18 C 16/2023-41 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci částku 296 803,87 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným [číslo]) byla dne [datum] uzavřena rámcová nájemní smlouva [číslo] dále k ní nájemní smlouva [číslo] ze dne [datum]. Na základě smluv měl žalovaný [číslo]) v nájmu motorové vozidlo [anonymizována tři slova], VIN [anonymizováno]. Žalovaný č. 1) žalobci neuhradil fakturu č. F [číslo] ve výši 38 061,94 Kč, která byla splatná dne [datum], fakturu [číslo] ve výši 38 061,94 Kč, která byla splatná dne [datum], fakturu č. [anonymizováno] ve výši 38 061,94 Kč, která byla splatná dne [datum] a fakturu č. [anonymizováno] ve výši 11 418,59 Kč, která byla splatná dne [datum]. Žalobce se vůči žalovanému dále domáhá úhrady faktury [číslo] ve výši 8 470 Kč, která byla splatná dne [datum], a to z titulu agenturního poplatku, faktury [číslo] ve výši 3 584 Kč, která byla splatná dne [datum] za přestupek způsobený v průběhu užívání vozidla a faktury [číslo] ve výši 4 005 Kč, která byla splatná dne [datum] za přestupek způsobený v průběhu užívání vozidla. Žalovaný č. 1) vozidlo předčasně vrátil a žalobci tak vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši čtyřnásobku měsíčního nájemného dle článku 18.4.2.1 smlouvy ve výši 152 248 Kč. Žalobce se vůči žalovanému č. 1 domáhá úhrady úroku z prodlení dle článku 20.5 smlouvy ve výši 0,1% denně z dlužné částky, a to v celkové výši 2 892,72 Kč. Žalovaný č. 2) přistoupil k dluhu žalovaného č. 1) jako ručitel a zavázal se jej v případě, pokud tak neučiní žalovaný č. 1) uhradit. Oběma žalovaným byla zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. Žalovaný č. 1) ve svém podání z [datum] nárok žalobce co do důvodu a výše uznal a navrhl, aby ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání. Soud proto v souladu s tímto procesním úkonem žalovaného č. 1) rozhodl vůči němu rozsudkem pro uznání dle ust. § 153a o.s.ř. Žalovaný č. 2) se k návrhu nevyjádřil. Soud v průběhu řízení provedl důkaz fakturou č. [anonymizováno] ze dne [datum], [číslo] z [datum], fakturou č. F [číslo] ze dne [datum], fakturou F [číslo] ze dne [datum], nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum], výzvou žalovanému [číslo]) ze dne [datum], protokolem o předání vozidla ze dne [datum], výzvou žalovanému [číslo]) z [datum], ručitelským prohlášením ze dne [datum], dodejkou pro žalovaného [číslo]), výpovědí nájemní smlouvy, dodejkou zasílanou žalovanému [číslo]), fakturou č. F [číslo] ze dne [datum], rámcovou nájemní smlouvou z [datum], fakturou F [číslo] ze dne [datum] a fakturou č. [anonymizováno] ze dne [datum]. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným č. 1) byla dne [datum] uzavřena rámcová nájemní smlouva [číslo] dále k ní nájemní smlouva [číslo] ze dne [datum]. Na základě smluv měl žalovaný č. 1) v nájmu motorové vozidlo [anonymizována tři slova], VIN [anonymizováno]. Za jeho užívání se žalovaný č. 1) zavázal hradit žalobci sjednané nájemné (rámcová nájemní smlouva, nájemní smlouva [číslo] protokol o předání vozidla). žalovaný č. 1) žalobci neuhradil fakturu č. F [číslo] ve výši 38 061,94 Kč, která byla splatná dne [datum], fakturu [číslo] ve výši 38 061,94 Kč, která byla splatná dne [datum], fakturu č. [anonymizováno] ve výši 38 061,94 Kč, která byla splatná dne [datum] a fakturu č. [anonymizováno] ve výši 11 418,59 Kč, která byla splatná dne [datum]. Žalobce se vůči žalovanému dále domáhá úhrady faktury [číslo] ve výši 8 470 Kč, která byla splatná dne [datum] a to z titulu agenturního poplatku, faktury [číslo] ve výši 3 584 Kč, která byla splatná dne [datum] za přestupek způsobený v průběhu užívání vozidla a faktury [číslo] ve výši 4 005 Kč, která byla splatná dne [datum] za přestupek způsobený v průběhu užívání vozidla (citované faktury). žalobce zaslal dne [datum] žalovanému č. 1) výpověď smlouvy z důvodu prodlení s úhradou nájemného v délce delší než 15 dní. Žalovaný č. 1) tak vozidlo předčasně vrátil (výpověď smlouvy). žalovaný č. 2) přistoupil k dluhu žalovaného č. 1) jako ručitel a zavázal se jej v případě, pokud tak neučiní žalovaný č. 1) uhradit (ručitelské prohlášení). Oběma žalovaným byla zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně (předžalobní výzva, dodejka). Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno a po takto provedeném dokazování soud uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal, že uzavřel se žalovaným č. 1) nájemní smlouvu, na základě které přenechal žalovanému č. 1) do nájmu osobní automobil a žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit žalobci za jeho pronájem sjednané platby. Listinnými důkazy bylo rovněž prokázáno, že žalovaný č. 2) přistoupil k dluhu žalovaného č. 1) jako ručitel a zavázal se jej v případě, že tak neučiní žalovaný č. 1) žalobci uhradit. Žalovaný č. 1) tak tím, že dlužnou částku žalobci dosud neuhradil, nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z uzavřené nájemní smlouvy a ust. § 2321 a násl. o.z. a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalovaný č. 2) pak nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z ručitelského závazku (ust. § 2018 a násl. o.z.) a soud proto i vzhledem k žalovanému č. 2) podanému návrhu vyhověl, když žalovaný č. 2) ani netvrdil a tím méně prokázal, že by řádně dostál svým závazkům vůči žalobci. Vzhledem k tomu, že se žalovaní dostali do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil jim soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to ve výši 0,1% denně z dlužné částky, když tento úrok byl mezi účastníky sjednán ve smlouvě (článek 20.5 smlouvy). Soud rovněž uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (ust. § 3 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 59 305 Kč sestávají ze žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši 11 873 Kč, dále ze 4 úkonů právní služby á 9 500 Kč (ust. § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání soudu) + 21% DPH a 4 x režijní paušál á 300 Kč + 21% DPH. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.