19 C 264/2020-51 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se původně žalobce a) domáhal proti žalované určení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že žalobce je synem zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], stejně jako dcerou zůstavitele je také [jméno] [příjmení] (tato se následně na základě návrhu žalobce stala žalobkyní b) v tomto řízení). Rovněž žalovaná je dcerou zůstavitele. Zůstavitel zemřel dne [datum] a dle tvrzení žalobců ke dni své smrti byl vlastníkem hotovosti ve výši 200 000 Kč, tato hotovost však nebyla projednána jako aktivum dědictví v pozůstalostním řízení. Žalovaná jako jediná měla přístup do bytu zůstavitele a skutečnost, že finanční hotovost 200 000 Kč převzala, dne [datum] potvrdila sestře zůstavitele [celé jméno svědkyně]. Vzhledem k tomu, že uvedená hotovost nebyla v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce] projednána, mají žalobci naléhavý právní zájem na požadovaném určení. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním došlým soudu dne [datum]. Podle jejího tvrzení zůstavitel ke dni svého úmrtí nebyl vlastníkem peněžní hotovosti, veškerý jeho majetek byl projednán notářkou jako soudní komisařkou. Žalovaná dále uvedla, že do bytu po smrti zůstavitele měla přístup, neboť v té době byl tento byl již jejím vlastnictvím na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, kterou se zůstavitelem uzavřela dne [datum]. I když po smrti svého otce nebyla žalovaná schopna po nějakou dobu uvedený byt navštívit, byla kontaktována sousedkou, že se po zůstavitelově smrti do bytu dobýval prvý žalobce a vyptával se, zda byt někdo navštěvuje. Žalovaná dále popřela tvrzení [celé jméno svědkyně], že po otcově smrti měla údajně převzít finanční hotovost 200 000 Kč, která měla být uschována ve zmíněném bytě. Pokud nějakou hotovost převzala, dostala jí přímo z rukou svého otce a za jeho života. 3. Provedeným dokazování soud zjistil, že dne [datum] proběhlo v rámci šetření o pozůstalosti zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce] řízení o pozůstalosti provedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářským kandidátem notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která byla pověřena projednáním pozůstalosti jako soudní komisařka. Řízení byli přítomni žalobci a), b), žalovaná a vnučka [jméno] [příjmení], v rámci tohoto šetření nebylo zjištěno, že by ke dni své smrti měl zůstavitel jakoukoli hotovost. Řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce] bylo zastaveno usnesením ze dne [datum] a nepatrný majetek byl vydán žalované, jako vypravitelce zůstavitelova pohřbu (protokol ze dne 5. 2. 2018, usnesení č.j. 13 D 2/2018-32). Soud rovněž vyslechl svědkyni [celé jméno svědkyně], sestru zůstavitele, která vypověděla, že dva roky před tím, než se k němu do bytu nastěhovala žalovaná, jí zůstavitel sdělil, že má finanční hotovost. Po ústním jednání u zdejšího soudu ve věci 14 C 93/2022 jela svědkyně s žalovanou autobusem a začala s ní o tom mluvit. Žalovaná jí řekla, že peníze investovala do bytu, bavily se o částce 200 000 Kč. Podle svědkyně žádné investice v bytě provedeny nebyly (výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně]). 4. Při ústním jednání konaném dne [datum] soud rozhodl o koncentraci řízení dle § 118b odst. 1 o.s.ř. a zároveň vyzval žalovanou dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila svá tvrzení a k těmto tvrzením označila důkazy, ohledně svého vyjádření, že finanční prostředky převzala od otce a že se jedná o záležitost starou 6 až 10 let. Žalovaná k tomu uvedla, že zhruba před 6 až 10 lety otec vyměnil větší byt za menší a získal doplatek ve formě finanční hotovosti. Tuto hotovost žalované daroval před tím, než odešel do nemocnice, tedy asi 14 dnů před svou smrtí. V době, kdy hovořili o tom, že uzavřou darovací smlouvu ohledně bytu, otec řekl, že jí chce peníze dát, protože se bál, aby do bytu nepřišel žalobce nebo žalobkyně b) a ty peníze nevzali. Chtěl, aby za ty peníze žalovaná byt rekonstruovala, což žalovaná následně po jeho smrti učinila. 5. Při tomto ústním jednání po poučení dle § 118b odst. 1 o.s.ř. o koncentraci řízení účastníci lhůtu k doplnění tvrzení a důkazů nežádali. Koncentrace řízení tak nastala ke konci tohoto ústního jednání. Při stejném ústním jednání pak zástupce žalobce navrhl, aby řízení bylo přerušeno do skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 93/2020 a to z důvodu, že v tomto řízení bylo namítáno, že zůstavitel darovací smlouvu ohledně bytové jednotky nepodepsal a také skutečnost, že nebyl schopen své jednání rozpoznat. Stejné námitky žalobci uplatnili i ohledně darování částky 200 000 Kč. 6. Soud řízení přerušil usnesením ze dne [datum] až do pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 93/2020. Toto řízení bylo skončeno rozsudkem, který nabyl právní moci dne [datum]. Z důkazů provedených v uvedeném řízení pak soud zjistil, že znaleckým posudkem znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že podpis na darovací smlouvě k bytové jednotce je pravděpodobně pravým podpisem zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce]. Znaleckým posudkem znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] pak bylo prokázáno, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] měl velmi pravděpodobně dne [datum], v den, kdy byla uzavřena darovací smlouva k bytové jednotce, zachovánu rozhodovací kapacitu a byl schopen pochopit i takový úkon, jakým je darování nemovitosti. 7. V uvedeném řízení sp. zn. 14 C 93/2020 byl kromě provedeného důkazu výslechem svědkyně [celé jméno svědkyně] proveden také důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Soud provedl protokolem o výslechu těchto svědků důkaz, z těchto výpovědí nebyly však pro toto řízení zjištěny žádné nové informace, které by mohly ovlivnit rozhodnutí v této věci. 8. Při ústním jednání konaném dne [datum] soud seznámil obě strany sporu s tím, že zejména z tvrzení žalované má za prokázané, že hotovost ve výši 200 000 Kč se v zůstavitelově bytě nacházela ještě krátce před tím, než byl hospitalizován, přičemž z této hospitalizace se již do bytu nevrátil. Soud dále poukázal na tvrzení žalované, která v řízení uvedla, že částku 200 000 Kč od zůstavitele převzala jako dar, nicméně žádné důkazy ve lhůtě pro koncentraci řízení k tomuto svému tvrzení nenavrhla, soud proto vyzval účastníky, zejména žalovanou, zda by nebylo namístě celou záležitost uzavřít smírnou cestou, pokud by se žalovaná zavázala každému ze žalobců vyplatit jednu třetinu této částky. Žalovaná znovu uvedla, že k prokázání tvrzení ohledně skutečnosti, že jí zůstavitel finanční prostředky daroval, nemá žádné důkazy. Dále uvedla, že nemá zájem o uzavření smíru se žalobci. 9. Po poučení dle § 119a odstavec 1 o.s.ř. pak žalovaná navrhla, aby soud provedl důkaz výslechem jejího tehdejšího partnera, který by mohl potvrdit její tvrzení o tom, že finanční prostředky tehdy přinesla do jejich společné domácnosti a partnerovi řekla, že je dostala od otce. Vzhledem k tomu, že tento návrh žalovaná učinila až po koncentraci řízení, soud již tímto důkazem řízení nedoplňoval. 10. Podle ustanovení § 192 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, objeví-li se po právní moci rozhodnutí, jímž bylo řízení o pozůstalosti zastaveno, majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud projedná dědictví. Dědictví však nebude projednáno, objeví-li se pouze pasivum pozůstalosti. 11. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobci mají právní zájem na požadovaném určení, jak to stanoví § 80 o.s.ř. vzhledem k tomu, že uvedená hotovost nebyla v řízení o pozůstalosti projednána, a nebyla v řízení o pozůstalosti ani zjištěna, má soud za to, že je u žalobců dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení. 12. Na základě tvrzení účastníků a provedeného dokazování pak soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud vyšel zejména z tvrzení, která žalovaná nezpochybnila, že jí několik dnů před svou hospitalizací, z níž se již zůstavitel domů nevrátil, předal částku 200 000 Kč. Je tedy jednoznačně prokázáno, že tato částka v této době existovala. Z důkazů provedených v řízení vedeném pod sp. zn. 14 C 93/2020, zejména ze znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], má soud za prokázané, že v době hospitalizace byl zůstavitel schopen rozpoznat své jednání, tedy i uzavřít s žalovanou darovací smlouvu ohledně hotovosti ve výši 200 000 Kč. Žalovaná však v řízení neunesla své břemeno důkazní, přes poučení a výzvu soudu k doplnění důkazů žalovaná neprokázala, že by taková darovací smlouva skutečně byla uzavřena. Důkaz, který žalovaná po uplynutí lhůty ke koncentraci řízení soudu navrhla, nemohl být z důvodů uvedených v § 118b odst. 1 o.s.ř. proveden. Soud tak uzavřel, že zůstavitel s žalovanou darovací smlouvu ohledně hotovosti ve výši 200 000 Kč neuzavřel, uvedená hotovost patří nadále do aktiv pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce]. Bylo proto rozhodnuto, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 13. O nákladech řízení bylo rozhodn