, jež žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy a zavázal se je splatit spolu s úrokem ve výši 3 577 Kč vypočteným sazbou 29 % ročně, odměnou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 860 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 418 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách po 595 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 10. 7. 2020 [Právnická osoba] posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný však nesplatil ničeho. Od 11. 7. 2020 byla nesplacená jistina ve výši 20 000 Kč úročena úrokem ve výši 29 % ročně. Smlouvou ze dne 18. 12. 2020 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému s účinností ke dni 5. 1. 2021 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Výše pohledávky ke dni 18. 12. 2020 činila celkem 46 055 Kč a skládala se z částky 20 000 Kč na jistině, ze součtu dlužného úroku v pevné částce sjednané ve smlouvě, dlužné odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a dlužného poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 13 855 Kč a z navýšení, které žalobkyně nepožadovala. Jako příslušenství požadovala žalobkyně smluvní úrok vypočtený sazbou 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč za dobu od 11. 7. 2020 do 18. 12. 2020 kapitalizovaný na částku 2 593,89 Kč, úrok z prodlení vypočtený sazbou 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč za dobu od 18. 9. 2019 do 18. 12. 2020 kapitalizovaný na částku 2 544,44 Kč, dále smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 20 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky předžalobně upomenut, přesto nesplatil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila již v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených písemných důkazů. 4. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným dne 17. 5. 2019 smlouvu, když poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 3 577 Kč, částkou 7 860 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částkou 2 418 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, to vše v 60 týdenních splátkách, z nichž první až předposlední měly činit 595 Kč a poslední měla činit 550 Kč, přičemž první splátka byla splatná týden po uzavření smlouvy. Úroková sazba byla ujednána ve výši 29 % ročně. 5. Ze zákaznické karty ze dne 17. 5. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky. 6. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný nesplatil ničeho 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně přílohy č. 1 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy na žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky dopisem odeslaným dne 25. 1. 2021. 9. Z výzvy k plnění ze dne 9. 11. 2021 včetně podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění dopisem odeslaným dne 10. 11. 2021. 10. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. [Právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaná se jí je zavázala vrátit spolu s úrokem vypočteným sazbou 29 % ročně a dalšími částkami v celkové výši 19 017 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaná však splatila pouze 2 000 Kč. Pohledávka vůči žalované byla společností [právnická osoba] postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. 11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“),„ (p) řenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ 12. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z., v níž se žalovaný zavázal poskytnutou peněžitou zápůjčku včetně úroku podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. a dalších částek v celkové výši 33 855 Kč splácet pravidelnými týdenními splátkami. Pohledávka vůči žalovanému byla postoupena na žalobkyni smlouvou podle § 1879 a 1880 o. z. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy splnil řádně a včas nebo na předmětnou pohledávku s příslušenstvím něčeho zaplatil. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, přičemž žalobkyni vedle částky 33 855 Kč jako součtu nevrácené zápůjčky a nesplaceného úroku do splatnosti poslední splátky a dalších ujednaných částek přiznal rovněž příslušenství pohledávky, jež je tvořeno úrokem ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky a dále úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., neboť nesplacením peněžitého dluhu se žalovaný dostal do prodlení, a tím mu vznikla povinnost platit vedle jistiny dluhu a smluvního úroku též úrok z prodlení, a to ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., oběma jednak kapitalizovanými do dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávek a dále běžícími od následujícího dne až do zaplacení. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 533 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 355 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 855 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 14. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.