9 C 158/2020-234 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 759 834,51 Kč spolu s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci byli podílovými spoluvlastníky nemovitostí a to pozemku parcelní [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] – zahrada, pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a stavby bez č.p./č.e.v. – garáž na pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] vedených Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [část Prahy] (dále společně jen„ nemovitosti“). Žalovaný byl výlučným vlastníkem spoluvlastnických podílů k nemovitostem o velikosti ideální dvě třetiny a žalobkyně výlučným vlastníkem spoluvlastnických podílů k nemovitostem o velikosti ideální jedna třetina. Žalovaný od smrti matky účastníků v roce 2016 žalobkyni zamezil v užívání nemovitostí a vyměnil zámky. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni neumožnil či přímo úmyslně zamezil užívání nemovitostí v rozsahu jejich spoluvlastnických podílů, požaduje žalobkyně po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení za období od 17. 6. 2017 do 20. 5. 2020. Výši bezdůvodného obohacení odvodila od výše obvyklého nájemného za užívání nemovitostí, které připadá na její spoluvlastnický podíl a znaleckého posudku [číslo] 2019 ze dne 22. 11. 2019 vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., podle kterého obvyklá výše nájemného za užívání nemovitostí činí 778 316 Kč ročně, tj. 2 132,37 Kč denně. Za období od 17. 6. 2017 do 20. 5. 2020 (celkem [číslo] dní) činila výše obvyklého nájemného 2 279 503,53 Kč, spoluvlastnickému podílu žalobkyně odpovídá částka 759 834,51 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala dopisem ze dne 23. 5. 2020 k vydání bezdůvodného obohacení. 2. Podáním ze dne 17. 7. 2020 žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný učinil nesporným, že účastníci byli spoluvlastníky nemovitostí, avšak ve vztahu ke stavbě bez č.p./č.e.v. – garáž na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], byl žalovaný vlastníkem vlastnického podílu [číslo] a žalobkyně vlastníkem spoluvlastnického podílu [číslo]. Nabývacím titulem k většině nemovitostí byl notářský zápis [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], jehož obsahem byla darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 12. 10. 1998, doplnění úředním záznamem ze dne 1. 3. 1999, kterým byly odstraněny chyby v psaní, nesprávné je tvrzení žalobkyně, že účastníci byli podílovými spoluvlastníky do 20. 5. 2020, když žalovaný byl zapsán do katastru nemovitostí jako výlučný vlastník nemovitostí dne 20. 5. 2020, avšak s ohledem na skutečnost, že právním titulem byl v tomto případě rozsudek [název soudu], č.j. 17 C 83/2019-28 ze dne 2. 3. 2020, který nabyl právní moci dne 7. 4. 2020, kterým bylo rozhodnuto o zrušení spoluvlastnictví účastníků, nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného a rozhodnuto o vypořádání účastníků se žalovaný stal výlučným vlastníkem již ke dni 7. 4. 2020. Žalovaný namítal, že dle notářského zápisu, na jehož základě v roce 1999 žalobkyně a žalovaný nabyli své spoluvlastnické podíly k většině nemovitostí současně obsahovala smlouvu o zřízení věcného břemen, kterou žalobkyně a žalovaný zřídili svým rodičům a setře věcné břemeno, právo doživotního a bezplatného užívání nemovitostí podle smlouvy o zřízení věcného břemen manželé [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně] byli oprávněni užívat rodinný dům [adresa] a pozemkovou parcelu [číslo] – zahrada v plném rozsahu bez omezení, včetně veškerých součástí a příslušenství a současně měli právo pobírat veškeré přírůstky a užitky ze zahrady. Rodiče účastníků již zemřeli, právo [celé jméno svědkyně], sestry účastníků k celé nemovitosti zůstalo zachováno. Žalobkyně i žalovaný tedy mají právo užívat dům [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jen v takovém rozsahu, který není omezen věcným břemenem doživotního užívání. Žalobkyně měla tedy i v rozhodném období povinnost strpět užívání nemovitostí v tomto rozsahu a žalovaný se tedy nemohl nemovitost užívat na úkor žalobkyně, která s ohledem na existenci uvedeného věcného břemene právo užívat nemovitost neměla. Žalovaný k tvrzení žalobkyně, že od smrti matky účastníků v roce 2016 jí zamezil v užívání nemovitosti, namítal, že je nepravdivé, žalobkyně v domě [adresa] přebývala a nechala zde vyměnit zámek, který byl na vstupních dveřích do domu po celou dobu, kdy byla žalobkyně spoluvlastníkem nemovitostí. Skutečnost, že žalovaný přístup žalované do nemovitosti nezamezil je zřejmá i z toho, že žalobkyně v květnu 2017 z domu vystěhovala část svého nábytku, obrazy a lustry. V nemovitosti si zanechala některé další movité věci na různých místech v domě, zejména v ložnici ve druhém podlaží, kterou uzamkla. Žalovaný žije v Kanadě a nemohl zamezit vstupu žalobkyně do nemovitostí, když se na místě zdržovala sestra účastníků [celé jméno svědkyně], která mohla žalobkyni umožnit vstup na pozemek i do domu v případě, že by v tu chvíli u sebe žalobkyně neměla své vlastní klíče od nemovitosti. 3. Žalobkyně dne 3. 2. 2021 uvedla, že se domáhá vydání bezdůvodného obohacení a to z důvodu, že žalovaný jako spoluvlastník, který vlastní dvě třetiny, užívá nemovitosti bez právního důvodu nad rámec svého spoluvlastnického podílu, dokonce zamezuje v užívání těchto nemovitostí žalobkyni. Pokud bylo zřízeno věcné břemeno užívání pro společnou sestru [jméno] v plném rozsahu, mělo by zcela vylučovat užívání nejen žalobkyně, ale též i žalovaného. Žalovaný nemovitosti užívá tím způsobem, že byt v prvním podlaží zamkl a zajistil kovovými zástrčky, žalobkyně se tak do tohoto bytu, ve kterém se účastníci střídali, nedostane. Byt neslouží ani společné sestře účastníků, která v nemovitosti přebývá. Užívací právo zejména chrání osobu, která tam přebývá, to znamená, že je oprávněna na základě tohoto titulu nemovitosti užívat a tuto to chrání, pokud oprávněná osoba umožní užívání i vlastníkům, není vyloučeno, aby spoluvlastníci požadovali po druhém bezdůvodné obohacení, neexistuje-li mezi nimi dohoda o tom, v jakém rozsahu bude ten který z těch spoluvlastníků tyto nemovitosti užívat. 4. Žalovaný dne 3. 2. 2021 uvedl, že v nemovitosti existuje věcné břemeno ve prospěch sestry účastníků, [celé jméno svědkyně], spoluvlastnický podíl žalovaného byl dvě třetiny a plocha užívaná žalovaným tento podíl nepřevyšuje dvě třetiny užitné plochy nemovitosti. Žalovaný přízemí užívá na základě souhlasu [celé jméno svědkyně], jako oprávněné z věcného břemene, neboť mezi sebou uzavřeli smlouvu o úschově movitých věcí a užívání tohoto prostoru. Z podání žalobkyně vyplývá, že jí žalovaný zamezil vstupu do nemovitosti, ale v podstatě se nejedná o vstup do nemovitostí jako celek, ale myslí se tím skutečně jen vstup do přízemních prostor. 5. Žalobkyně dne 3. 2. 2021 doplnila, že se jedná o bránění v užívání celé nemovitosti, žalobkyně neměla klíče, pokud chtěla do nemovitosti se nějak dostat, musela bouchat na sestru účastníků a ta jí musela pustit dovnitř. Žalobkyně neměla přístup do prostoru, pokud žalovaný tvrdí, že spodní prostor odpovídá podílu dvou třetin, není zřejmé, jaký prostor tedy mohla užívat žalobkyně. Mezi účastníky by musel existovat konsensus, co kdo bude užívat, a pokud tento konsenzus není a jeden z nich užívá nemovitost bez souhlasu druhého, pak mu vzniká bezdůvodné obohacení. 6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 7. Účastníci byli podílovými spoluvlastníky nemovitostí a to pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemku parc. [číslo] – zahrada, pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a stavba bez č.p./č.e – garáž na pozemku [číslo], vše v [katastrální uzemí], [územní celek], přičemž na pozemcích parc. [číslo] náležel žalobkyni spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/3 a žalovanému spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 2/3 a na stavbě bez č.p./č.e.v. na pozemku parc. [číslo] náležel žalobkyni spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] a žalovanému spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo]. Nabývacím titulem, na základě kterého žalobkyně a žalovaný nabyli své spoluvlastnické podíly k předmětným nemovitostem, byl notářský zápis ze dne 12. 10. 1998, č. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], dle kterého Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně] jako dárci a oprávnění z věcného břemene na jedné straně a [celé jméno žalovaného] (žalovaný) a PhDr. [jméno] [příjmení], provdaná [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně) jako obdarovaní a jako povinní z věcného břemene uzavřeli darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene. Předmětem daru byl rodinný dům [adresa] postavený na stavební parcele [číslo] stavební parcela [číslo] – zastavěná plocha objekt k bydlení, pozemková parcela [číslo] – zahrada a stavební parcela [číslo] – z