98 C 302/2021-58 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného ke zdejšímu soudu dne (datum) se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem motorového vozidla (anonymizována dvě slova), (registrační značka), ([příjmení] kód). Přičemž vozidlo nemělo v době (datum) – (datum) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě, ale protože žalovaný svoji povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěného motorového vozidla nesplnil, tak podává tuto žalobu 2. Ačkoliv byl žalovaný řádně a včas předvolán ke všem ústním jednáním, tak se bez omluvy k jednání nedostavil, tak soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal vždy bez nepřítomnosti žalovaného. 3. Vzhledem k tomu, že poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. je upravena jen pro ústní jednání ( (ústavní nález), (anonymizována dvě slova) (spisová značka)), poučil soud na ústním jednání žalobce o jeho povinnosti označit nebo předložit důkaz o vlastnictví předmětného motorového vozidla, protože tento důkaz pochází z registru motorových vozidel (§ 3 odst. 4 z. č. 56/2001 Sb. (anonymizována dvě slova) (spisová značka)), který přesně za tímto účelem zřízen a vede jej každá obec s rozšířenou působnosti (§ 7 odst. 2 z. č. 56/2001 Sb.), když tato povinnost žalobce vyplývá i z instrukce (stát. instituce) ze dne (datum). Žalobce po poučení splnil svou povinnost označovat důkazy a soud v návaznosti na důkazní návrh žalobce provedl tento důkaz, resp. jej obstaral výpisem z registru silničních vozidel pořízený u (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (obec), odb. dopravně správních činností, podle kterého byl žalovaný po žalovanou dobu vedený jako vlastníka souzeného motorového vozidla. Žalobce byl dle stejného ustanovení i soudem poučen o své povinnosti tvrdit, jak splnil svou povinnost dle § 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb., což rovněž žalobce ve lhůtě jemu uložené splnil a vypořádal se i s poučením o tom, že ohledně doručení výzev neunáší důkazní břemeno, neboť dosud jejich odeslání žalovanému ničím neprokázal, a ani žádné důkazy neoznačil. 4. Z upomínky žalobce ze dne (datum), soud zjistil, že byla podle knihy pošty ze dne (datum) odeslána žalovanému, takže k doručení došlo dne (datum) (§ 573 OZ). Upomínka ze dne (datum) nebyla doložena žádným dokladem o odeslání nebo o doručení. 5. (příjmení) výpočet příspěvku je dán součinem počtem dnů - což je (anonymizováno) dnů a vyhláškou danou sazbou pro objem válců souzeného motorového vozidla, což je (částka), tedy příspěvek za souzenou dobu činí (částka). Žalobci náleží i úrok z prodlení (§ 1958, § 1970 OZ, § 4 z.č. 168/1999 Sb.), a to již od (datum), protože zákonná lhůta pro zaplacení příspěvku doběhla předchozího dne, jestliže však žalobce žaloval méně, než na co měl ve skutečnosti nárok, pak je to jeho rozhodnutí, a soud postupoval výhradě dle žaloby (§ 153 o.s.ř.) a přiznal je to, co žalobce sám učinil předmětem řízení. 6. Soud přiznal žalobci také (částka) z důvodu nákladů žalobce na splnění povinnosti žalobcem, která byla takto v souladu se zákonem vyčíslená ve výzvě ze dne (datum), a proto její přiznání bylo zcela legální (§ 4 odst. 7 z.č. 168/1999 Sb.). 7. Ve zbytku byla žaloba nedůvodná, a proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci ve většině procesně úspěšný, když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši (částka), odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce (částka) (dva úkony právní služby po (částka) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby), dva režijními paušály po (částka) dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, a to včetně 21 % DPH. Soud pro účely náhrady nákladů řízení nepočítal výzvu k úhradě zaslanou žalobcem žalovanému, protože tu si žalobce ve výši (částka) již připočítal k žalovanému příspěvku, tedy (logicky) soud nemohl přiznat stejný nárok dvakrát, stejně nepočítal ani další vyjádření žalobce po poučení dle § 118a odst.1,3 o.s.ř., neboť poučení soudem bylo dobře a snadno předvídatelné. Nakonec žalobce má nárok i na odměnu právního zástupce ve výši (částka) (§ 11 písm. g) účast na ústním jednání, protože druhého se neúčastnil § 13 odst. 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., včetně 21 % DPH. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..