33 C 128/2023-24 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 113 614 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako vlastník bytové jednotky [číslo] o velikosti 2 + 1 s příslušenstvím nacházející se ve 4. nadzemním podlaží domu [adresa], [anonymizováno] na pozemcích parc. [číslo] v ulici [ulice] v [obec a číslo], vše zapsané na [list vlastnictví], pro katastrální území [část obce], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], uzavřela se žalovanou jako nájemcem dne [datum] smlouvu o nájmu shora uvedeného bytu. V nájemní smlouvě se žalovaná zavázala hradit žalobkyni nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně a zálohy na úhrady za služby spojené s užíváním předmětného bytu, jejichž konkrétní výše je uvedena v evidenčním listu nebo jeho změně, přičemž nájemné spolu se zálohami na služby je splatné měsíčně, nejpozději však do 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Podle dodatku k nájemní smlouvě ze dne [datum], pak bylo nájemné s účinností od [datum] zvýšeno na částku 12 000 Kč měsíčně. Žalovaná se rovněž zavázala žalobkyni uhradit případný nedoplatek vzniklý v příslušném kalendářním roce z vyúčtování služeb. Žalovaná však dlouhodobě řádně a včas neplatila nájemné a zálohy na služby ani žalobkyní vyúčtované nedoplatky na úhradách za služby. Při předání bytu po skončení nájmu žalovaná dne [datum] uznala svůj dluh na nájemném a úhradách za služby ve výši 109 808 Kč co do důvodu i výše a zavázala se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 2 000 Kč měsíčně počínaje [anonymizováno] [rok], a to vždy do každého 20. dne příslušného kalendářního měsíce, pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná však neuhradila ani jednu splátku, z toho důvodu se stal celý dluh okamžitě splatným. Vyúčtováním ze dne [datum] pak žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek za služby spojené s užíváním předmětného bytu za rok [rok] ve výši 17 306 Kč Celkem tedy pohledávka činila částku 127 114 Kč. Žalovaná na základě předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] uhradila žalobkyni ve čtyřech splátkách částku 3 500 Kč, dále pak žalobkyně použila na umoření pohledávky složenou jistotu ve výši 10 000 Kč. Dluh žalované se tak snížil na částku 113 614 Kč. Na tuto částku pak již žalovaná neuhradila ničeho, žalobkyni tudíž nezbývá, než domáhat se svého práva prostřednictvím tohoto žalobního návrhu a krom samotné žalované částky se domáhá i zaplacení zákonného úroku z prodlení a rovněž i zaplacení náhrady nákladů řízení. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum], ke kterému se žalovaná, ač řádně a včas předvolána, bez omluvy nedostavila. Žalované bylo předvolání k uvedenému jednání doručeno dne [datum] s tím, že jeho součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 4. Žalovaná, jak již shora uvedeno, se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, zástupce žalobkyně, který se dostavil k jednání, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. 5. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. 6. V posuzované věci se jedná o nárok žalobkyně vycházející ze smlouvy o nájmu bytu dle § [číslo] ve spojení s § 2235 a násl zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) na zaplacení nájemného (§ [číslo] odst. 1) a úhrad za služby poskytované pronajímatelem v souvislosti s nájmem bytu (§ 2247 o.z.). Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 385 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 545 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) z tarifní hodnoty ve výši 113 614 Kč sestávající z částky 22 640 Kč za 4 úkony právní služby (tj. 5 660 Kč za jeden úkon), a sice 1/ převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) cit. vyhlášky, 2/ podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky, 3/ výzva k plnění ze dne [datum] se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky a 4/ účast na jednání konaném u soudu dne [datum] - § 11 odst. 1 písm. g) cit. vyhlášky) + 4 x režijní paušál za 4 shora citované úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky (bez DPH, neboť zást. žalobkyně není plátcem DPH). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 8. O lhůtě k plnění, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.