14 C 30/2022-154 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce žalobou z 25.1.2022 uplatnil vůči žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy na jeho zdraví, která je představována jednak bolestným a jednak tzv. ztížením společenského uplatnění, dále pak žalobce uplatnil nároky na náhradu škody, které jsou tvořeny náklady léčby, náklady na pořízení zdravotních pomůcek či úpravy žalobcem obývaných prostor. Celkem vyčíslil požadovanou náhradu újmy na částku 5 421 341 Kč. Žalobce konkrétně tvrdí, že se zúčastnil lyžařského zájezdu v [obec] jako student žalované v termínu od 25. – 29.1.2019 Zájezd byl organizován žalovanou jako dobrovolný, pro pokročilé lyžaře, přičemž jeho vrcholem byl závod ve slalomu konaný poslední den zájezdu. Dne 26.1.2019 ve [údaj o čase] se žalobci při lyžování stal úraz s velmi vážnými následky, a to poté co ve značné rychlosti vjel na skokánek, který se nacházel v sekci Snowpark při sjezdovce [název sjezdovky 2] v [obec]. Žalobce skok nezvládl, dopadl na zem a poranil si páteř. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná je odpovědná k náhradě újmy ve smyslu § 391 odst. 3 zák. práce, neboť na její straně došlo k porušení povinností spočívajícímu v tom, že ze strany instruktora nebyl stanoven jednoznačný zákaz vjezdu do Snowparku, instruktor dostatečně nevyhodnotil nebezpečnost situace a zároveň neměl o pohybu všech studentů dostatečný přehled. Žalobce však připustil částečné vlastní zavinění na vzniklé újmě, které vyjádřil mírou 30 %, a spatřuje je v přílišné rychlosti, s níž na skokánky vjel. Zároveň je však žalobce přesvědčen, že z uvedených důvodů ze strany žalované nebyly naplněny liberační důvody. Žalobce uvedl, že následkem utrpěného úrazu je trvale upoután na invalidní vozík a jeho způsob života je ovlivněn i dalšími zdravotními omezeními. Žalobce dále precizně popsal jednotlivé nároky na odškodnění újmy; soud pro stručnost v tomto ohledu odkazuje na podanou žalobu, neboť z níže uvedených důvodů posuzoval pouze otázku základu nároku, tj. existence odpovědnosti žalované. 2. Žalovaná uplatněný nárok odmítla s tím, že žalobce nedbal pokynů vedoucího zájezdu [celé jméno svědka 1] a instruktora [celé jméno svědka 2]. Podle jejího tvrzení žalovaná studenty jednoznačně poučila, že předně musí dodržovat pokyny instruktorů, neoddělovat se od skupiny, lyžovat v rámci svých schopností a s plnou kontrolou lyží a o ostatních bezpečnostních pravidlech. Žalovaná, resp. instruktor nepovolil vjíždět na skokánky a do Snowparku. Žalovaná je přesvědčena, že jedinou příčinou zranění žalobce je – bohužel – skutečnost, že porušil stanovené pokyny a bez povolení vjel do Snowparku a na skokánek, na němž se zranil. 3. Vedlejší účastník na straně žalované (pojišťovna) se v řízení ztotožnil s argumentací i procesním stanoviskem žalované. 4. Účastníci v řízení učili velký okruh skutkových okolností nesporným, který pak soud ve smyslu § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal za svá skutková zjištění. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že: žalobce byl studentem žalované v době konání lyžařského zájezdu, který žalovaná pořádala od 25. do 29. 1. 2019 v [obec]. Žalobce spolu se svou skupinou vedenou instruktorem [celé jméno svědka 2] lyžoval v odpoledních hodinách dne 26. 1. 2019 na sjezdovce [název sjezdovek], vjel do oblasti Snowparku, najel na skokánek a upadl, čímž si způsobil závažné poranění. Bezprostředně po úrazu až do předání do péče záchranářů byla žalobci poskytována první pomoc ze strany žalované řádným způsobem. Konečně účastníci učinili nesporným, že instruktor [celé jméno svědka 2] byl pro vedení skupiny studentů řádně kvalifikován. 5. Soud se tak v řízení zabýval pouze hodnocením důvodnosti základu nároku, tj. existencí odpovědnosti žalované. Z tohoto důvodu soud (nad rámec nesporných skutečností) prováděl dokazování pouze ke stěžejní otázce, podle níž o žalobě rozhodl, a to zda (a příp. jaká) pravidla žalovaná nastavila pro studenty ve vztahu k lyžování v rámci lyžařského zájezdu a zároveň i k jednání samotného žalobce, které bezprostředně předcházelo vzniku úrazu. Soud provedl dokazování při ústních jednáních dne 22.9.2022, 22.12.2022 a o věci rozhodl při jednání dne 3.2.2023. 6. Ohledně poměrů v terénu na sjezdovkách [název sjezdovek] soud zjistil následující skutečnosti (srov. sdělení společnosti [právnická osoba] na č. l. 69, fotografie – zejm. č. 5 přílohové obálky II, plánek prostoru – příloha C obálky V a dále výpovědi žalobce a svědků): V rámci areálu v [obec] jsou provozovány lyžařské vleky (kotvy) [název sjezdovky 1] a [název sjezdovky 2], které dopravují lyžaře ke sjezdovým tratím [název sjezdovek 1, 2 a 3], [anonymizována tři slova]. Lyžařské vleky jsou umístěny bezprostředně vedle sebe, a to v prostoru mezi sjezdovkami [obec a číslo] a [obec a číslo], přičemž sjezdovka [obec a číslo] se při pohledu od horní stanice vleků směrem dolů nachází vlevo od vleků, sjezdovka [obec a číslo] pak vpravo, ještě více vpravo je pak sjezdovka [obec a číslo] (tj. vedle [obec a číslo]); sjezdovky [název sjezdovek 2 a 3] [anonymizována dvě slova] jsou v terénu odděleny pouze sloupy osvětlení, v horní části je pohyb mezi sjezdovkami volný. Při stejném pohledu je pak u horní stanice vleků v pravé části (tj. v horní části sjezdovek [název sjezdovek 2 a 3] [anonymizována dvě slova]) umístěn tzv. Funpark. Tento prostor není od samotné sjezdovky nijak oddělen, nacházejí se v něm jednoduché překážky určené i pro začínající lyžaře (bedny, raily, boule); prostor je jen ve velmi mírném svahu„ skoro na rovině“ (viz výpověď svědka [příjmení svědka 2]). Zhruba v polovině délky sjezdovky [název sjezdovky 2] se nachází skupina stromů a těsně pod nimi i menší rekreační objekt; pod touto přírodní překážkou se rozprostírá prostor Snowparku. Snowpark pokračuje v celé zbývající délce sjezdovek a je umístěn mezi sjezdovkami [název sjezdovek 2 a 3] [anonymizována dvě slova]. V dolní části pak lyžaři ze všech uvedených prostor, tj. [název sjezdovky 2], Snowparku a [název sjezdovky 3] vyjedou k dolní stanici vleků. Prostor Snowparku je od [název sjezdovky 2] oddělen v celé délce plůtky či páskou s vlajkami, je tak patrné, že prostor není přístupný jinudy než z prostoru oficiálního vjezdu. Ten se nachází přímo pod skupinou stromů, které je nutno objet z pravé strany. Vjezd do Snowparku je zřetelně označen, je u něj umístěn provozní řád s upozorněním, že je určen pro pokročilé lyžaře. V prostoru Snowparku se nachází shora nejprve 2x překážka flatdown a dále menší (horní) skok a větší (dolní skok), přičemž hrany skoků byly v den úrazu označeny modrou barvou pro lepší orientaci lyžaře, dále zde byly umístěny cedule„ zpomal – slow“. Prostor Snowparku byl dne 26.1.2019 řádně upraven a otevřen pro veřejnost (sdělení [právnické osoby] na č. l. 113). Snowpark je od sjezdovky [název sjezdovky 3] oddělen v prostoru sloupy osvětlení. Z videozáznamů předložených žalovanou soud zjistil, že na velkém skokánku ve Snowparku se pohybovali rekreační lyžaři, vč. dětí. 7. Ze Záznamu o úrazu z 28.1.2019 soud zjistil, že byl sepsán ředitelem žalované [titul] [jméno] [příjmení] a že dne 26.1.2019 ve [údaj o čase] se žalobci stal na sjezdovce stal úraz páteře, přičemž lze předpokládat zavinění zraněného v důsledku jeho nekázně. Žalobce měl jet vysokou rychlostí na skokánek, skok nezvládl a při pádu se poranil. Úrazu byl přítomen instruktor [celé jméno svědka 2]. Dále k důkazu soud provedl zprávu o úrazu [celé jméno svědka 2] z 26.1.2019, ve které autor popsal, jak žalobce vjel na skokánek, kde se poranil, dále se podrobně věnoval poskytnutí první pomoci žalobci. Svědek ve zprávě popsal události před pádem shodným způsobem jako v rámci svého následného svědeckého výslechu. Konečně ze zprávy [celé jméno svědka 1] z 27.1.2019 soud zjistil, že svědek v ní popisoval zejm. obsah poučení, které dal studentům den před prvním lyžováním a znovu ráno před odchodem na sjezdovku; obsah zprávy zcela odpovídá obsahu svědecké výpovědi, přičemž svědek i v rámci své výpovědi uvedl, že si před výslechem zprávu znovu četl. 8. V řízení soud provedl dále důkaz účastnickou výpovědí žalobce, dále pak vyslechl svědky [celé jméno svědka 1] [celé jméno svědka] (vedoucího zájezdu), [celé jméno svědka 2] [celé jméno svědka] (instruktora skupiny, v níž lyžoval žalobce) a dále studenty, kteří lyžovali v týmu žalobce, a to [celé jméno svědka 3] [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně 4] [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně 5] [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka 6] [celé jméno svědka], [celé jméno svědka 7] [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně 8] [celé jméno svědkyně]. 9. Ohledně pokynů pro studenty stran lyžování soud zjistil následující: Žalobce a všichni svědci uvedli, že první den po příjezdu do [obec] ještě nelyžovali, jen se ubytovali na chatě. Před večeří měl vedoucí zájezdu, svědek [příjmení svědka 1]„ nějaký proslov“, další proslov pak měl svědek dne 26.1.2019 při snídani. Pokud jde o obsah jeho řečí ke studentům, svědek [příjmení svědka 1] ji popsal velmi podrobně, uvedl, že zdůraznil nutnost kontrolované jízdy, bezpodmínečné poslušnosti studentů,