9 C 20/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne 3. 7. 2021 cestovala městskou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, a to [anonymizováno] – linkou [anonymizováno], a uzavřela tak s žalobkyní smlouvu o přepravě osob. Žalovaná neuhradila za provedenou přepravu jízdné a vznikla jí tak povinnost zaplatit žalobkyni kromě jízdného ve výši 24 Kč také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud se nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti, neboť žalovaná je státním občanem Rumunska. Soud dospěl k závěru, že je mezinárodně příslušným, a to dle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť ke dni podání žaloby žalovaná pobývala a nadále pobývá na území České republiky, a nejedná se o věci, na které se vztahují ustanovení oddílu 3 až 7 citovaného nařízení. Rozhodné právo bylo určeno v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, kdy rozhodným právem je právo české. 4. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (č. l. 5 spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaná dne 3. 7. 2021 cestovala [anonymizováno] – linkou [anonymizováno], které provozuje žalobkyně, aniž by uhradila jízdné ve výši 24 Kč stanovené smluvními přepravními podmínkami. Žalobkyně ve svých přepravních podmínkách stanovila pro tento případ povinnost uhradit kromě jízdného také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě jízdného i přirážky k jízdnému při provedené přepravní kontrole. Žalovaná však jízdné ani přirážku k jízdnému neuhradila, a to ani následně, ač byla o zaplacení žalobkyní upomínána (zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 3. 7. 2021, smluvní přepravní podmínky [anonymizováno], Tarif [anonymizováno] a předžalobní upomínka). 6. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 7. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o přepravě osob v souladu s ustanovením § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.). Žalovaná porušila svou povinnost uhradit za provedení přepravy jízdné ve výši 24 Kč. V přepravním řádu vydaném žalobkyní v souladu s ustanovením § 2578 o.z. je pro případ porušení povinnosti uhradit jízdné stanovena povinnost k zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, ani tuto přirážku však žalovaná neuhradila. Soud jí proto uložil povinnost k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Jízdné i přirážka k jízdnému byly splatné v den provedení přepravy, kdy rovněž byla provedena přepravní kontrola. Vzhledem k prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu přiznal soud žalobkyni rovněž úrok z prodlení dle § 1970 o.z., a to ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek 400 Kč a odměnu advokáta za tři úkony právních služeb po 200 Kč dle ustanovení §14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, předžalobní výzva se skutkovým a právním rozborem, sepis žaloby), náhradou hotových výdajů za tři úkony právních služeb po 100 Kč dle ustanovení §14b odst. 5 advokátního tarifu, DPH ve výši 189 Kč, celkem 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.