9 C 160/2020-160 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 780 000 Kč s příslušenstvím, z toho částky 280 000 Kč jako náhrady za vytrpěné bolesti a částky 500 000 Kč jako náhrady za ztížení společenského uplatnění. 2. Žalobu odůvodnil tím, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl žalovaný uznán vinným ze spáchání zločinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1, 3 trestního zákoníku, jehož se dopustil tím, že dne 31. 1. 2016 mezi 01:12 hodin a 01:30 hodin po předchozí slovní rozepři s žalobcem do žalobce prudce strčil, odhodil žalobce do vozovky, žalobce zády narazil do vozidla, které jej odhodilo, a žalobce násilně a chybně dopadl na pravou nohu. Žalobce utrpěl komplikovanou zlomeninu pravého bérce, výbod úlomku kosti holenní ve výši 7 cm nad vnitřním kotníkem pravé nohy, tříštivou zlomeninu dolní čtvrtiny těla pravé kosti lýtkové, odlomení vnitřního kotníku dolního konce pravé kosti holenní, roztržení vazivového spojení mezi dolními konci pravé kosti lýtkové a holenní a kladkou hlezenního kloubu. Pro toto poranění žalobce podstoupil složitý operační zákrok, žalovaný byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 let podmíněně odloženého na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. Žalovanému byla uložena povinnost nahradit žalobci bolestné 110 436 Kč, ušlou mzdu 77 896 Kč, nemajetkovou újmu 7 988 Kč. Žalobce se u zdejšího soudu v řízení pod sp. zn. [spisová značka] domáhal na žalovaném zaplacení částky 660 741 Kč s příslušenstvím, z titulu náhrady ztížení společenského uplatnění v důsledku trvalých následků způsobených jednáním žalovaného. Trvalými následky byla hypotrofie lýtka s oslabením svalové síly hlezna vpravo, omezení pohybu hlezna vpravo středního až těžkého stupně, poúrazové plochonozí vpravo s kladívkovými prsty a prominencemi hlaviček metatarsů, omezení hybnosti kloubů II. – V. prstu pravé nohy těžkého stupně, celkové omezení mobility pro bolesti hrudní páteře, poúrazová arthrosa hlesna vpravo II. stupně, těžká poúrazová lése n. tibialis a peroneus v oblasti hlezna pravé dolní končetiny s trvalými neuropatickými bolestmi. Žalobce od podání žaloby ve věci [spisová značka] podstoupil další operace, a to dne 28. 11. 2017 operační výkon ve FN [část obce], dne 25. 1. 2018 ve [právnická osoba], a dne 3. 2. 2020 ve [anonymizováno] [ulice]. Žalobce požadoval na žalovaném náhradu za vytrpěné bolesti při uvedených zákrocích, konkrétně za zákrok dne 28. 11. 2017 ve výši 60 000 Kč, za zákrok dne 25. 1. 2018 částku 100 000 Kč a za zákrok dne 3. 2. 2020 částku 120 000 Kč. 3. Žalobce se žalobou dále domáhal náhrady ztížení společenského uplatnění z důvodu vzniklých psychických problémů – depresivní porucha po úrazu, úzkostné stavy, nespavost. Psychické problémy se poprvé projevily v roce 2016, od 26. 5. 2016 žalobce užíval antidepresivum Trittico, z důvodu nespavosti žalobce užíval do podzimu roku 2019 lék ZOLPIDEM, na kterém si však žalobce vytvořil závislost. Žalobce dále užíval lék TRAMAL a CIPRALEX. Dne 26. 10. 2017 byla žalobci diagnostikována depresivní porucha, žalobci byl ordinován lék Zoloft. Dne 16. 1. 2018 byl žalobci předepsán lék Brintelix a antidepresivum Trittico, jejichž dávka byla dne 8. 3. 2018 navýšena. Dne 4. 4. 2019 byl žalobci předán kontakt na oddělení léčby závislosti. Od 2. 12. 2016 byl žalobci přiznán invalidní důchod I. stupně. Z důvodu psychického stavu došlo u žalobce v říjnu 2017 ke změnám, jež žalobce omezily na dalším životě; k ustálení psychického stavu žalobce pak mělo dojít v prosinci 2018. Posudkem ze dne 10. 1. 2019 byla zjištěna progrese nepříznivého psychického stavu žalobce s přetrvávajícími somatickými obtížemi. Žalobce se v důsledku psychického stavu bál stýkat s lidmi, nemohl absolvovat obchodní schůzky, nedocházel do své kanceláře. Přestal vést intimní život, neměl žádný společenský život. Žalobce trpěl poruchou soustředění, úzkostnými stavy, s výjimkou nákupů nevycházel z domu. [příjmení] smysl života, denní program spočíval pobytem v posteli s pokrčenou pravou nohou v polosedě za žmoulání prstů, které jej pálily, brněly a bolely. Ztížení společenského uplatnění žalobce vyčíslil částkou 500 000 Kč. Nesouhlasil s tím, že by se tento nárok jakkoli překrýval s rozhodnutím ve věci vedené u zdejšího soudu pod [spisová značka], když ke ztížení společenského uplatnění žalobce mělo dojít až po vypracování znaleckého posudku v uvedené věci. 4. Podáním ze dne 27. 4. 2021 žalobce rozšířil žalobu o částku 90 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 25. 3. 2021 žalobce podstoupil další operaci, peněžitou náhradu vyvažující vytrpěné bolesti při této operaci a následné rekonvalescenci stanovil uvedenou částkou. 5. Podáním došlým zdejšímu soudu dne 11. 10. 2022 vzal žalobce žalobu co do částky 675 357 Kč spolu s příslušenstvím zpět, kdy po žalovaném požadoval pouze částku 62 063 Kč na bolestném, a 132 900 Kč za ztížení společenského uplatnění. S ohledem na uvedený dispozitivní úkon žalobce soud řízení podle § 96 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o.z.“), zastavil, když žalovaný se zpětvzetím vyslovil souhlas (výrok I.). 6. Předmětem řízení tak zůstalo pouze posouzení nároku žalobce 62 063 Kč jako bolestného a 132 900 Kč jako náhrady za ztížení společenského uplatnění. Ztížení společenského uplatnění požadoval žalobce ve výši 132 900 Kč, jakožto rozdílu částek 496 991 Kč a 629 891 Kč, které určil MUDr. [celé jméno znalce] jako ztížení společenského uplatnění žalobce v roce 2017 a v roce 2022. 7. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že ohledně náhrad dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 uzavřel s žalobcem dohodu o úhradě částky 413 907 Kč ve splátkách, kterou splnil v březnu 2019. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ve věci sp. zn. [spisová značka] byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku přesahující 1 200 000 Kč. Žalobce znemožnil možnost mimosoudního vyřešení věci, neboť v předžalobní výzvě nespecifikoval, z čeho při určení výše částky vycházel. Žalobce tvrdil, že vycházel z lékařských zpráv, avšak žalovanému sdělil, že podklady nedisponuje. V žalobě nebylo specifikováno, na základě čeho žalobce k požadovaným částkám dospěl. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ve věci sp. zn. [spisová značka] byly alespoň částečně pokryty nároky žalobce za ztížení společenského uplatnění z důvodu psychických problémů, když znalec ustanovený v uvedené věci psychické problémy zahrnoval do výše způsobené újmy. Nesouhlasil s určením ztížení společenského uplatnění ve výši 132 900 Kč, jakožto rozdílu částek 496 991 Kč a 629 891 Kč, když jediný rozdíl při určení ztížení společenského uplatnění byl dán výchozí rámcovou částkou. 8. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutková zjištění: 9. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 15 T 30/2016, soud zjistil, že žalovaný byl shledán vinným z toho, že žalobce dne 31. 1. 2016 prudce strčil, zapříčinil nekontrolovatelný pád žalobce do vozovky. Žalobce výše popsané zranění. Pro tato poranění podstoupil složitý operační zákrok s pracovní neschopností nejméně do 17. 10. 2016. Žalobce byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 let, podmíněně odloženému na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. Žalobce byl povinen žalovanému nahradit nemajetkovou újmu ve formě bolestného 110 436 Kč, náhradu za ušlou mzdu 77 896 Kč, náhradu majetkové újmy 7 988 Kč. Ve zbytku byl žalobce odkázán do civilního řízení. Usnesením Městského soudu v Prze ze dne 12. 1. 2017, č. j. 5 To 389/2016, bylo odvolání žalovaného do rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 15 T 30/2016 zamítnuto. 10. Z posudku o invaliditě Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] [anonymizováno], soud zjistil, že u žalobce byla zjištěna depresivní porucha, fraktura talokrurálního kloubu vpravo, perkutánní tenotomie – fraktura 2. a 5. prstu pravé nohy, instabilita levého kolenního kloubu, chronická venosní insuficience. [ulice] správa sociálního zabezpečení uzavřela, že depresivní porucha je středním funkčním postižením, fraktura talokrurálního kloubu lehkým funkčním deficitem. Jednalo se o dlouhodobě nepříznivý stav, pracovní schopnost žalobce poklesla o 35 %. Vznik invalidity byl stanoven na den 2. 12. 2016, jednalo se o invaliditu I. stupně. Závěr byl učiněn zejména z důvodu progrese psychického postižení v souvislosti s přetrvávajícími somatickými obtížemi přes opakované operační intervence. 11. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne 18. 05. 2020, soud zjistil, že zástupce žalobce žalovaného vyzval k úhradě náhrady ztížení společenského uplatnění za způsobené trvalé následky. Zástupce žalobce vyjmenoval, jaké operace žalobce podstoupil (dne 28. 11. 2017, 25. 1. 2018 a 3. 2. 2020). Žalobce požadoval částku 280 000 Kč jako peněžitou náhradu za utrpěné bolesti, a 500 000 Kč jako náhrady ztížení společenského uplatnění v důsledku depresivní poruchy, to vše do 10 dnů od doručení výzvy. 12. Z odpovědi