9 C 28/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 22. 9. 2021 domáhal na žalované zaplacení částky 59 984 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem domu [adresa], č. o. 18, ulice [ulice] v [obec a číslo], k. ú. [část obce], a na základě smlouvy o nájmu bytu č. [spisová značka] [číslo] ze dne 20. 7. 2016 pronajal žalované byt [číslo] o velikosti 2+0 v třetím nadzemním podlaží. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 20. 7. 2018, a následně byl dle ustanovení § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), prolongován. Výpočet nájemného a záloh za služby byl uveden v evidenčním listu nebo jeho změně. Nájemné bylo ve výši 4 321 Kč měsíčně, zálohy na služby ve výši 2 530 Kč. Žalobce eviduje dluh žalované na nájemném a zálohách za služby za prosinec 2020 ve výši 5 176 Kč, a za leden až srpen roku 2021, tj. 8x 6 851 Kč. Žalovaná dlužné nájemné a zálohy za služby neuhradila ani na základě upomínky ze dne 10. 8. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ve věci zůstala zcela nečinná. 3. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobce s tímto postupem souhlasil při podání návrhu na zahájení řízení a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odstavec 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Žalobce je vlastníkem stavby – bytový dům [adresa] na pozemku parc. [číslo] v obci [obec], kat. úz. [část obce], zapsané na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [část Prahy] (výpis z katastru nemovitostí). Žalobce a žalovaná uzavřely dne 20. 7. 2016 nájemní smlouvu k bytu [číslo] o velikosti 2+0, o podlahové ploše 62,76 m2 v uvedeném domě, na dobu 2 let s tím, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po uplynutí sjednané doby nájmu a pronajímatelem není písemně vyzván v té době k opuštění bytu, je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve. Nájemné bylo sjednáno jako součet částky 63,19 Kč za 1 m2 započitatelné podlahové plochy bytu měsíčně a částky za vybavenost bytu zařizovacími předměty. Výpočet, stejně tak jako výše záloh za služby, jsou uvedeny v evidenčním listu. Nájemné bylo nejpozději splatné do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí nájemné (nájemní smlouva č. [spisová značka] [číslo]). Nájemné tak bylo v částce 4 321 Kč a zálohy za služby 2 530 Kč (evidenční list). Žalovaná na nájemném a zálohách za služby dluží za prosinec 2020 částku 5 176 Kč, když na částku 6 737 Kč zaplatila 1 561 Kč, a dále dluží na nájemném a na službách za měsíce leden až srpen 2021 částku 6 851 Kč měsíčně (konto uživatele). Dopisem zástupce žalobce ze dne 10. 8. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužného nájemného a služeb za měsíce prosinec 2020 až červenec 2021 v částce 53 133 Kč (výzva k úhradě dluhu, dodejka). 6. Po takto provedeném dokazování soud shledal, že žaloba byla podána důvodně. 7. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 20. 7. 2016 nájemní smlouvu k bytu ve vlastnictví žalobce, za který se žalovaná zavázala hradit řádně a včas ujednané nájemné a zálohy za služby, jejichž výše byla uvedena v evidenčním listě. Žalovaná však na nájemném a na službách za měsíc prosinec 2020 uhradila pouze část, a na nájemném za leden až srpen 2021 neuhradila ničeho. Celková dlužná částka 59 984 Kč tak představována součtem částky 5 175 Kč jakožto neuhrazených služeb a nájemného za prosinec, a částky 54 808 Kč jakožto dlužného nájemného a služeb za měsíce leden až srpen 2021 (8 * 6 851 Kč). Žalovaná svůj dluh nesplnila ani na základě výzvy zaslané zástupcem žalobce. 8. S ohledem na výše uvedené tak soud uložil žalované zaplatit žalobci částku 59 984 Kč, jakožto neuhrazeného nájemného a neuhrazených záloh za služby (§ 2251 odst. 1 o.z.). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.), uložil soud žalované taktéž zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., vždy ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých úhrad nájemného a záloh na služby. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce je [anonymizováno] městem, [anonymizováno] veřejnou korporací v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobce vybaven organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (nález Ústavního soudu sp. zn. III. US 1180/2010, I. US 195/2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o zaplacení částky představující náhradu za užívání bytu ve výši sjednaného nájemného. V takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě ve výši 2 400 Kč, neboť se jedná o náklad nejen účelně vynaložený, ale i nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu. Soud tak žalobci na základě nákladů řízení přiznal částku za zaplacený soudní poplatek. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.