24 C 150/2023-40 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 56 192 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobce uvedl, že žalobci, žalovanému a panu [jméno] [příjmení] byla rozsudkem [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem [název soudu] [číslo jednací] [anonymizováno] / [číslo] ze dne [datum] uložena dle ustanovení § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. povinnost nahradit poškozenému [jméno] [příjmení] majetkovou škodu ve výši 141 015 Kč. Žalobce poškozenému dne [datum] na náhradě majetkové škody dobrovolně uhradil částku 47 005 Kč. Tato částka činila jednu třetinu celkového nároku poškozeného, který měli společně a nerozdílně uspokojit žalobce, žalovaný a [jméno] [příjmení]. Neuhrazenou část nároku na náhradu nemajetkové škody ve výši 94 010 Kč vymáhal poškozený po žalobci, žalovaném a [jméno] [příjmení] v exekučním řízení. Žalobce tuto vymáhanou povinnost ve výši 94 010 Kč v rámci exekučního řízení splnil a uhradil též náklady exekuce a náklady oprávněného v celkové výši 18 373,85 Kč Celkem tak žalobce v exekučním řízení dne [datum] uhradil částku 112 383,85 Kč. Žalovaný ani [jméno] [příjmení] se na úhradě vymáhané povinnosti nepodíleli. Žalobce tak jako solidární dlužník uspokojil celou pohledávku poškozeného, což znamená uspokojení věřitele v rozsahu větším, než odpovídá jeho třetinovému podílu ve vzájemném vnitřním poměru solidárních dlužníků. Na úhradě nákladů exekuce a nákladů oprávněného v celkové výši 18 373,85 Kč by se měly dle žalobce podílet žalovaný a [jméno] [příjmení] rovným dílem, neboť svým jednáním zavinili, že věřitel musel předmětnou pohledávku vymáhat v exekučním řízení. Vzhledem k uvedenému tak žalobce po žalovaném požaduje z titulu rozvrhového regresu úhradu 56 192 Kč sestávající z částky 47 005 Kč (1/3 majetkové škody přiznané v celkové výši 141 015 Kč) a částky 9 187 Kč (1/2 nákladů exekuce a nákladů oprávněného v celkové výši 18 373,85 Kč) Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky prostřednictvím předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum], žalovaný však ani po této upomínce do dne podání žaloby žalobci ničeho neuhradil. 2. Žalovaný ve svém podání ze dne [datum] pouze uvedl, že nárok, který je proti němu uplatňován neuznává, a to ani zčásti. 3. Soud ve věci nařídil jednání na [datum], ze kterého se právní zástupce žalovaného a žalovaný omluvili, avšak souhlasili s tím, aby bylo jednáno v jejich nepřítomnosti 4. Na základě účastníky předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Rozsudkem [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována čtyři slova] [rok] ve spojení s rozsudkem [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] byla žalobci, žalovanému a [jméno] [příjmení] uložena podle § 228 odst. 1 tr. řádu povinnost nahradit poškozenému [jméno] [příjmení] škodu ve výši 141 015 Kč, a to společně a nerozdílně ([anonymizováno] [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována čtyři slova] [rok], rozsudek [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí]). 6. Dne [datum] uhradil žalobce poškozenému částku 47 005 Kč (potvrzení o vkladu hotovosti ze dne [datum]). 7. Dne [datum] vydal [exekutorský úřad] exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí čj. 188 EX 139/22-57, kterým rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí povinného [číslo]) k vymožení pohledávky oprávněného, jejího příslušenství a nákladů exekuce v celkové výši 124 102,70 Kč. Jako povinní byli v exekučním příkazu označeni žalobce, žalovaný a [jméno] [příjmení] a oprávněný [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vydal [exekutorský úřad] příkaz k úhradě nákladů exekuce čj. [číslo jednací], kterým byla povinným uložena povinnost uhradit vymáhanou pohledávku ve výši 94 010 Kč, náklady exekuce ve výši 11 718,85 Kč a náklady oprávněného ve výši 6 655 Kč. Na exekučním příkazu je uvedeno UHRAZENO NEPLAŤTE (Exekutorský příkaz ze dne [datum], příkaz k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum]). 8. Dne [datum] uhradil žalobce na bankovní účet uvedený v exekučním příkazu ze dne [datum] číslo [bankovní účet], [variabilní symbol] vymáhanou pohledávku ve výši 124 007,70 Kč (výpis z [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]). 9. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dopisem ze dne [datum] (výzva k zaplacení náhrady ze dne [datum], podací lístek). 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, přičemž pro posouzení věci jsou rozhodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 11. Dle ust. § 1876 odst. 2 věta první o. z.„ vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada“. 12. Dle ust. § 2916 o. z.„ kdo je povinen k náhradě škody společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s ním podle účasti na způsobení vzniklé škody“. 13. V řízení bylo prokázáno, že žalobci, žalovanému a [jméno] [příjmení] byla dle § 228 odst. 1 tr. řádu uložena povinnost nahradit poškozenému společně a nerozdílně částku 141 015 Kč. Žalobce dne [datum] uhradil poškozenému částku 47 005 Kč. Jelikož zbývající část majetkové škody ve výši 94 010 Kč nebyla ze strany povinných uhrazena, bylo u [exekutorský úřad] vedeno exekuční řízení čj. [spisová značka] a byl vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitých žalobce. Dne [datum] uhradil žalobce vymáhanou pohledávku ve výši 94 010 Kč, včetně nákladů exekuce a nákladů oprávněného v celkové výši 18 373,85 Kč. Ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by majetkovou škodu poškozenému uhradil, či že by se na ní jakkoliv podílel, a že by se jakkoliv podílel na úhradě nákladů exekuce. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému v souladu s ust. § 1876 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. povinnost k úhradě částky 47 005 Kč jenž představuje 1/3 soudem uložené povinnosti k úhradě majetkové škody z celkové škody 141 015 Kč a částky 9 187 Kč jakožto 1/2 žalobcem uhrazených nákladů exekuce, které žalobce uhradil v rámci exekučního řízení z důvodu neuhrazení majetkové škody ve výši 94 010 Kč (141 015 Kč - 47 005 Kč). 14. Vzhledem k tomu, že žalovaný se k jednání nedostavil, nebylo mu možné dát procesní poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník (či jeho právní zástupce) nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení (či jeho právního zástupce) znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, [obec], C. H. Beck, 2006, str. 550). Pokud se žalovaný k jednání nedostavil, nemohlo mu být dáno příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 1A 3 o.s.ř. a nese tak procesní odpovědnost za neunesení důkazního břemene k prokázání případné úhrady dlužné částky 15. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení se opírá o ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 315,41 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 810 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 192 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 879,51 Kč za 410 ujetých km v částce 2 879,51 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 599,51 Kč ve výši 3 905,90 Kč.