98 C 25/2022-49 — Obvodní soud pro Prahu 9

Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne (datum), se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná dlužný nájem, zálohy na služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu. V žalobě dále uvedl, že uzavřel nájemní smlouvu č. (spisová značka) (číslo), ze dne (datum) se žalovaným, kterou mu jako pronajímatel pronajal byt (číslo) v (anonymizováno) patře nemovité věci – budovy (adresa), která stojí na pozemku p. (číslo) (katastrální uzemí), (územní celek), zapsaného na (list vlastnictví) vedeném (stát. instituce), (stát. instituce) Nájemní smlouva skončila dne (datum), když žalovaný užíval byt dále, takže žalobci dluží dle § 2295 OZ. Vzhledem k tomu, že výše nájemného v období od (anonymizováno) (rok) do (anonymizováno) (rok) činila částku (částka) / měsíčně. Výše záloh na úhrady za služby činila za uvedené období částku (číslo) Kč/měsíčn. Výše nájemného od měsíce (anonymizováno) (rok) činila částku (částka) / měsíčně. Výše záloh na úhrady za služby činila za uvedené období částku (číslo) Kč/měsíčn, tak žalobce má nárok za dobu od (anonymizováno) (rok) – (anonymizováno) (rok) na náhradu nájemného a úhradu za služby za: (anonymizováno) (rok); ve výši; (částka) (anonymizováno) (rok); ve výši; (částka) (příjmení) (rok); ve výši; (částka) (anonymizováno) (rok); ve výši; (částka) (anonymizováno) (rok); ve výši; (částka) (anonymizováno) (rok); ve výši; (částka) (anonymizováno) (rok); ve výši; (částka) (anonymizováno) (rok); ve výši; (částka) (anonymizováno) (rok); ve výši; (částka) Dále pak na (částka), což je úrok z prodlení za pozdní úhradu části nájmu a záloh za (anonymizováno) (rok) a vyúčtované služby za rok (rok) ve výši (částka), které bylo splatné dne (datum). Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci ničeho neuhradil, tak podává tuto žalobu. Ačkoliv byl žalovaný řádně a včas předvolán k prvnímu k ústnímu jednání s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání, tak se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalované strany (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Právní zástupce, který se za žalobce k ústnímu jednání dostavil, navrhl soudu vydání rozsudku pro zmeškání. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Předně, ačkoliv kontumační rozsudek je formální institut, který podstatně redukuje možnost uplatnění procesních práv žalovaného, takže soud pečlivě zvažuje jeho užití, tak na druhé straně soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům a oprávněným zájmům (čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny, § 1, § 3 o. s. ř.). Soud tedy nemůže chránit zájmy těch, kteří nechtějí participovat na soudním řízení, svá práva nijak nehájí a zůstávají pasivní ( (ústavní nález), (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, ze kterých soud vyšel, vyplývá, že žalobce byl pronajímatelem bytu, který pronajal žalovaným, když v žalované době však účastníci již neměli mezi sebou uzavřenou nájemní smlouvu, proto má žalobce nárok na nájemné a služby (§ 2295 OZ) – jako speciální formu bezdůvodného obohacení, protože nájemce, ačkoliv již nájem skončil, pokračuje v užívání bytu a pronajímatel s ním nemůže po tuto dobu disponovat a pronajmout ho jinému nájemci, který by platil nájemné a jde přitom o nárok, který vyplývá přímo ze zákona ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka), (spisová značka), (spisová značka), (spisová značka)). Za situace, kdy skutkové okolnosti obsažené v žalobě jsou z pohledu znaků skutkové podstaty obsažené v hypotéze shora uvedeného zákonného ustanovení úplná a skýtají tak podklad pro závěr, že podle nich lze přisoudit to plnění, jehož se žalobci domáhají, tak soud žalobě i s úrokem z prodlení úroky (§ 1970 OZ, § 1958 OZ) vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Předně, soud zjistil, že žalobce je statutárním městem a tedy je povinen spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu, a proto na něm lze mimo jiné i žádat, aby byl žalobce schopen zajistit kvalifikované a racionální řešení své pravidelné agendy, mezi kterou jednoznačně patří i vymáhání dlužných nájmů, je dostatečně profesně personálně vybaven vlastním právním odborem ( (ústavní nález)). A dále soud zjistil, že poté, co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný - neboť vychází přímo ze zákona a pak z výše nájemného. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě, a proto tedy nelze říci, že by tato věc vyžadovala odbornou, sofistikovanou právní pomoc – a vyhledal-li jí žalobce, pak si náklady nese sám ( (anonymizováno) (ústavní nález)). Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši (částka), odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce (částka) (tři úkony právní služby po (částka) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.), když ničemu nevadí, že žalovaná částka je vyšší než (částka) ( (anonymizována dvě slova) (spisová značka)). V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..